5 C 269/2021-82 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobce se žalobou, která byla Okresnímu soudu v Prostějově doručena dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 7.401 Kč a úroky z prodlení ze 7.401 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to jako dlužnou cenu za dodanou elektřinu, kterou žalobce žalovanému dodával na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne 2. 7. [číslo]. Žalobce tvrdil, že v období od [datum] do [datum] dodal žalovanému elektřinu v ceně 7.401 Kč, která měla být žalovaným žalobci zaplacena dne [datum]. Žalovaný ač upomínán, dluh nesplnil. 2. Jelikož žalovaný byl neznámého pobytu, byl mu rozhodnutím Okresního soudu v Prostějově ze dne 11. května 2022 č. j. [číslo jednací] ustanoven dle ust. § 29 odst. 3, odst. 4 o. s. ř. opatrovník, advokátka JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení]. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka tak, že rozhodnutí bylo ponecháno na úvaze soudu, když ze žalobcem předložených listin vyplývá, že smlouva o dodávce elektřiny byla se žalovaným uzavřena, žalobce dodal žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a opatrovník žalovaného nemá žádné informace o tom, že by žalovaný dluh splnil 4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnosti (č. l. 27 soud. spisu) je prokázáno: Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnosti v níž měl žalobce postavení dodavatele a žalovaný postavení zákazníka. Touto smlouvou se žalobce zavázal dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa na adrese T. G. [příjmení] [číslo], [obec], elektřinu, zajistit distribuci elektřiny a systémové služby (tzv. sdružené služby dodávky elektřiny) a žalovaný se zavázal za sdružené služby dodávky elektřiny zaplatit. 5. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] (č. l. 22 - 23 soud. spisu) je prokázáno, že v období od [datum] do [datum] dodal žalobce žalovanému elektřinu a zajistil distribuci elektřiny a systémové služby v ceně 15.021,74 Kč přičemž po zohlednění zaplacených záloh ve výši 7.620 Kč vyzval žalobce žalovaného k zaplacení 7.401 Kč, a to do [datum]. 6. Předžalobní výzvou (č. l. 16 soud. spisu) a podacím lístkem (č. l. 19 soud. spisu) je prokázáno, že žalobce prostřednictvím zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, před podáním žaloby písemně vyzval žalovaného ke splnění jednotlivých dluhů, přičemž předžalobní upomínka ze dne [datum] byla odeslána s využitím provozovatele poštovních služeb. 7. Žalovaný v řízení netvrdil splnění dluhu, provedeným dokazování nebylo zjištěno, že by žalovaný dluh splnil. 8. Podle ust. § 50 odst. 2 věta první zák. č. 458/2000 Sb., smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 9. Podle ust. § 1968 věta první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 10. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Výše repo sazby k [datum] činila 0,25 %, (viz. [webová adresa]). 13. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnosti, na jejímž základě dodával žalobce žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a zajišťoval distribuci elektřiny a systémové služby a povinností žalovaného bylo za dodanou elektřinu a zajištěnou distribuci elektřiny a systémové služby zaplatit. Žalovaný v řízení neprokázal, že žalobci zaplatil cenu za dodanou elektřinu a zajištěnou distribuci a systémové služby v období od [datum] do [datum] 7.401 Kč (vyúčtovaná cena: 15.021,74 Kč; zaplacené zálohy: 7.620 Kč). Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci dluh za odebranou a nezaplacenou elektřinu ve výši 7.401 Kč Cena za sdružené dodávky elektřiny ve výši 7.401 Kč měla být žalovaným žalobci zaplacena do [datum]. Jelikož žalovaný v řízení neprokázal splnění dluhu do [datum], ocitl se dnem následujícím, tj. dnem [datum] se splněním dluhu v prodlení. Tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. při zohlednění výše repo sazby dle [webová adresa]. 14. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Tak byla ve věci neúspěšnému žalovanému uložena povinnost nahradit ve věci úspěšnému žalobci náklady řízení. Výše náhrady nákladů řízení žalobce je tvořena: 1/ odměnou zástupce žalobce ve výši 1.500 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, ust. § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb.), přičemž zástupce žalobce v tomto řízení učinil tyto úkony právní služby: a) převzetí věci – ust. § 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., b) výzva k plnění – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb., c) podání žaloby – ust. § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. d) účast ústního jednání dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb. 2/ náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý účelně provedený úkon právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), tj. ve výši 4 x 300 Kč, 3/ zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč. K položce pod body 1/ a 2/ je dále třeba přičíst DPH ve výši 21 %. Náhrada nákladů řízení ve věci úspěšného žalobce tak celkem činí 9.112 Kč. 15. Při určení výše odměny a výše náhrady hotových výdajů zástupce žalobce soud nepostupoval dle ust. § 14b odst. 1, 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., byť se jedná o, v případě žalobce, opakované žaloby, v nichž žalobce mění pouze datum uzavření smlouvy, číslo uzavřené smlouvy, období, za které nebyla dodávka elektřiny zaplacena, a výši dluhu, a celkově se tak jedná o žaloby velice jednoduché. Nelze totiž přehlédnout rozhodovací praxi Krajského soudu v Brně, jakožto soudu odvolacího, který v případě dlužné ceny za dodanou elektřinu či dlužné ceny za dodaný plyn opakovaně zastává názor, že se nejedná o tzv. formulářové žaloby. Jak uvedl Krajský soud v Brně např. ve věci sp. zn. 17 Co 62/2016:„ … Pokud žalobce využije svého ústavně zaručeného práva být v řízení před soudem od počátku právně zastoupen, jsou náklady na takové právní zastoupení nepochybně náklady potřebnými k účelnému uplatňování práva. Žalobce je původním věřitelem, který se zabývá vymožením pohledávky samotné, zabývá se docílením průchodu práva, a proto mu nelze odepřít výkon subjektivního oprávnění nechat se zastoupit v řízení zvoleným zástupcem – advokátem… Žalobce svou povinnost podle smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu splnil, žalované dodával do odběrného místa zemní plyn, žalovaná jej odebírala a vznikla jí povinnost za příslušné fakturační období zaplatit žalovanou částku za spotřebovaný zemní plyn. Pokud by žalovaná plnila svoje smluvní povinnosti, ke vzniku předmětné pohledávky by nedošlo…Nejedná se o pohledávku, kdy jednou ze stran by byl spotřebitel, nejedná se o odkoupenou pohledávku, kterou by žalobce koupil s cílem generování zisku z přiznaných nákladů soudního řízení, ale žalobce je originálním věřitelem a odvolací soud má za to, že v posuzovaném případě není aplikace ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. odůvodněna…“. Obdobně rozhodl Krajský soud v Brně ve věci sp. zn. 16 Co 168/2017:„ …je nezpochybnitelným právem žalobce obrátit se za účelem kvalifikovaného hájení svých práv a oprávněných zájmů v soudním řízení na profesionála a uzavřít s ním smlouvu o poskytnutí právní pomoci. Je-li následně žalobce v soudním řízení nalézacím úspěšný, vznikne mu logicky nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení…žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu, jejímž znakem je obtížná možnost dosáhnout změny oproti jejímu návrhu, to však na druhé straně bez dalšího nemůže znamenat, že na základě této smlouvy podaná žaloba je automaticky tzv. formulářovou žalobou. Návrh podaný v této věci je konkrétní, popisující individuální okolnosti případu, doložený listinnými důkazy, které prokazují žalobní tvrzení. Nelze jej označit za pouhý administrativní úkon, neboť naplňuje limity řádně realizovaného úkonu práv