15 C 128/2020-107 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Chomutově dne 26. 9. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 838,88 Kč, se zákonným úrokem z prodlení výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 22. 1. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2.450 Kč, a dále též částku 1.410 Kč coby smluvní pokuty vážící se na prodlení žalovaného se zaplacením dluhu. Oba nároky žalobkyně dovozovala ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovaným, a to dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit částku 12.300 Kč s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla v souladu s odstavcem [číslo] Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí od 0,01 Kč – 1 Kč, představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]). Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], a čerpání finančních prostředků žalovaným proběhl tak, že žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí je zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s ust. § 15a odst. 2 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Před dokončením žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 10.000 Kč na účet, ze kterého žalovaný dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplatil ani zčásti a na základě Smlouvy o úvěru mu tak vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně, tj. společnosti [právnická osoba], smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení a současně též povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Žalobkyně pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne [datum]. Žalobkyně netvrdila, že by její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného poptávaný úvěr splácet a k výzvě soudu sdělila, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr bohužel nedisponuje. V návaznosti na to žalobkyně revidovala původní žalobní žádání a podáním ze dne 10. 12. 2021 vzala žalobu částečně zpět co do částky ve výši 3.860 Kč představující smluvní pokutu ve výši 1.410 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2.450 Kč. Ve zbytku, tj. co do jistiny ve výši 10.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 22. 1. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 835,88 Kč, jakož i ohledně náhrady nákladů řízení žalobkyně na žalobě setrvala. 2. Okresní soud v Chomutově usnesením ze dne 12. 11. 2019, [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 11. 12. 2019, ve věci vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla po právní moci usnesení postoupena Okresnímu soudu v Prostějově jako soudu místně příslušnému. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal po celou dobu zcela nečinný. 4. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 28. 12. 2021 a žalovaný byl k jednání řádně předvolán, avšak předvolání k jednání nepřevzal, přestože mu bylo doručováno prostřednictvím doručujícího orgánu (České pošty) v souladu s ust. § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel jako místo jeho trvalého pobytu, tj. na adresu [ulice a číslo], [PSČ] [obec], neboť jinou adresu pro doručování úředních písemností žalovaný v informačním systému evidence obyvatel evidovánu nemá. Dle prohlášení doručujícího orgánu vyznačeného na doručence nebyl adresát (žalovaný) v době doručování zastižen a zásilka s doručovanou písemností (s předvoláním k jednání) byla proto dne 1. 12. 2021 vložena do domovní (nebo jiné žalovaným užívané) schránky na uvedené adrese a tímto vhozením do schránky se zásilka s doručovanou písemností (předvolání k jednání) považuje za doručenou žalovanému (§ 50 odst. 1 o.s.ř.). Protože se žalovaný bez řádné a včasné omluvy k jednání nedostavil, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 5. Jelikož podáním doručeným soudu dne 10. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 3.860 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 2.450 Kč a smluvní pokutu ve výši 1.410 Kč, soud postupoval podle § 96 o.s.ř. a řízení v uvedeném rozsahu zastavil (viz. výrok I. tohoto rozsudku). Předmětem řízení tedy zůstala dlužná jistina úvěru ve výši 10.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 22. 1. 2019 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 835,88 Kč. 6. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným [celé jméno žalovaného] dne [datum] pod [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu úvěru ve výši 10.000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.300 Kč, celkem tedy 12.300 Kč, ve lhůtě do 26. 11. 2017 v jediné splátce. 7. Soud dotazem na [právnická osoba], ověřil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl žalovaný [celé jméno žalovaného], který měl v říjnu 2017 jako jediná osoba k účtu dispoziční oprávnění, přičemž dne [datum] byla na účet připsána částka 10.000 Kč, kterou na účet poukázala společnost [právnická osoba] 8. Svoji aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi původním věřitelem, tj. společností [právnická osoba], a žalobkyní dne [datum], a také oznámením původního věřitele (právní předchůdkyně žalobkyně) o postoupení pohledávky ze dne [datum] adresovaným žalovanému. Podle ustanovení § 1879 o. z. může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému a byl-li žalovaný o postoupení vyrozuměn (§ 1882 o. z.), došlo k účinné změně v osobě věřitele a žalovaný je povinen plnit žalobkyni. 9. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitels