6 C 132/2023-66 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne , datum, se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a dále zaplacení částky , částka, . Návrh byl odůvodněn tím, že dne , datum, uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, IČ: , IČO, , smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které obdržel finanční hotovost ve výši , částka, , kterou převzal v místě svého bydliště. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství ve výši , částka, , spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku (celkem tedy , částka, ), vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, , přičemž splatnost poslední splátky připadala na den , datum, . Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr a byla rovněž posuzovaná schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný dosud uhradil částku ve výši , částka, , která odpovídá 3 řádně uhrazeným splátkám (částky byly alokovány poměrně na jistinu a sjednané příslušenství podle předpisu splátek). Ode dne , datum, je tedy žalovaný v prodlení s úhradou uvedené částky a věřiteli vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu se smlouvou i právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo k postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně pak požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny , částka, , kapitalizovaného smluvního úroku , částka, , poplatku za poskytnutí úvěru , částka, , nákladů na vyhodnocení úvěru , částka, , inkasního poplatku , částka, , smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, z jistiny , částka, úročené smluvní úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení , částka, (za období od , datum, do , datum, z jistiny), účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání , částka, a smluvní pokuty , částka, (0,1 % denně z nesplacené jistiny pohledávky , částka, za období od , datum, do , datum, ). Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od , datum, z jistiny.2. Žalovaný se v průběhu řízení ve věci nevyjádřil.3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přitom předvolání bylo doručováno na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. Soud pak podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (vložena do domovní schránky byla dne , datum, ). Protože se však žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, soud věc projednal a rozhodl i v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným jako dlužníkem a společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , jako věřitelem, pod č. , hodnota, . Na základě smlouvy žalovaný obdržel neúčelový hotovostní úvěr ve výši , částka, sjednaný na dobu určitou s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou 15 % p. a. Žalovaný potvrdil, že úvěr převzal v hotovosti. Žalovaný se pak zavázal věřiteli uhradit celkovou dlužnou částku , částka, , zahrnující jistinu úvěru, úrok ve výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru , částka, a inkasní poplatek , částka, , a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši , částka, (splatnost poslední splátky připadala podle návrhu na , datum, ). , právnická osoba, případ prodlení s úhradami splátek, a to ani v 30 denní lhůtě od výzvy k uhrazení dluhu, bylo mj. dohodnuto, že se dosud neuhrazené části celkové výše spotřebitelského úvěru stávají splatnými. Smluvní strany se dále dohodly, že pokud dlužník nezaplatí jakoukoliv splátku řádně a včas, je povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně , částka, za jednotlivou splátku.5. S ohledem na dobu uzavření předmětné smlouvy soud věc po právní stránce posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dále podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. V posuzované věci se totiž jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., podle něhož se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Již na tomto místě je pak potřeba poukázat i na ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. (dále také jen „zákon“) o posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, kdy podle § 86 odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Soud v průběhu řízení vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a předložení dokladů k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného, na což žalobkyně reagovala podáním doručeným dne , datum, . K němu byly připojeny některé doklady, na jejichž základě předchůdce žalobkyně proces posouzení úvěruschopnosti provedl.9. Z žádosti žalovaného o úvěr ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalovaný sdělil informace o své osobě tak, že je invalidní důchodce, jeho příjmy činí , částka, měsíčně a měsíční výdaje činí , částka, (na bydlení , částka, , dopravu, jídlo a osobní náklady , částka, a splátky stávajících půjček , částka, ). Dále uvedl, že bydlí v nájmu. Uvedené informace byly doloženy oznámením ČSSZ o zvýšení invalidního důchodu třetího stupně od ledna 2021 na částku , částka, a dále výpisem z účtu obsahujícím jen některé (a kromě příjmu , částka, od Úřadu práce blíže neidentifikované) transakce.10. Na základě uvedených zjištění pak soud dospěl k přesvědčení, že proces posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nelze považovat za dostatečný, kdy předchůdce žalobkyně podle obsahu spisu dostatečně nezjišťoval a neověřoval především pravidelné výdaje žalovaného, zejm. pak na bydlení, kdy se spokojil jen s žalovaným deklarovanou částkou za bydlení a energie. Pokud žalovaný bydlel v nájmu, jeví se jím uvedená částka , částka, poměrně nízká a bylo proto na místě tuto informaci ověřit. Zůstalo také otázkou, jaká byla celková osobní a finanční situace žalovaného, především zda vedl s někým společnou domácnost, příp. zda měl nějaké vyživovací povinnosti apod. což také vždy ovlivňuje celkovou finanční situaci žadatele o úvěr. Z obsahu spisu se rovněž nepodává, že by předchůdce žalobkyně ověřoval, a to alespoň v běžně dostupných registrech, případné další zadlužení žalovaného a jaká částka zbývá k úhradě (přitom žalovaný uvedl poměrně vysoké splátky , částka, ). K tomu lze dodat, že nejen příjmová, ale právě i výdajová stránka má podstatný vliv na posouzení schopnosti dlužníka řádně spotřebitelský úvěr splácet.11. Lze dodat, že povinnost poskytovatele úvěru je prevenční a soud posuzuje, zda věřitel úvěruschopnost spotřebitele zkoumal řádně, a to zcela bez ohledu na to, co by případně zjistil (tzn. uvedená povinnost není splněna ani v případě, že podle výsledků dodatečného zkoumání, včetně případného soudního dokazování, bylo zjištěno, že spotřebitel úvěruschopný v době uzavření smlouvy byl). Z tohoto pohledu tedy není např. významné,