ECLI: ECLI:CZ:OSPU:2026:17.C.73.2026.1 Datum: 2026-05-18 Předmět: o 52 920 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."] ["náklady řízení""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru""náhrada nákladů"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o 52 920 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 86 (257/2016 Sb.), § 87 (257/2016 Sb.).
1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky celkem ve výši 52 920 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že prostřednictvím webové stránky www.rerum.cz uzavřela dne 16. 6. 2024 se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, do úvěrového limitu 30 000 Kč, který žalovaná čerpala dne 16. 6. 2024 ve výši 5 000 Kč, dne 25. 6. 2024 ve výši 7 000 Kč, dne 25. 6. 2024 ve výši 4 000 Kč a dne 29. 6. 2024 ve výši 14 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet specifikovaný ve smlouvě. Kromě této jistiny se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni i smluvní úroky za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 40 % p.m. z jistiny, úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná byla povinna splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 16. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se se splácením dostala do prodlení, žalobkyně ji o úhradu opakovaně upomínala. Dne 16. 10. 2024 byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 10. 2024 a vyzvána k jeho úhradě. Žalobkyně tak požaduje uhrazení celkové pohledávky ve výši 52 920 Kč, která sestává z jistiny ve výši 30 000 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 12 000 Kč a sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % p. d. z dlužné jistiny za období od 20. 10. 2024 do 19. 10. 2025 v kapitalizované výši 10 920 Kč. Žalovaná k ověření příjmů poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní lístky, žalobkyně provedla její lustraci ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a neměla tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, na jejíž účet byla dlužná částka převedena.2. Žalovaná, shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované do datové schránky doručeny dnem 24. 4. 2026).3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a Potvrzeními o platbě bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 16. 6. 2024 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, a to převodem na účet specifikovaný ve smlouvě č. , č. účtu, . Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, smluvní úrok byl sjednán ve výši 40 % p. m. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 16. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období; jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. V případě prodlení žalované byla žalobkyně oprávněna přistoupit k zesplatnění úvěru.Dopisem ze dne 16. 10. 2024 žalobkyně žalované sdělila, že k datu 16. 10. 2024 došlo k zesplatnění úvěru s tím, že celková dlužná částka k tomuto datu dosahovala výše 82 020 Kč; žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě dluhu do tří dnů od doručení dopisu.4. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Shora uvedená skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:Soud se nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, ). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.Žalobkyně ke zkoumání úvěruschopnosti žalované nepředložila žádné listiny. Nebyly tak zjišťovány a ověřeny osobní a majetkové poměry žalované (např. počet vyživovaných osob, osobní stav, způsob bydlení apod.), její pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Nelze tak uzavřít, že by žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalované, resp. že by na základě provedeného ověření mohla dospět k závěru, že žalovaná je schopna dostát svým závazkům ze smlouvy vyplývajících. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem pak vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalované se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnutého úvěru, tj. částka 30 000 Kč, když žalovaná nejen neprokázala, ale ani netvrdila, že by na dluh nějakou částku uhradila. Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).10. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch.11. Žalobkyni byla zároveň uložena povinnost zaplatit České republice 529 Kč na soudní poplatek, když soud k návrhu žalobkyně nepřistoupil k vydání elektronického platebního rozkazu (položka 2 bod 2. a položka 1 1b) Sazebníku soudních poplatků).
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.