15 C 140/2020-52 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou došlou podepsanému soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši). Dle žalobních tvrzení žalovaný cestoval dne [datum] vozidlem městské hromadné dopravy provozované žalobcem, nezaplatil přirážku k jízdnému ve výši [částka], jejíž oprávněné účtování žalobce zdůvodňoval tím, že žalovaný se v rámci provedené přepravní kontroly neprokázal platným jízdním dokladem. Současně žalobce tvrdil, že před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, avšak žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“) na základě žalobcem předložených listinných důkazů, když žalovaný žádné listiny soudu nepředložil. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Soud usnesením ze dne 7. 9. 2020, č.j. 15 C 140/2020 - 22 vyzval účastníky řízení, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníkům se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce na výzvu soudu sdělil, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalovaného, nijak nevyjádřil, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalovaného s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], který je vedle podpisu přepravního revizora opatřen podpisem žalovaného (jehož totožnost revizor ověřil), soud zjistil, že žalovaný dne [datum] cestoval prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, a to bez jízdního dokladu, což bylo zjištěno v rámci přepravní kontroly uskutečněné v čase 8:45 hod. Žalovaný byl vyzván k zaplacení částky [částka] s tím, že pokud tak učiní ve lhůtě 15 dnů, sníží se výše přirážky na [částka]. Ze Smluvních přepravních podmínek IDS [územní celek] soud zjistil, že přirážka k jízdnému (za jízdu bez jízdního dokladu) činila [částka]. Z předžalobní upomínky a z podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyhotovil a následně odeslal žalovanému výzvu k zaplacení dluhu vzniklého v souvislosti s jízdou žalovaného prostředkem hromadné dopravy provozované žalobcem, kterou žalovaný uskutečnil dne [datum]. 5. Podle ust. § 2555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující mj. povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách; výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Obdobně dle ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mj. povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba stanovená Českou národní bankou ke dni [datum] činila 1,75 % (čerpáno z dat dostupných na www.cnb.cz). 6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný dne [datum] porušil povinnosti cestujícího stanovené v ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., resp. v ust. § 18a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 111/1994 Sb., a to tím, že se coby cestující hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázal na výzvu pověřené osoby při žalobcem provedené přepravních kontrole platným jízdním dokladem. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný žalobci zaplatil přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Žalobě bylo proto vyhověno, a to včetně požadovaných úroků z prodlení, když žalovaný se ocitl v prodlení se splněním peněžitého dluhu, mohl (a měl) jej splnit ve lhůtě poskytnuté žalobcem (tj. ve lhůtě 15 dnů ode dne provedení přepravní kontroly), nicméně neučinil tak, tedy návrh žalobce je proto i co do požadovaného příslušenství po právu (ust. § 1968, § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení byla odvozena ze shora citovaných předpisů a z dat o výši repo sazby stanovené Českou národní bankou). 7. Soud nepřehlédl, že žalovaný byl ke dni [datum], kdy došlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření smlouvy o přepravě a kdy žalovaný porušil povinnosti cestujícího, neboť se při provedené přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, ještě nezletilý, a že tudíž v té době ještě nenabyl plné svéprávnosti. Podle ust. § 31 o. z., se však má za to, že každý nezletilý, který nenabyl plné svéprávnosti, je způsobilý k právním jednáním co do povahy přiměřeným rozumové a volní vyspělosti nezletilých jeho věku. Soud má za to, že ve věku 16 let je již nezletilý obecně způsobilý k uzavření smlouvy o přepravě, a že mu nepochybně muselo být známo a byl schopen chápat, že jako cestující hromadné dopravy je povinen za uskutečněnou jízdu zaplatit provozovateli hromadné dopravy jízdné. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ([částka]) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 8 odst. 1 a ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří realizovaných úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 9. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách určených podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.