20 C 229/2025-40 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne 31. 8. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva 1“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala ve smlouvě zaplatit poplatek 15 258 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 10 359 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 3 399 Kč. Žalovaná měla uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 78 týdenních splátkách po 414 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 2. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 15 680,40 Kč, zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od 29. 2. 2024 do zaplacení, přičemž za dobu od 29. 2. 2024 do 27. 1. 2025 tyto činí 2 145,82 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách celkem 1 319,60 Kč.2. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , a žalovanou došlo dne 6. 2. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva 2“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaná zavázala ve smlouvě zaplatit poplatek 27 655 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 19 282 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení 4 164 Kč. Žalovaná měla uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 11. 2023. Žalovaná uhradila celkem 16 410,40 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalované pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 3 589,60 Kč, zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od 7. 11. 2023 do zaplacení, přičemž za dobu od 7. 11. 2023 do 27. 1. 2025 tyto činí 685,67 Kč.3. Žalovaná se k žalobě vůbec nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu pasivní. Žalovaná shodně se žalobkyní souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalované doručeny do vlastních rukou 19. 12. 2025).4. Smlouvou 1 vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná tuto uzavřeli dne 31. 8. 2022, na jejím základě byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 17 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté prostředky v 78 týdenních splátkách po 414 Kč, poslední splátka měla činit 380 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 69 %. Celkem tak měla žalovaná uhradit částku 32 258 Kč včetně pojištění, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 15 258 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalované, když vycházel z toho, že tato byla v dané době svobodná, bydlela v nájemním bytě či domě, nikoho nevyživovala, byla zaměstnána s příjmem 21 945 Kč čistého měsíčně, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 26 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedla žalovaná při sjednávání úvěru ve výši 4 000 Kč měsíčně a hradila poskytovateli úvěru již splátky 2 270 Kč. Žalovaná žádala o poskytnutí 28 000 Kč a měla svůj příjem prokazovat 2 výplatními páskami.5. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na konto smlouvy 1 částku 1 319,60 Kč celkem.6. Smlouvou 2 vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaná tuto uzavřeli dne 6. 2. 2022, na jejím základě byly žalované poskytnuty prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit poskytnuté prostředky v 21 měsíčních splátkách po 2 270 Kč, poslední splátka měla činit 2 255 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 86 %. Celkem tak měla žalovaná uhradit částku 47 655 Kč včetně pojištění, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 24 946 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalované, když vycházel z toho, že tato byla v dané době svobodná, bydlela u rodičů, nikoho nevyživovala, byla zaměstnána s příjmem 3 927 Kč čistého měsíčně, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 28 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedla žalovaná při sjednávání úvěru ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žalovaná žádala o poskytnutí 10 000 Kč a měla svůj příjem prokazovat 2 výplatními páskami.7. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na konto této smlouvy 2 částku 16 410,40 Kč celkem.8. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 27. 1. 2025 vč. podacího lístku. Žalovaná byla současně vyzvána k úhradě částek vyčíslených tehdy na 42 029,03 Kč a 44 981,06 Kč.9. K úhradě celkové částky 72 023,60 Kč vyplývající ze smluv shora byla žalovaná s upozorněním na možné soudní řízení vyzvána dopisem zástupce žalobkyně z 16. 4. 2025 odeslaným následujícího dne, jak vyplývá z podacího lístku.10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.17. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že