15 C 240/2021-88 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 1. 6. 2021 se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení částky 10.734,22 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 486 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení ve výši 10 %, z částky 9.598,22 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 20,71 Kč od 16. 6. 2020 do 18. 11. 2020, 36,87 Kč od 16. 7. 2020 do 18. 11. 2020, 27,80 Kč od 16. 8. 2020 do 18. 11. 2020, 18,73 Kč od 16. 9. 2020 do 18. 11. 2020, 9,95 Kč od 16. 10. 2020 do 18. 11. 2020 a dále zaplacení částek 309 Kč a 697,28 Kč. Návrh byl odůvodněn tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. SU4002765761 ze dne 26. 1. 2020, jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží (mobilního telefonu) u prodejce [právnická osoba] Žalobkyně takto dne [datum] poskytla žalované k rukám prodejce úvěr ve výši 12.299 Kč. Celková splatná částka vč. pojištění činila 15.576 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství v 12 pravidelných měsíčních splátkách po 1.298 Kč splatných nejpozději vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne 15. 2. 2020. Úrok z úvěru činil 48,95 % ročně. Žalovaná však neuhradil splátku úvěru [číslo] splatnou dne 15. 6. 2020, čímž porušila svou povinnost splácet své závazky řádně a včas. Ve smlouvě bylo přitom sjednáno, že v takovém případě je žalovaná povinna uhradit žalobkyni dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce související dle smlouvy a sazebníku poplatků, díle i nesplacenou část jistiny úvěru a sankce za porušení závazkového vztahu. Prodlení v plnění peněžních závazků žalované má za následek vznik práva žalobkyně na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu dle sazebníku. Vedle toho je žalobkyně oprávněna požadovat úroky z úroků. Dlužná částka závazků žalované podle písemné výzvy (zesplatnění) ze dne 29. 10. 2020 činila 10 303,22 Kč (nezaplacené splátky před zesplatněním smlouvy ve výši 5.678 Kč, část jistiny zbývající po zesplatnění závazků ke dni 16. 10. 2020 ve výši 3.594,22 Kč, poplatky za zaslané písemné upomínky v celkové výši 450 Kč, účelně vynaložené náklady za oznámení o okamžité splatnosti úvěru ve výši 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 72 Kč a smluvní pokuta za prodlení 309 Kč. Výzva k úhradě ze dne 29. 10. 2020 s uvedením zesplatněných pohledávek byla žalované odeslána prostřednictvím doporučené zásilky, kterou si žalovaná vyzvedla dle data na dodejce dne 5. 11. 2020. Žalované byla rovněž dne 21. 4. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení dlužné částky ve výši 10 734,22 Kč (1x neuhrazená předepsaná splátka ve výši 486 Kč + 4x neuhrazené předepsané splátky ve výši 1.298 Kč, zesplatněná jistina ve výši 3.594,22 Kč, poplatek za odeslání upomínky za 450 Kč, náklady na oznámení o splatnosti 200 Kč, provize vymáhací agentury ve výši 812 Kč), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 114,05 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 10.084,22 Kč od 19. 11. 2020 do zaplacení. Vzhledem k prodlení s plněním peněžních závazků, nárokuje žalobkyně i smluvní pokutu 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 6. 2020 ve výši 49 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 7. 2020 ve výši 130 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 8. 2020 ve výši 130 Kč a smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 3.594,22 Kč od 19. 11. 2020 do dne podání žaloby ve výši 697,28 Kč. 2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila. 3. Předvolání k ústnímu jednání bylo žalované doručeno fikcí do datové schránky dne 30. 12. 2022. Protože se však bez řádné a včasné omluvy nedostavila, soud věc projednal a rozhodl i v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr na koupi zboží ve výši 12.299 Kč, a to na pořízení mobilního telefonu u prodejce [právnická osoba] Žalovaná se zavázala hradit měsíční splátky ve výši 1.298 Kč, počínaje dnem 15. 2. 2020 po dobu 12 měsíců (celkem částku 15.576 Kč, s dohodnutou roční úrokovou sazbou 48,95 % Poslední splátka měla být uhrazena dne 15. 1. 2021. Dále byly ve smlouvě dohodnuty některá další práva a povinnosti smluvních stran. Poskytnutí úvěru bylo prokázáno výpisem z účtu ze dne 5. 2. 2020, z něhož se podává platba na vrub žalobkyně na účet [právnická osoba] s.r.o. ve výši 12.299 Kč. 5. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Již na tomto místě je pak třeba rovněž poukázat na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen„ zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne 9. 12. 2021. Prakticky jediným důkazem předloženým ve vztahu k procesu posouzení úvěruschopnosti žalované pak byla samotná smlouva o úvěru, v níž žalovaná uvedla, že je zaměstnána u [právnická osoba] na dobu neurčitou, dosahuje čistého měsíčního příjmu 24.000 Kč, výdaje na bydlení činí 5.000 Kč, na spoření 1.200 Kč, bydlí ve vlastním bytě (domě), je svobodná a má jednu vyživovací povinnost. Jiné důkazy k posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně v průběhu řízení prakticky nenabídla s tím, že uváděné údaje o příjmech a výdajích byly porovnávány se statistickými daty a byla vyčíslena finanční rezerva (disponibilní příjem) žalované. 9. Takto zjištěný proces posouzení schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet soud považuje za nedostatečný a neprůkazný. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně se spokojila jen s údaji od žalované, přičemž tyto nebyly podle obsahu spisu jakkoliv ověřeny. To se týká především žalovanou uváděných příjmů z pracovního poměru, které nebyly podloženy žádným dokladem, jakož i výdajů zejm. na bydlení. Přitom pravidelné příjmy a výdaje žadatele o úvěr nejvýrazněji ovlivňují jeho celkovou finanční situaci a měla by jim být věnována primární pozornost. Soud potom nemohl vzít za prokázané, že žalobkyně poskytnuté údaje od žalované ověřovala. 10. Lze dodat, že z ustanovení § 86 odst. 1 zákona, v němž jsou nastíněny zdroje informací, z nichž má poskytovatel vycházet, je sice zřejmý důraz na informace získané přímo od spotřebitele, těmito však nelze rozumět pouhá ničím dalším nepodložená tvrzení spotřebitele o jeho některých poměrech. V daném směru bylo již opakovaně judikaturou zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu