6 C 194/2020-76 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 23. 7. 2020 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 695 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 164,27 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 430,43 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 563,80 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 20,98 % ročně z částky 563,80 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Návrh byl odůvodněn tím, že mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 455 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.500 Kč. Celkovou částku se zavázala uhradit v 43 týdenních splátkách po 185 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 5. 5. 2016. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy a dluží žalovanou částku. 2. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8.850 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.688,43 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 7.953,13 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 6.815,65 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a s úrokem 23,72 % ročně z částky 6.815,65 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Podle návrhu byla mezi [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] a žalovanou uzavřena dne [datum] smlouva o půjčce [číslo] na částku ve výši 10.000, kterou žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Dále se zavázala zaplatit úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 1. 2015. Rovněž v tomto případě plnila pouze částečně a dluží žalovanou částku. 3. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [právnická osoba] [anonymizována tři slova], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. 4. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 5. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou. Protože se však žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 6. Na základě žalobkyní doložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], ve dnech [datum] a [datum] smlouvy o půjčce, resp. zápůjčce. Na základě těchto smluv poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč a 10.000 Kč, které žalovaná převzala hotově vždy v den uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli zapůjčené částky společně s poplatkem v částkách, jak byly vymezeny v žalobě. Dále byly dohodnuty podmínky splatnosti zápůjčky formou stanovených týdenních splátek a výpůjční úroková sazba v závislosti na počtu dohodnutých splátek (opět viz žaloba). Žalovaná však podle obsahu spisu smluvní závazky nehradila řádně a včas (žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala nic jiného). Podle doplnění tvrzení na základě výzvy soudu žalovaná dosud na prvně uvedenou zápůjčku uhradila částku celkem 7.260 Kč a na půjčku ze dne [datum] částku celkem 8.550 Kč. Pohledávky byly se všemi právy s ní spojenými postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019 odeslaným dne 7. 1. 2020. 7. K charakteru smluv nutno dodat, že mají charakter smlouvy o spotřebitelském úvěru. Již na tomto místě je potom potřeba poukázat na ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č 43/2013 Sb., podle něhož je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 9 odst. 3 spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 8. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne 19. 1. 2021, v němuž odkazovala toliko na zákaznické karty žalované. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná mj. uvedla své poměry tak, že je důchodkyně s příjmy 9.196 Kč měsíčně, bydlí v podnájmu, kde hradí 3.500 Kč a její další výdaje činí 3.700 Kč. K prohlášení měly být doloženy výplatní pásky (?) a nájemní smlouva, tyto však žalobkyně v průběhu řízení soudu nepředložila. Podobně v zákaznické kartě ze dne [datum] žalovaná uvedla zdroj příjmů od OSSZ 5.877 Kč, příjmy z brigády 2.800 Kč, výdaje na bydlení 1.500 Kč a další výdaje 2.600 Kč. Dále bylo uvedeno, že žije s manželem a synem a inkaso se dělí na tři díly. Údaje měly být ověřeny výměrem státní podpory a dokladem SIPO (rovněž však nebyly soudu doloženy). Předchůdkyně žalobkyně pak dovodila rozdílem příjmů a výdajů částku zbývající jako„ použitelný příjem“. Jiné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně v průběhu řízení i přes výzvu soudu nenabídla. 9. Takto zjištěný proces posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet soud předně považuje za neprůkazný, neboť žalobkyně jej s výjimkou jednostranného prohlášení žalovaného ve formě zákaznických karet nedoložila žádnými důkazy. To se týká jak příjmů, talk pravidelných výdajů na bydlení. Tak například u výdajů není např. zřejmé, zda v údajně doložené nájemní smlouvě byly s nájemným smluveny i úhrady energií a dalších služeb a podobně nelze posoudit, co bylo předmětem plateb zahrnutých do SIPO. Příjmy z tvrzené brigády žalované, významně ovlivňující její finanční situaci, nebyly zřejmě požadovány vůbec. Soud tak neměl možnost náležitě ověřit, zda údaje uváděné žalovaným odpovídaly skutečnosti či nikoliv. Navíc se předchůdkyně žalobkyně podle obsahu spisu spokojila jen s neúplnými údaji, kdy zejména nebyly zjišťovány další osobní poměry žalované, jako např. zda a jakým způsobem, společné soužití s dalšími osobami ovlivňuje celkovou finanční situaci žalované. To vše za situace, kdy žalovaná měla poměrně omezené příjmy ve formě dávek od OSSZ či ve formě starobního důchodu (a ověřování jejích poměrů mělo být o to důkladnější). 10. Citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru sice nestanoví přesný postup při ověřování úvěruschopnosti dlužníka, má-li však být posouzena tato jeho schopnost (s odbornou péčí), podle přesvědčení soudu se to v zásadě neobejde bez dostatečného ověření celkové osobní, rodinné, majetkové a finanční situace, vše s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Potřebné údaje pak bylo potřeba získat primárně od žalovaného („ na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele“), kdy i podle odstavce 3 výše citovaného ustanovení je povinností spotřebitel poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tato povinnost však nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí, tedy vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně vyhodnotit (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006