7 C 3/2025-105 — Okresní soud v Pardubicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 9. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 426 112,26 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 20. 2. 2017 Rámcovou smlouvu č. , hodnota, ,a) dne 18. 3. 2022 uzavřela s žalovanou Dodatek č 29, jejímž podpisem požádala žalovaná o úvěr ve výši 461 317 Kč – Smlouva o úvěru č. , IBAN, , tento úvěr byl schválen a poskytnut na účet žalované dne 18. 3. 2022. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit ve splátkách po 6 174 Kč, a to vždy k 10. dni v měsíci počínaje dnem 10. 4. 2022, úrok byl sjednán ve výši 7,9 % p.a. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaná poskytla v žádosti o úvěr, osobní údaje ověřila žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o finanční situaci žalovaná sama poskytla a žalobkyně je dále dle potřeby ověřila. Dále žalobkyně posoudila informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Žalovaná uhradila splátky od 10. 4. 2022 do 24. 4. 2024, na splátku dne 24. 5. 2024 bylo uhrazeno jen 1 220,27 Kč, dále již nebyly žádné splátky uhrazeny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne 24. 7. 2024 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 405 785,10 Kč nesplaceným úrokem z úvěru ve výši 7 950,63 KčDo dne podání žaloby žalovaná ani přes písemnou výzvu žalobkyni ničeho neuhradila.b) dne 18. 3. 2022 uzavřela s žalovanou Dodatek č 28, jejímž podpisem požádala žalovaná o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, tento kontokorent byl schválen a umožněno žalované jeho čerpání. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posouzení provedla na základě informací, které jí žalovaná poskytla v žádosti o úvěr, osobní údaje ověřila žalobkyně proti informacím z klientových dokladů, údaje o finanční situaci žalovaná sama poskytla a žalobkyně je dále dle potřeby ověřila. Dále žalobkyně posoudila informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne 24. 7. 2024 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč nesplaceným úrokem z kontokorentu ve výši 869,91 KčDo dne podání žaloby žalovaná ani přes písemnou výzvu žalobkyni ničeho neuhradila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalovaná se k jednání soudu dne 7. 5. 2026 nedostavila, ačkoliv k němu byla řádně předvolána, proto soud věc projednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o.s.ř.4. Soud řešenou věc posuzoval po právní stránce, vycházeje přitom z obsahu smlouvy o úvěru, podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), zejména podle ust. § 1810 a násl., upravujících závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, ust. § 2395 a násl., upravujících úvěr, ust. § 2662 a násl. upravující smlouvu o účtu a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).5. Podle § 2395 o.z, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle § 1969 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.10. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Rámcovou smlouvou č. , hodnota, ze dne 20. 2. 2017, žádostí o úvěr, dokladem o čerpání, žádostí o úvěr, Dodatkem č. 28 k této smlouvě ze dne 18. 3. 2022, bylo zjištěno, že žalované bylo umožněno čerpat úvěr formou kontokorentu do výše 20 000 Kč, celková částka, která má být zaplacena pak činí 23 779,97 kč. Kontokorent má být splacen do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, který m se z kladných částek dostane klient do minusu.13. Dodatkem č. 29 k rámcové smlouvě ze dne 18. 3. 2017, dokladem o čerpání, přehledem plateb, výpisy z účtu, bylo zjištěno, že žalované byl poskytnut účelový úvěr určený ke splacení původního úvěru, a to ve výši 461 317 Kč, úvěr měl být splácen po dobu 104 měsíců v pravidelných splátkách 6 174 Kč, měsíční pojistné bylo ve vši 538 Kč, splátka byla splatná vždy do každého 10. dne v měsíci, úroková sazba základní činila 7,9 % p.a.14. Ze zjištěného skutkového stavu a za použití zákonných ustanovení shora dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. o.z. žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalované jako úvěrované v její prospěch peněžní částku ve výši 461 317 Kč, pokud jde o první smlouvu a ve výši 20 000 Kč, pokud jde o druhou smlouvu (kontokorent) přičemž se žalovaná zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se kontokorent) přičemž. Došlo tedy k platnému uzavření dvou smluv o úvěru dle § 2395 o. z., když žalobkyně prokázala, že splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr dle § 86 a násl. zák. č. 257/2016 Sb. ve znění platném ke dni uzavření úvěrových smluv. Žalovaná tím, že úvěry nesplácela ve sjednaných lhůtách, porušila podstatným způsobem své smluvní povinnosti stanovených smluv, ocitla se v prodlení se zaplacením jistiny úvěrů a úrokového příslušenství. Následkem uvedeného žalobkyně oprávněně prohlásila oba úvěry za splatné a požadovala zaplacení u obou smluv jednak dlužné jistiny úvěru, tak i úroků a úroků z prodlení, když výše dluhu byla prokázána platební historií. Žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by ke dni vyhlášení rozsudku dluh neexistoval (výrok I.).15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř. Soud tedy přiznal ve věci úspěšné žalobkyni proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 17 045 Kč a cestovným k jednání soudu ve výši 2 057 Kč za použití osobního vozidla Škoda Octavia, RZ , Anonymizováno, z Brna do Pardubic a zpět.