20 C 241/2025-47 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 14 974,96 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci uzavřeli dne 18. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, smlouvou se zavázal žalovaný hradit pravidelnou splátku úvěru ve výši 1 890 Kč skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně vždy k 15. dni v měsíci počínaje 15. 8. 2024 a dále uhradit poplatek za zprostředkování úvěru 600 Kč. Žalovaný uhradil splátky od 15. 8. 2024 do 15. 5. 2025, poté již neuhradil ničeho. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně na základě informací, které od tohoto získala, informace ověřovala, vycházela také z bankovního i nebankovního registru klientských informací. Z důvodu opakovaného prodlení s úhradou splátek žalobkyně dne 20. 8. 2022 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě, dluh činila nesplacená jistina 13 974,96 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok 644,71 Kč (od 15. 5. 2025 do 19. 8. 2025) a smluvní pokuta 1 000 Kč. Od 14. 9. 2025 žalobkyně požadovala smluvní úrok 12 % ročně a dále smluvní úrok 19,99 % ročně z dlužné jistiny od 20. 8. 2025 do 13. 9. 2025, smluvní úrok 12 % ročně z dlužné jistiny od 14. 9. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 30. 8. 2025 do zaplacení.2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný před uzavřením smlouvy uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je zaměstnán u , právnická osoba, . s příjmem 25 000 Kč čistého, když toto žalobkyně ověřila pomocí výpisu z účtu č. , č. účtu, . Dále žalovaný sdělil, že jeho celkové výdaje měly činit 11 000 Kč měsíčně včetně splátek jiných závazků. Žalobkyně nevycházela pouze z údajů uvedených žalovaným, ale výdaje ověřila jejich porovnáním s normativními náklady na bydlení, životním minimem a výpisem z účtu, platby na další závazky žalovaného ověřovala prostřednictvím registru NRKI/BRKI, činila dotazy na insolvenční rejstřík a SOLUS. Dospěla k závěru, že po zohlednění příjmů a výdajů činí disponibilní čistý měsíční příjem žalovaného 10 078 Kč a žalovaný proto bude schopen splácet poskytnutý úvěr částkou 1 890 Kč měsíčně. Celkem na úvěr uhradil 20 389 Kč a také 600 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru.3. Soud vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání a současně ho poučil, že pokud ve stanovené lhůtě vyjádření neobdrží, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože ve stanovené lhůtě nesdělil jakékoli námitky proti tomuto postupu, bylo rozhodnuto ve věci bez nařízeného jednání. Žalobkyně souhlasil a rozhodnutím věci bez jednání již v žalobním návrhu.4. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, ta mu byla doručena spolu s výzvou výše do jeho datové schránky dne 18. 12. 2025. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, po celé řízení zůstal pasivní.5. Po provedeném řízení soud žalobě vyhověl na základě následujících skutkových zjištění:6. Smlouvou č. , hodnota, ze dne 18. 7. 2024, potvrzením o zaslání potvrzovací SMS, úvěrovými podmínkami, předsmluvním formuláře, bylo prokázáno, že žalovanému byl poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč s roční úrokovou sazbou 19,99 %, celkem měl zaplatit 35 895,85 Kč do 15. 2. 2026, poplatek za sjednání úvěru byl sjednán na 600 Kč. Korespondenční adresa žalovaného byla uvedena ve smlouvě , adresa, . Měsíční splátka měla činit 1 890 Kč a žalovaný měl uhradit celkem , hodnota, splátek vždy k 15. dni v měsíci od 15. 8. 2024 pod VS odpovídajícím číslu smlouvy. Mezi účastníky byla ujednána i smluvní pokuta 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku nebo platby, v případě že bude dlužná částka nižší než 500 Kč, může být účtována smluvní pokuta ve výši dlužné částky. Dále bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna naúčtovat náklady, které účelně vynaloží na vymáhání dluhu.7. Ze splátkového kalendáře, potvrzení o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalovanému bylo 30 000 Kč převedeno 18. 7. 2024 a že žalovaný uhradil celkem 20 389 Kč, když řádně uhradil prvních deset splátek.8. Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti a úvěrové zprávy soud zjistil, že poskytovatel úvěru vycházel z čistého příjmu žalovaného ze zaměstnání (, právnická osoba, .) 25 000 Kč čistého, z jeho výdajů včetně splátek úvěrů 11 000 Kč, dále vycházel z toho, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu, společnou domácnost s nikým nesdílí, v insolvenčním rejstříku je bez záznamu, nebylo zjištěno riziko exekuce, byly činěny dotazy na BRKI a NRKI, a žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr 30 000 Kč splácet po 1 890 Kč měsíčně, a to i za situace, že žalovaný splácí již dřívější své závazky v tisícových částkách.9. Výpisem z účtu žalovaného zřízeného u , právnická osoba, za období 1. 4. 2024 – 18. 7. 2024 bylo prokázáno, že zůstatek činil 3 062 Kč, od společnosti , právnická osoba, .. obdržel mzdu 25 992 Kč dne 11. 4. 2024, 31 455 Kč dne 9. 5. 2024, 26 588 Kč dne 11. 6. 2024 a 25 178 Kč dne 25 178 Kč, měsíčně hradil na účet č. , č. účtu, částku 11 000 Kč, přičemž na stejný účet uhradil v dubnu 2024 ještě 2 330 Kč, v květnu 1 300 Kč, v červnu 2024 dalších 5 000 Kč, 1 070 Kč a 2 000 Kč a v červenci 120 Kč a 65 Kč. Ze stejné účtu pak na účet žalovaného byly zaslány měsíčně stokorunové částky. Žalovaný vynakládal zhruba stokorunové až tisícikorunové částky v obchodních řetězcích, kde lze zakoupit kromě potravin i jiné spotřební zboží (drogerii, oblečení apod., Kaufland, Žabka, Penny, Billa), činil platby (nákupy) v trafikách, aj. Prostřednictvím tohoto účtu byly činěny i jiné platby, které nelze nijak definovat, není zřejmé, čeho se týkaly.10. Z výzvy z 20. 8. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení úvěru shora, když požadovala úhradu 15 619,67 Kč, skládající se z neuhrazené části půjčky 14 619,67 Kč a smluvní pokuty 1 000 Kč, žalovanému bylo sděleno, že pokud uvedenou částku neuhradí do 29. 8. 2025, pak bude podána žaloba. Výzva byla žalovanému zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě, tj. , adresa11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „Obč.Z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.13. Podle § 1969 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.14. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Dle § 588 věta první Obč.Z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.18. Dle § 2