15 C 177/2021-104 — Okresní soud v Prostějově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 8 084 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (ta se posléze sloučila fúzí s [právnická osoba], [IČO], dnes pod obchodní firmou [právnická osoba]), a žalovanou dne [datum], na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka 5 000 Kč, přičemž tuto se žalovaná zavázala vrátit společně s poplatkem 2 955 Kč (z toho úrok 455 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 500 Kč) a poplatek za zařazení do pojišťovacího programu 129 Kč, v 43 týdenních splátkách ve výši 188 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila. Dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila toliko o obecná tvrzení a citaci právních předpisů a dotčené smlouvy, jakým způsobem její právní předchůdce plnil svoji zákonnou povinnost s tvrzením žalovanou uvedeného měsíčního příjmu a způsobu bydlení, či dalších závazků, v zákaznické kartě. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje kopiemi dokladů žalované. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Na základě listinných důkazů činí soud tento závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] bylo mezi žalovanou, jakožto spotřebitelem, a společností [právnická osoba], [IČO] (dle obchodního rejstříku bylo od [datum] do [datum] předmětem podnikání této společnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru), uzavřeno písemné ujednání, označené jako smlouva o půjčce [číslo] (Fajnpůjčka), na základě kterého tato společnost poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy žalované 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit společně s poplatkem 2 955 Kč, který se skládal z úroku 455 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 000 Kč a poplatku za hotovostní režim splátek 1 500 Kč, dále poplatkem za zařazení do pojišťovacího programu 129 Kč, a to v 43 týdenních splátkách ve výši 188 Kč Smlouva je tvořena čtyřmi stranami, na první a čtvrté straně jsou soudem již uvedené parametry půjčky včetně podpisu žalované, druhou a třetí stranu tvoří text smluvních podmínek (9 článků vždy s několika odstavci, psáno menším písmem). Právě v čl. 1 je uvedeno, že pro případ 43 splátek se jedná o úrok s pevnou úrokovou sazbou 20,98 % ročně, v případě že dojde ve smyslu čl. 9 k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu jistina úročena. Dle čl. 2 je výše hotovostního inkasa splátek vždy 30 % z celkové výše půjčky. Dle čl. 2 jsou splátky započítány nejdříve na poplatky a životní pojištění, teprve poté na jistinu. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že na společnost [právnická osoba], [IČO], jakožto nástupnickou společnost, v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO]. Tato společnost se následně přejmenovala na [právnická osoba]. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaná při žádosti o poskytnutí uvedené částky uvedla, že žije s rodiči v rodinném domě, nemá žádné jiné půjčky a nemá děti, z hlediska zaměstnání uvedla, že pracuje jako obsluha trafiky u [jméno] [příjmení], [obec], její měsíční příjem je 8 000 Kč. Měsíční výdaje 1 200 Kč (nájem, inkaso), 5 000 Kč výdaje domácnosti a 200 Kč výdaje na telefon. Použitelný příjem činí 1 600 Kč. Žalovaná měla doložit občanský průkaz a pracovní smlouvu. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela společnost [právnická osoba], a žalobkyně, byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni (v příloze smlouvy na straně 142 je uvedena tato pohledávka), postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky a upozorněna na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání). 5. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovanou na žalobkyni (§ 1879 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“), přičemž postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Soud má za to, že žalovaná zažádala dne [datum] právního předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], o poskytnutí úvěru. Následně žalovaná uzavřela uvedeného dne [datum] s tímto právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o úvěru (byť je terminologicky označena jako půjčka), na základě které jí byla poskytnuta částka 5 000 Kč. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2395 an. o. z., § 1810 an. o. z., o komerčně nazývaný„ rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). V souladu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (účinného do 30. 11. 2016) bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalované na základě dostatečných informací získaných i od žalované, je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle zákonné úpravy poskytnout úvěr jen tehdy, pokud dle posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Existuje několik informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele, které jsou poskytovateli nebankovních zápůjček a úvěrů využívány k prověření úvěruschopnosti žadatele. Ust. § 9 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Neboť jak je známo, spotřebitelé často„ vytloukají klín klínem“, tedy jeden finanční produkt splácí druhým a dostávají se tak do dluhové pasti. Nesplnění povinnost posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření dlužníka věřitelem dostatečně, nebo poskytnutí úvěru dlužníku i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu s poučením o následcích neunesení břemene tvrzení či důkazního břemene, žalobu doplnila toliko o obecná tvrzení a citaci právních předpisů a dotčené smlouvy, jakým způsobem její právní předchůdce plnil svoji zákonnou povinnost s tvrzením žalovanou uvedeného měsíčního příjmu v zákaznické kartě, resp. obecným tvrzením toho, co žalovaná doložila. Povinností žalobkyně je zcela konkrétně uvést a doložit, jaké informace poskytovatel úvěru po žalované vyžadoval a jakých se mu dostalo, čím a jak si je ověřil, jaké konkrétní informace byly žalovanou sděleny, a jak byly poskytovatelem úvěru vyhodnoceny, resp. na základě čeho dospěl k tomu, že žalovaná je dostatečně solventní. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovanou v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno, jak žalovaná kterou konkrétní databází prošla, tedy s jakým výsledkem a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaná dostatečně solventní. Právnímu předchůdci žalobkyně muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně (resp. její právní předchůdce) splnila povinnost zkoumat schopnost žalované splácet (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo] ze dne [datum], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Soud posoudil údaje uvedené v zákaznické kartě, které sdělila a svým podpisem stvrdila žalovaná, v souvislostech poskytnutého úvěru, a dospěl k závěru, že v tomto případě právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti § 9 zákona č. 145/2010 Sb., když poskytl spotřebitelský úvěr, aniž by měl úvěrovanou dostatečně doloženu její majetkovou situaci (tj. jaké jsou její měsíční příjmy a výdaje). Soud má s ohledem na v zákaznické kartě uvedené údaje za to, že právní předchůdce žalobkyně měl s ohledem na sdělené informace (bydlení u rodičů na adrese v [obec], okr. [obec], ale zaměstnání u„ [jméno] [příjmení]“ v [obec], přitom náklady na bydlení pouze 1 200 Kč, uvedené vzbuzuje