9 C 238/2022-62 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 5. 2022 se žalobce domáhal zaplacení 17.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od 23. 12. 2021 do zaplacení, zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků ve výši 4.209 kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč a částky 15.759 Kč a nákladů řízení. Dle žaloby uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] jejíž součástí byl předpis splátek. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovost ve výši 40.000 Kč a žalovaná se zavázala, že vrátí tuto částku spolu s příslušenstvím (příslušenství představoval kapitalizovaný smluvní úrok, poplatky za správu úvěru, případně poplatky za uzavření smlouvy) ve výši 33.600 Kč. Žalovaná měla částku zaplatit v 16. měsíčních splátkách po 4.600 Kč s poslední splátkou 16. 5. 2019 Smlouva byla uzavřena na základě žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru vyplněné žalované, kde žalovaná uvedla základní údaje ke své osobě a okolnosti vypovídající o její situaci. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas, zaplatila celkem 56.600 Kč, které odpovídají 12 řádně uhrazeným splátkám, které žalobce započetl na jistinu 23.000 Kč a na příslušenství 33.600 Kč. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou částky 17.000 Kč. Protože své povinnosti k 16. 5. 2019 řádně nesplnila, žalobce požadoval nesplacenou jistinu 17.000 Kč, sankční poplatek 1.750 Kč, náklady na vymáhání 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 5.089,74 Kč a smluvní pokutu ve výši 19.157,40 Kč. V důsledku prodlení žalované, které trvalo od 17. 5. 2019 do podání žaloby, v celkové výši 15.759 Kč. 2. Soud nařídil ve věci jednání, při kterém byly provedeny důkazy listinou označenou žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru vystavenou žalovanou dne [datum], smlouvo o úvěru [číslo] uzavřenou [právnická osoba] označenou jako věřitelem a žalovanou označenou jako dlužník dne [datum], přehledem splátek ke smlouvě o úvěru [název úvěru] [číslo] potvrzením o provedené transakci z účtu č. [bankovní účet], CZS z účtu [název] [právnické] [osoby] [právní forma] na účet č. [bankovní účet] dne [datum], výzvou před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022, oznámením o postoupení pohledávek z [datum], resp. [datum]. 3. Z takto provedených důkazů bylo prokázáno, že žalobce je právním nástupcem původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se [název] [právnické] [osoby] [právní forma] a na základě potvrzení o provedení úhradové platby. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Z listiny označené žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že žalovaná požadovala po [právnická osoba] bezúčelový, hotovostní úvěr ve výši 40.000 Kč. Dle smlouvy o úvěru uzavřené společností [právnická osoba] a žalovanou bylo prokázáno, že žalované byla 16. 1. 2018 poskytnuta v hotovosti částka 40.000 Kč. Dle podmínky splácení měla žalovaná zaplatit celkem 73.600 Kč v 16. měsíčních splátkách po 4.600 Kč, přičemž byl dohodnut poplatek za poskytnut úvěru 8.800 Kč a poplatek za čerpání v hotovosti 13.660 Kč Součástí smlouvy byl předpis splátek ke smlouvě. Žalobce nepředložil žádný doklad, který by prokazoval zkoumání úvěruschopnosti žalované. 4. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 6. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná převzala od právního předchůdce žalobce částku 40.000 Kč a vrátila mu částku 56.600 Kč. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalované, příjmy a výdaje její domácnosti a vyživovací povinnosti a další závazky. Soud dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované) a výše uzavřenou smlouvu shledal neplatnou. Protože žalobce tvrdil, že žalovaná převzala od právní předchůdce částku 40.000 Kč a vrátila 56.600 Kč, na straně žalované tak nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení a soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nevznikl nárok na zákonný úrok z prodlení. 11. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku. 12. Žalobce se přitom svou neúčastí u nařízeného jednání vzdal práva být o těchto závěrech soudu poučen ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. 13. Žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta a soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 o.s.ř., neboť žaloba byla zamítnuta a dle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly.