5 C 216/2021-110 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Prostějově dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 246.000 Kč a úroky z prodlení z 246.000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že v domnění, že od žalované kupuje v žalobě specifikovaný osobní automobil, zaslal dne [datum] (poznámka soudu: evidentně se jedná o písařskou chybu, když s ohledem na zbylá žalobcova tvrzení má být uveden rok: 2020) na bankovní účet žalované 246.000 Kč. Žalobce tvrdil, že od manžela žalované [jméno] [příjmení] obdržel skrze aplikaci WhatsApp fotografii žalovanou podepsané kupní smlouvy na uvedený automobil, pro což žalobce kupní cenu zaplatil, avšak žalovaná podepsání uvedené kupní smlouvy později dementovala. K uzavření kupní smlouvy nikdy nedošlo, žalobce kupní smlouvu nepodepsal, ofertu žalované neakceptoval. Žalobce v domnění, že kupní smlouva byla uzavřena, avšak žalovaná mu pouze nepředala uvedený automobil, dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k předání automobilu do [datum] s tím, že marným uplynutím této lhůty od kupní smlouvy odstupuje. Pro případ odstoupení žalobce určil žalované lhůtu k vrácení kupní ceny do [datum]. Od tohoto data žalobce dovozuje splatnost pohledávky. Na výzvu žalobce k předání automobilu žalovaná reagovala sdělením, že kupní smlouvu neuzavřela, smlouvu nikdy nepodepsala, s žalobcem nikdy nejednala a vozidlo, které bylo předmětem kupní smlouvy, nikdy nevlastnila a zaplacenou částkou nikdy nedisponovala. Na předžalobní výzvu žalovaná reagovala sdělením, že se na úkor žalobce nikdy bezdůvodně neobohatila, neboť s kupní cenou disponoval pouze její manžel. 2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná uvedla, že nebyla stranou závazku z předmětné kupní smlouvy, neboť tuto se žalobcem nikdy neuzavřela, nikdy nepodepsala. Žalovaná uvedla, že předmětný automobil nikdy nevlastnila a s kupní cenou nikdy nedisponovala. Žalobce od počátku kontraktace jednal výlučně s manželem žalované a byl to s největší pravděpodobností manžel žalované, který za žalovanou předmětnou kupní smlouvu podepsal a její fotografii zaslal žalobci. Žalovaná tvrdila, že žalobce od samého počátku kontraktace musel vědět, že žalovaná není ani nemůže být stranou závazku z kupní smlouvy. Žalovaná nebyla vlastníkem předmětného automobilu, a žalobce proto nemohl opřít svou dobrou víru o potřebné listiny, které by osvědčovaly vlastnické právo žalované k předmětnému automobilu, a tím i její oprávnění takové právo převést na jiného. Žalobce si měl v rámci běžné obezřetnosti a řádného postupu při uzavírání kupní smlouvy od manžela žalované takové listiny vyžádat. Žalobce již v minulosti uzavíral s manželem žalované dohody, jejímž předmětem bylo dodání automobilů. Manžel žalované dodal žalobci vozidla, která byla ve vlastnictví jiné osoby, a to bez předchozího souhlasu jejich vlastníka. Žalobce je následně prodal třetím osobám. Žalovaná má za to, že jednání žalobce od počátku směřovalo k uzavření kupní smlouvy, její stranou však nebyla žalovaná, ale manžel žalované. K uzavření kupní smlouvy mezi žalobcem a manželem žalované skutečně došlo, když oba jmenovaní dosáhli shody o předmětu kupní smlouvy, jakož i o kupní ceně. Kupní smlouva tak byla uzavřena mezi žalobcem a manželem žalované. Připravené vyhotovení písemné smlouvy tak představovalo toliko disimulované právní jednání, jehož účelem patrně bylo zastřít skutečně právní jednání mezi žalobcem a manželem žalované. Bankovní účet, který žalobce uvádí v žalobě, je veden na jméno žalované, avšak přístup k účtu má po celou dobu manželství i manžel žalované. Manžel žalované účet žalované v minulosti opakovaně využil při uzavírání svých obchodů s automobily. Účet žalované však sloužil výlučně jako místo plnění. Veškeré takto připsané peněžní prostředky byly vybrány manželem žalované. Žalovaná, s částkou, kterou žalobce v žalobě uvádí, fakticky nedisponovala, a k jejímu obohacení tak nedošlo. 3. Mezi žalobcem a žalovanou je nesporné, že mezi nimi neexistoval a neexistuje smluvní vztah, z něhož by byl žalobce zavázán zaplatit žalované 246.000 Kč, když oba shodně tvrdili, že předmětnou kupní smlouvu neuzavřeli. 4. Oznámením o provedení příkazu k úhradě (č. l. 9 druhá strana soudního spisu) je prokázáno, že žalobce dne [datum] dal příkaz k úhradě částky 246.000 Kč z účtu č.: [bankovní účet] na účet č.: [bankovní účet], [celé jméno žalované]. 5. Přehledem plateb (č. l. 84 soudního spisu) je prokázáno, že na účet č.: [bankovní účet] byla dne [datum] připsána částka ve výši 246.000 Kč, a to z protiúčtu: [bankovní účet]. 6. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, co za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Po provedeném dokazování byla žaloba shledána důvodnou. 9. Žalobce dne [datum] plnil na účet žalované 246.000 Kč, a to přesto, že mezi žalobcem a žalovanou neexistoval smluvní vztah (když k uzavření předmětné kupní smlouvy nedošlo, neboť žalovaná předmětnou kupní smlouvu se žalobcem nikdy neuzavřela, a žalobce, kupní smlouvu, kterou toliko zhlédl skrze aplikaci WhatsApp zprostředkovaně manželem žalované, nikdy neuzavřel). Žalobce tak žalované plnil bez právního důvodu (ust. § 2991 odst. 2 o.z.), v důsledku čehož se žalovaná na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatila, a je její povinností žalobci (ochuzenému) vydat, oč se obohatila (ust. § 2991 odst. 1 o. z.), tedy vydat peněžité plnění ve výši 246.000 Kč. Tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 246.000 Kč. Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] (předžalobní výzva - č. l. 8 soudního spisu) vyzvána k vrácení peněžitého plnění ve výši 246.000 Kč do [datum] (předžalobní upomínka byla odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb - č. l. 7 soudního spisu). Jelikož žalovaná dluh do [datum] nesplnila, ocitla se dnem následujícím, t. j. dnem [datum] se splněním dluhu v prodlení (ust. § 1968 věta první o.z.), a je tak její povinností zaplatit žalobci úroky z prodlení (ust. § 1970 o.z.). Tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení z 246.000 Kč za dobu od [datum]. Povinnost žalované platit žalobci úroky z prodlení trvá do okamžiku splnění dluhu, tedy do zaplacení. Výše úroků z prodlení byla určena dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. 10. Námitka žalované o neexistenci závazku mezi žalobcem a žalovanou nemohla vést k zamítnutí žaloby, nýbrž naopak se projevila v závěru shora uvedeném, že žalobce plnil bez právního důvodu. Námitka žalované týkající se absence dobré víry na straně žalobce, kterou žalovaná dovozovala z toho, že žalobce již v minulosti uzavíral s manželem žalované obchody, jejímž předmětem bylo dodání automobilů, nebyla důvodná, neboť pro rozhodnutí sporu nebylo významné, zda žalobce v minulosti od manžela žalované kupoval automobily, když významné bylo to, že žalobce žalované plnil bez právního důvodu. Námitka žalované o neexistenci obohacení na straně žalované nebyla důvodná, neboť žalovaná nečinila sporným, že bankovní účet, na který byla připsána částka ve výši 246.000 Kč od žalobce, je bankovním účtem žalované, a je nerozhodné, zda žalovaná umožnila nakládat s peněžními prostředky na účtu i jiné osobě, a je tak nevýznamné, kým byly peníze z účtu vybrány, když významné je to, komu bylo bez právního důvodu plněno (v tomto případě žalované, když bylo plněno na její účet) a nikoli, kdo předmět plnění skutečně spotřeboval (manžel žalované, jak žalovaná tvrdí). 11. Vzhledem k závěrům shora uvedeným nejsou zbylé důkazy hodnoceny a důkazy, které v řízení nebyly provedeny, byly jako nadbytečné zamítnuty. 12. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšné žalované uložena povinnost zaplatit ve věci úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 9.300 Kč (ust. § 7 bod 6. vyhl. č. 177/1996 Sb.) za každý účelně provedený úkon právní služby, přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci - ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., b) výzva k plnění - ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., c) podání žaloby - ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb., d) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. e) účast na jednání před soudem dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. f) písemné podání ve věci samé ze dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. g) účast na jednání před soudem dne [datum] - ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. h) písemné