15 C 49/2022-66 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 15.544 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (nárok [číslo]) a dále částku 3.872 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (nárok [číslo]), přičemž existenci těchto pohledávek žalobkyně dovozovala ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] kterou účastníci řízení mezi sebou uzavřeli dne [datum], a tvrdila, že žalovaná žalobkyni dluží cenu za odebranou elektřinu za období od [datum] do [datum] ve výši 15.544 Kč (nárok [číslo]) a za období od [datum] do [datum] ve výši 3.872 Kč (nárok [číslo]). Žalobkyně současně tvrdila, že před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala po celou dobu zcela nečinná. 3. Soud k projednání věci nenařizoval jednání a rozhodl ve věci samé ve smyslu ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o.s.ř.“) na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když žalovaná žádné listiny soudu nepředložila. Souhlas účastníků řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání je soudem dovozován z následujících skutečností: Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě. Soud usnesením ze dne 11. 4. 2022, č.j. [číslo jednací], vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto rozhodnutí vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a aby soud vyhlásil rozsudek ve věci aniž by účastníci byli o vyhlášení rozsudku předem vyrozuměni. Žalované se v rámci tohoto rozhodnutí dostalo poučení o tom, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a s vyhlášením rozsudku bez předchozího vyrozumění a v jeho nepřítomnosti souhlasí. Žalovaná se na výzvu soudu obsaženou ve shora specifikovaném usnesení, které se dostalo do dispoziční sféry žalované, nijak nevyjádřila, soud proto vycházel z fikce souhlasu žalované s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 4. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] pro zákazníky kategorie D (č. l. 10), v níž žalobkyni svědčí postavení dodavatele a žalované postavení zákazníka. Z této smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] s tím, že elektřina má být dodávána do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Z faktury [číslo] (č. l. 7), vystavené dne [datum], vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny dodané do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v období od [datum] do [datum] v ceně 35.204,17 Kč. Oproti vyúčtované ceně započítala částku odpovídající zaplaceným zálohám (19.660 Kč) a vyčíslila doplatek ve výši 15.544 Kč splatný dne [datum]. Z faktury [číslo] (č. l. 5), vystavené dne [datum], vyplývá, že žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny dodané do odběrného místa na adrese [ulice a číslo], [PSČ] [obec], v období od [datum] do [datum] v ceně 3.872 Kč se splatností dne [datum]. 5. Z výzvy datované [datum] (č. l. 27) a z poštovního podacího lístku stvrzujícího podání listovní zásilky k přepravě dne [datum] (č. l. 11) vyplývá, že žalovaná byla před podáním žaloby právním zástupcem žalobkyně písemně vyzvána k zaplacení dluhu pod výstrahou zahájení soudního řízení. 6. Podle § 50 odst. 1 věta první zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle ust. § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 7. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. – dále jen „o.z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. [příjmení] sazba stanovená Českou národní bankou platná ke dni [datum] činila 2 %, platná ke dni [datum] činila 0,25 % (čerpáno z dat dostupných na [webová adresa]). 10. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo ve smyslu § 50 odst. 1 věta první, odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny. Z uvedené smlouvy vyplývala žalované povinnost platit vyúčtované ceny za spotřebovanou elektřinu. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná zaplatila více, než odpovídá zaplaceným zálohám, které byly zohledněny v rámci fakturace provedené žalobkyní. Soud proto žalobě vyhověl a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni dluhy za spotřebovanou elektřinu, a to včetně příslušenství, tj. úroků z prodlení, vždy ode dne následujícího po dni splatnosti dílčího dluhu. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8.786 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19.416 Kč sestávající z částky 1.900 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení, za předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, za podání žaloby), tj. 3 x 1.900 Kč = 5.700 Kč), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t., tj. 3 x 300 Kč = 900 Kč, a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z částky 6.600 Kč ve výši 1.386 Kč. 12. Uložené povinnosti je žalovaná povinna plnit ve lhůtách určených podle § 160 odst. 1 o. s. ř.