20 C 283/2025-33 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně požadovala po žalovanému zaplacení částky shora se zákonným úrokem z prodlení shora z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi jejím právním předchůdcem, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 8. 10. 2022 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti se zápůjčkou se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit poplatek 53 044 Kč, který se skládal z kapitalizovaných úroků 48 205 Kč, poplatku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč. Žalovaný měl uvedené prostředky vč. poplatku splácet v 21měsíčních splátkách po 4 907 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 7. 2024. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil pouze 4 910 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně požadovala po žalovaném pouze neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 45 090 Kč, zákonné úroky z prodlení z této jistiny od 14. 7. 2024 do zaplacení, přičemž za dobu od 14. 7. 2024 do 28. 4. 2025 tyto činí 4 615,15 Kč.2. Žalovaný se k žalobě vůbec nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu pasivní. Žalovaný shodně se žalobkyní souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žaloba spolu s výzvou k vyjádření se k rozhodnutí věci bez nařízení jednání byly žalovanému doručeny postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 15. 12. 2025 na adresu jeho bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů).3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, vč. smluvních podmínek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, a žalovaný tuto uzavřeli dne 8. 10. 2022, na jejím základě byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 50 000 Kč, které žalovaný čerpal jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté prostředky v 21 měsíčních splátkách po 4 907 Kč, poslední splátka měla činit 4 904 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 86 %. Celkem tak měl žalovaný uhradit částku 103 044 Kč včetně pojištění, která byla kromě zapůjčené částky dále tvořena poplatkem ve výši 49 705 Kč. Ze zákaznické karty soud zjistil, že se poskytovatel úvěru snažil zjišťovat úvěruschopnost žalovaného, když vycházel z toho, že tento byl v dané době svobodný, žije s rodiči, nevyživoval žádnou osobu, byl zaměstnán s příjmem 20 387 Kč, přičemž uveden byl i další příjem domácnosti 25 000 Kč, běžné měsíční výdaje uvedl žalovaný při sjednávání úvěru ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný žádal o poskytnutí 30 000 Kč a měl svůj příjem a zaměstnání prokazovat 2 výplatními páskami a pracovní smlouvou. Listinou o zařazení zákazníka do pojistného programu bylo prokázáno, že žalovaný přistoupil k pojistné smlouvě, kterou měl poskytovatel úvěru uzavřenou pro své zákazníky.4. Tabulkou umoření bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na konto smlouvy celkem 4 910 Kč.5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek spolu se seznamem postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 28. 4. 2025 vč. podacího lístku. Žalovaný byl současně vyzván k úhradě částek vyčíslených tehdy na 136 183,92 Kč.6. K úhradě byl žalovaný s upozorněním na možné soudní řízení vyzván dopisem zástupce žalobkyně.7. Korespondence byla žalovanému doručována na adresu, kterou uvedl ve smlouvě i v zákaznické kartě, tj. Obránců , adresa, . Pokud se žalovaný na uvedené adrese nezdržoval či si zásilky nepřebíral, nemůže to jít k tíži žalobkyně, přičemž soud zjistil z ISZR, že uvedená adresa je i trvalým bydliště žalovaného.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Obč.Z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1968 Obč.Z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 Obč.Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 1879 Obč.Z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Dle § 2993 věty prvé Obč.Z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.15. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze do jistiny, nikoli do úroků z prodlení. Bylo prokázáno, že z poskytnutých prostředků 50 000 Kč žalovaný dosud vrátil 4 910 Kč a dluží tak žalovaných 45 090 Kč. Pohledávka za žalovaným přešla na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek na žalobkyni, která je tak oprávněna nyní pohledávku po žalovaném vymáhat. Žalovaný neprokázal, ba ani netvrdil, že by uvedené prostředky neobdržel, uhradil je.16. Jelikož žalobkyně požadovala úhradu výše uvedených částek vč. příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení, soud se blíže nezabýval tím, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Jelikož jednou ze smluvních stran (úvěrovaný žalovaný) byl spotřebitel, bylo by jinak nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně měla očividně za to, že smlouva je absolutně neplatná, stejně jako soud.17. Jelikož tedy žalovanému byly tak poskytnuty finanční prostředky bez právního důvodu, soud zavázal žalovaného k zaplacení dosud dlužných 45 090 Kč.18. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, ). Žaloba v části týkající se úroků z prodlení byla proto zamítnuta.19. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Ve sporu byla úspěšnější žalobkyně, a to z 61 % (s ohledem na požadované úroky z prodlení počítáno vč. pětinásobku ročního plnění) a měla tak právo na náhradu nákladů tohoto řízení v poměrné výši, tj. 22 %. Náklady řízení žalobkyně v plné výši tvořily náklady za právní zastoupení 2,5 x 700 za převzetí vč. přípravy zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby dle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 1. 1. 20