5 C 211/2022-50 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dlužnou cenu za dodávky elektřiny, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum], kterou žalobce žalovanému vyúčtoval za období od [datum] do [datum] ve výši 10.480 Kč fakturou [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil, ač byl žalobcem před podáním žaloby k plnění dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (ust. § 115a o. s. ř.). Žalobce s tímto postupem vyslovil v žalobě písemný souhlas. Dne [datum] vydal Okresní soud v Prostějově rozhodnutí č.j. [číslo jednací], kterým žalovaného mj. vyzval, aby se ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž žalovaný byl poučen, že pokud se v soudem určené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný po doručení uvedeného rozhodnutí nevyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, byl, vzhledem k poučení, kterého se žalovanému dostalo, souhlas žalovaného s tímto postupem soudem předpokládán. 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] (č. l. 21 soud. spisu) je prokázáno: Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž měl žalobce postavení dodavatele a žalovaný měl postavení zákazníka. Touto smlouvou se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], na vlastní účet a v potřebném rozsahu související služby v elektroenergetice a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a za související služby zaplatit sjednanou cenu. 5. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] (č. l. 22 - 23 soud. spisu) je prokázáno, že v období od [datum] do [datum] dodal žalobce žalovanému do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], kterou měl žalovaný žalobci zaplatit do [datum]. 6. Předžalobní výzvou (č. l. 5 soud. spisu) a podacím lístkem (č. l. 24 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby písemně vyzval žalovaného ke splnění dluhu odpovídajícího pohledávce žalobce. 7. Žalovaný v řízení netvrdil splnění dluhu, provedeným dokazování nebylo zjištěno, že by dluh byť zčásti zanikl. 8. Podle ust. § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 9. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Výše repo sazby k [datum] činila 3,75 % (viz [webová adresa]). 13. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával žalobce žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a povinností žalovaného bylo za dodanou elektřinu platit sjednanou cenu. Žalovaný v řízení neprokázal, že žalobci zaplatil cenu za dodanou elektřinu v období od [datum] do [datum] ve výši 10.480 Kč. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci jednotlivé dluhy za odebranou a nezaplacenou elektřinu. Cena za dodanou elektřinu ve výši 10.480 Kč měla být žalovaným žalobci zaplacena do [datum]. Jelikož žalovaný v řízení neprokázal, že dluh na vyúčtované ceně za odebranou elektřinu do dne její splatnosti splnil, ocitl se dnem následujícím v prodlení. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. 14. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalovanému uložena povinnost nahradit ve věci úspěšnému žalobci náklady řízení. Výše náhrady nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 1.540 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, ust. § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., b) výzva k plnění – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., c) podání žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 3 x 300 Kč, 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 800 Kč. K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %, tj. 1.159,20 Kč. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce tak celkem činí 7.479,20 Kč. 15. Při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupce žalobce soud nepostupoval dle ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., byť se jedná o, v případě žalobce, opakované žaloby, v nichž žalobce mění pouze datum uzavření smlouvy, číslo uzavřené smlouvy, období, za které nebyla dodávka elektřiny zaplacena, a výši dluhu, a celkově se tak jedná o žaloby velice jednoduché. Nelze totiž přehlédnout rozhodovací praxi Krajského soudu v Brně, jakožto soudu odvolacího, který v případě dlužné ceny za dodanou elektřinu či dlužné ceny za dodaný plyn opakovaně zastává názor, že se nejedná o tzv. formulářové žaloby. Jak uvedl Krajský soud v Brně např. ve věci sp. zn. 17 Co 62/2016:„ … Pokud žalobce využije svého ústavně zaručeného práva být v řízení před soudem od počátku právně zastoupen, jsou náklady na takové právní zastoupení nepochybně náklady potřebnými k účelnému uplatňování práva. Žalobce je původním věřitelem, který se zabývá vymožením pohledávky samotné, zabývá se docílením průchodu práva, a proto mu nelze odepřít výkon subjektivního oprávnění nechat se zastoupit v řízení zvoleným zástupcem – advokátem… Žalobce svou povinnost podle smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu splnil, žalované dodával do odběrného místa zemní plyn, žalovaná jej odebírala a vznikla jí povinnost za příslušné fakturační období zaplatit žalovanou částku za spotřebovaný zemní plyn. Pokud by žalovaná plnila svoje smluvní povinnosti, ke vzniku předmětné pohledávky by nedošlo…Nejedná se o pohledávku, kdy jednou ze stran by byl spotřebitel, nejedná se o odkoupenou pohledávku, kterou by žalobce koupil s cílem generování zisku z přiznaných nákladů soudního řízení, ale žalobce je originálním věřitelem a odvolací soud má za to, že v posuzovaném případě není aplikace ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. odůvodněna…“. Obdobně rozhodl Krajský soud v Brně ve věci sp. zn. 16 Co 168/2017:„ …je nezpochybnitelným právem žalobce obrátit se za účelem kvalifikovaného hájení svých práv a oprávněných zájmů v soudním řízení na profesionála a uzavřít s ním smlouvu o poskytnutí právní pomoci. Je-li následně žalobce v soudním řízení nalézacím úspěšný, vznikne mu logicky nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení…žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu, jejímž znakem je obtížná možnost dosáhnout změny oproti jejímu návrhu, to však na druhé straně bez dalšího nemůže znamenat, že na základě této smlouvy podaná žaloba je automaticky tzv. formulářovou žalobou. Návrh podaný v této věci je konkrétní, popisující individuální okolnosti případu, doložený listinnými důkazy, které prokazují žalobní tvrzení. Nelze jej označit za pouhý administrativní úkon, neboť naplňuje limity řádně realizovaného úkonu právní služby. Za tohoto stavu věci je evidentní, že aplikace ust. § 14b advokátního tarifu soudem prvého stupně nebyla namístě.“. Veden těmito úvahami soud nalézací dospěl k závěru, že není namístě postupovat dle ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. 16. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byl