5 C 176/2022-44 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou cenu za dodávky elektřiny, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum]. Žalobce proti žalovanému uplatňuje dva nároky, a to na úhradu částky ve výši 8.028 Kč (nárok [číslo]) a dále na úhradu částky ve výši 3.055 Kč (nárok [číslo]). Nárok [číslo] ve výši 8.028 Kč vyplývá z faktury [číslo] za období od [datum] do [datum], která byla vystavena na částku 12.028 Kč se splatností dne [datum], přičemž žalovaný dne [datum] na tuto fakturu uhradil částku ve výši 4.000 Kč. Nárok [číslo] na úhradu částky ve výši 3.055 Kč vyplývá z faktury [číslo] za období od [datum] do [datum] splatné dne [datum], přičemž žalovaný na tuto fakturu neuhradil ničeho. Žalobce žalovaného před podáním žaloby písemně vyzýval k plnění dluhu, žalovaný však na svůj dluh neplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (ust. § 115a o. s. ř.). Žalobce s tímto postupem vyslovil v žalobě písemný souhlas. Dne [datum] vydal Okresní soud v Prostějově rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kterým žalovaného mj. vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž žalovaný byl poučen, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný po doručení uvedeného rozhodnutí nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, byl, vzhledem k poučení, kterého se žalovanému dostalo, souhlas žalovaného s tímto postupem soudem předpokládán. 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] (č. l. 7 soud. spisu) je prokázáno: Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž měl žalobce postavení dodavatele a žalovaný měl postavení zákazníka. Touto smlouvou se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa], na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a za související služby zaplatit sjednanou cenu. 5. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] (č. l. 9 - 10 soud. spisu) je prokázáno, že v období od [datum] do [datum] dodal žalobce žalovanému do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa], kterou měl žalovaný žalobci zaplatit do [datum]. 6. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] (č. l. 5 - 6 soud. spisu) je prokázáno, že v období od [datum] do [datum] dodal žalobce žalovanému do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa], kterou měl žalovaný žalobci zaplatit do [datum]. 7. Předžalobními výzvami (č. l. 11 - 12 soud. spisu) a podacími lístky (č. l. 17 - 18 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby písemně vyzval žalovaného ke splnění jednotlivých dluhů odpovídajících pohledávkám žalobce vyúčtovaným fakturami [číslo] [číslo]. 8. Žalovaný v řízení netvrdil splnění některého z dílčích dluhů, provedeným dokazování nebylo zjištěno, že by jednotlivé dluhy splněním zanikly. 9. Podle ust. § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 10. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Výše repo sazby k [datum] činila 0,25 %, výše repo sazby k [datum] činila 0,5 % (viz [webová adresa]). 14. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával žalobce žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a povinností žalovaného bylo za dodanou elektřinu platit sjednanou cenu. Žalovaný v řízení neprokázal, že žalobci zaplatil cenu za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] ve výši 3.055 Kč, a že za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] zaplatil žalobci více, než žalobcem tvrzených 4.000 Kč dne [datum], a tedy, že jeho dluh za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] je nižší než žalobcem tvrzených 8.028 Kč. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 8.028 Kč a 3.055 Kč. Jelikož žalovaný v řízení neprokázal, že jednotlivé dluhy na vyúčtovaných cenách za odebranou elektřinu do dne jejich splatnosti splnil, ocitl se vždy dnem následujícím v prodlení. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. 15. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalovanému uložena povinnost nahradit ve věci úspěšnému žalobci náklady řízení. Výše náhrady nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 1.580 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., b) výzva k plnění – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., c) podání žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 300 Kč, 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč. K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce tak celkem činí 7.624,40 Kč. 16. Při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupce žalobce soud nepostupoval dle ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., byť se jedná o, v případě žalobce, opakované žaloby, v nichž žalobce mění pouze datum uzavření smlouvy, číslo uzavřené smlouvy, období, za které nebyla dodávka elektřiny zaplacena, a výši dluhu, a celkově se tak jedná o žaloby velice jednoduché. Nelze totiž přehlédnout rozhodovací praxi Krajského soudu v Brně, jakožto soudu odvolacího, který v případě dlužné ceny za dodanou elektřinu či dlužné ceny za dodaný plyn opakovaně zastává názor, že se nejedná o tzv. formulářové žaloby. Jak uvedl Krajský soud v Brně např. ve věci sp. zn. 17 Co 62/2016:„ … Pokud žalobce využije svého ústavně zaručeného práva být v řízení před soudem od počátku právně zastoupen, jsou náklady na takové právní zastoupení nepochybně náklady potřebnými k účelnému uplatňování práva. Žalobce je původním věřitelem, který se zabývá vymožením pohledávky samotné, zabývá se docílením průchodu práva, a proto mu nelze odepřít výkon subjektivního oprávnění nechat se zastoupit v řízení zvoleným zástupcem – advokátem… Žalobce svou povinnost podle smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu splnil, žalované dodával do odběrného místa zemní plyn, žalovaná jej odebírala a vznikla jí povinnost za příslušné fakturační období zaplatit žalovanou částku za spotřebovaný zemní plyn. Pokud by žalovaná plnila svoje smluvní povinnosti, ke vzniku předmětné pohledávky by nedošlo…Nejedná se o pohledávku, kdy jednou ze stran by byl spotřebitel, nejedná se o odkoupenou pohledávku, kterou by žalobce koupil s cílem generování zisku z přiznaných nákladů soudního řízení, ale žalobce je originálním věřitelem a odvolací soud má za to, že v posuzovaném případě není aplikace ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. odůvodněna…“. Obdobně rozhodl Krajský soud v Brně ve věci sp. zn. 16 Co 168/2017:„ …je nezpochybnitelným právem žalobce obrátit se za účelem kvalifikovaného hájení svých práv a oprávněných zájmů v soudním řízení na profesionála a uzavřít s ním smlouvu o poskytnutí právní pomoci. Je-li následně žalobce v soudním