7 C 201/2025-30 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobce požadoval na žalované zaplacení částky 33 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26.11.2024 z částky 33 100 Kč do zaplacení. Svůj návrh odůvodnil tím, že dne 17.9.2024 byla mezi žalobcem a žalovanou uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta bezhotovostně žalobcem částka ve výši 18 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr ve výši 18 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 12 600 Kč, to vše do 25.11.2024. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaná dále zavázala uhradit žalobci v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou 5 splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Žalovaná přes upomínání však na dlužnou částku nic nezaplatila.2. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla usnesením soudu ze dne 17.9. 2025 vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastnici předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobce a žalované.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Smlouvou o podnikatelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17.9.2024, Potvrzením o provedené platbě, Sdělením ČSOB, a.s., měl soud prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou, žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr – spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru – zaplatit v pěti splátkách (opakujících se každých 14 dní) po 6 120 Kč, splatnost první splátky byla dne 30.9.2024, poslední splátky dne 25.11.2024. Úvěr byl žalované poskytnut dne 17.9.2024 na jí označený bankovní účet, jehož byla majitelkou. Poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % za každý den čerpání úvěru (ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení). Žalobce požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Pro případ prodlení žalované s úhradou jakékoli jednotlivé splátky se žalovaná zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalovaná byla jako smluvní strana označena datem narození, rodným číslem, místem podnikání a IČ. Žalované byla žalobcem zaslána předžalobní výzva, jak bylo prokázáno dopisem ze dne 28.4.2025 s podacím lístkem.5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.9. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.10. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.11. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.12. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky 18 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 26.11.2024 do zaplacení, částky ve výši 2 500 Kč - důvodná, a to z titulu Smlouvy o úvěru, a ve zbytku žalobu zamítl. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce (profesionálem v oblasti poskytování úvěrů, jak je soudu známo z úřední činnosti) a žalovanou jako podnikající osobou (ve Smlouvě označena za pomocí IČ, sídla podnikání, k datu uzavření Smlouvy provozovala podnikatelskou činnost) došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), jedná se tedy o Smlouvu uzavřenou mezi podnikateli, jak vyplývá i z označení a textu Smlouvy. Soud proto na tuto Smlouvu neaplikoval ustanovení o ochraně spotřebitele. Na základě této Smlouvy žalovaná obdržela úvěr ve výši 18 000 Kč, který se poplatky zavázala zaplatit v pěti pravidelných čtrnáctidenních splátkách, tj. nejpozději do 25.11.2024, mezi účastníky byla i platně sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč při prodlení žalované s úhradou jakékoliv splátky. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnila, na poskytnutý úvěr neuhradila, byť jedinou splátku. Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci dlužnou jistinu úvěru s příslušenstvím, tj. zákonným úrokem z prodlení od 26.11.2024 do zaplacení, když úvěr měl byl dle ujednání účastníků uhrazen do 25.11.2024 a od 26.11.2024 se žalovaná ocitla v prodlení, spolu se smluvní pokutou ve výši 2 500 Kč (5 x 500 Kč za prodlení se zaplacením pěti splátek). Pokud se týká poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 12 600 Kč - kdy tuto část Smlouvy je možno od ostatního obsahu oddělit - má soud za to, že je v rozporná s dobrými mravy, způsobuje nerovnováhu v právech a povinnostech stran, byla tak mezi účastníky neplatně sjednána, když sloužila pouze k navýšení nepřiměřeného zisku žalobce, když poplatek za poskytnutí úvěru činí 70 % poskytnutého úvěru, aniž by měl jakékoliv jiné logické odůvodnění či benefit pro žalovanou, za který by žalobce poskytoval žalované protiplnění. I ve vztazích mezi podnikateli lze uplatnit korektiv dobrých mravů a není tak vyloučena ochrana slabší strany, tedy žalované do jejíž oblasti podnikání – na rozdíl od žalobce – poskytování úvěrů nenáleželo (§ 433 o.z.). Soud proto žalobu co do částky 12 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 26.11.2024 jako nedůvodnou zamítl.17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 324 Kč a náklady právního zastoupení, tj. odměna advokáta určená podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění. Odměna za úkon právní pomoci činí z tarifní hodnoty v řízení až do podání žaloby včetně (§ 14b odst. 1 citované vyhlášky) částku 700 Kč. Za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchou předžalobní výzvu, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a/, d/, odst. 2 písm. h/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., v pozdějším znění) činí odměna advokáta celkem 1 750 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta je pak představována 3 úkony x 100 Kč za režijní paušál (§ 14b odst. 6 citované vyhlášky, ve znění účinném ke dni uskutečnění úkonu). K nákladům řízení přísluší podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. dále náhra