14 C 191/2024-56 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 6. 3. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení částky 79.000Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od 3. 11. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení, jakožto dluhu žalovaného z podnikatelského úvěru, který byl mezi účastníky řízení uzavřen dne , datum, (dále jen Smlouva), na základě něhož byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 45.000Kč a to na účet uvedený žalovaným ve Smlouvě a tento dluh měl být splacen v celém výši 2. 11. 2023.2. Okresní soud v Prostějově ve věci rozhodl dne 26. 6. 2024 elektronickým platebním rozkazem pod č.j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , proti němuž podal žalovaný včas odpor, ve kterém žalobní požadavek žalobkyně v celém rozsahu neuznával, navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný měl za to, že Smlouva je neplatná, protože se příčí dobrým mravům. Vysoké úroky ve Smlouvě a sankční poplatky jsou tak vysoké, že dluh během 161 dne od sepsání smlouvy vzrostl z jistiny 45.000 Kč na částku 169.916,80Kč. Žalovaný sepisoval Smlouvu s vědomím, že se jedná o běžný spotřebitelský úvěr pro zaměstnance, který se řídí občanským zákoníkem a nabízí ochranu spotřebitele jako slabší strany, a proto by musela žalobkyně zkoumat platební schopnost žalovaného s odbornou péčí a zohlednit jeho příjmy. Žalovaný v této souvislosti tvrdil, že od roku 2016 je zaměstnancem na hlavní pracovní poměr u společnosti , právnická osoba, a to až do současnosti, bez přerušení. K tomu doložil příslušné listiny. Žalovaný uznal, že od žalobkyně obdržel na svůj osobní účet vedený u ČSOB, částku , částka, a je ochoten tuto částku vrátit jako bezdůvodné obohacení. S tímto stanoviskem návrh na jeho soudní vyrovnání zaslal, jak žalobkyni, tak inkasní agentuře, která případ převzala. Příjem ze zájmové podnikatelské činnosti činil 4.281Kč, jak vyplývá z daňového přiznání za rok 2022, které je rozhodné pro poskytnutí úvěru v roce 2023. Žalobkyně daňové přiznání od žalovaného nevyžadovala.3. Předvolání k nařízenému jednání dne 3. 10. 2024 bylo řádně doručeno do datové schránky zástupce žalobkyně i žalovaného, žalovaný se omluvil z tohoto jednání a žádal, aby bylo rozhodnuto v jeho nepřítomnosti, na základě jím předložených listinných důkazů. Současně v příloze zaslal doklad o tom, že dluh ve výši 45.000 Kč žalobkyni uhradil na její účet vedený u ČSOB. Žalobkyně, ani její zástupce, byť bylo předvolání k jednání řádně doručeno jejímu zástupci dne 26. 8. 2024, se k jednání nedostavili a ani se z účasti neomluvili, proto soud rozhodl bez jejich přítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.) na základě listinných důkazů předložených účastníky v tomto řízení, z nichž soud zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci (k podání zástupce žalobkyně, které se dostalo do dispozice rozhodujícího soudce až po vyhlášení rozhodnutí v dané věci, nemohl soud přihlížet).4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, (Smlouva) soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne , datum, a to prostředky komunikace na dálku (internetové stránky www.nazivnost.cz), jejímž předmětem mělo dle textu smlouvy být poskytnutí částky 45.000 Kč, bezhotovostně převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, , se splatností 70 dnů ode dne čerpání úvěru, maximálně 2. 11. 2023, za poplatek 1% denně za každý den prodlení. Identifikace žalovaného byla zjištěna podpisovým SMS kódem, který byl zaslán na telefonní číslo žalovaného +, tel. číslo, (žalovaný se označil mimo jiné identifikačním číslem fyzické osoby, IČO , IČO, ). Ve Smlouvě je uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovaného, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru.Žalobkyně doložila potvrzení o provedení platby dne 25. 8. 2023 a to ve výši 45.000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, (stejně tak potvrzení o přijaté platbě, když žalovaný odeslal 1 Kč na bankovní účet žalobkyně).Z předžalobní výzvy ze dne 6. 2. 2024, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost mimosoudního vymáhání (s tímto byl doložen doklad – podací lístek z téhož data, o jejím odeslání žalovanému).Žalovaný doložil listiny, ze kterých soud zjistil, že zaslal žalobkyni formou emailové komunikace na adresu , e-mail, , návrh na mimosoudní vyrovnání, které bylo součástí této emailové komunikace v příloze.Z pracovní smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovaným (zaměstnancem) a , právnická osoba, (zaměstnavatelem) na dobu určitou do 23. 12. 2016, že žalovaný byl a podle jeho tvrzení dosud je zaměstnancem u této společnosti.Z dodatku č. , hodnota, pracovní smlouvy ze dne , datum, , uzavřeného dne , datum, , že se s účinností od , datum, mění uvedená pracovní smlouva tak, že zaměstnanec se zavazuje pracovat u zaměstnavatele jako řidič a dělník.Z přiznání k dani z příjmu fyzických osob pro rok 2022, že příjem za tento rok z podnikatelské činnosti činil u žalovaného 4.281Kč.Z emailové komunikace z adresy , e-mail, , určené na adresu , e-mail, , že administrativní oddělení , tituly před jménem, , jméno FO, (zástupce žalobkyně) žalovanému sděluje, že má žalovaný na okamžité vyrovnání závazku uhradit dlužnou částku ve výši 143.926 Kč na číslo účtu , č. účtu, , pod v.s. , var. symbol, , nejpozději do tří pracovních dnů.Z potvrzení o provedení obchodní transakce , právnická osoba, . soud zjistil, že z účtu č. , č. účtu, , s názvem , jméno FO, , byla dne , datum, provedena platba na účet. č. , č. účtu, ve výši , částka, , s v. s. 136201, se zprávou plátce a příjemci: „jistina úvěru , Jméno zainteresované osoby 0/0, “.5. Žalobkyně ani její zástupce se k soudu bez řádné a včasné omluvy nedostavili, tímto se zbavili práva být soudem poučeni podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., o povinnosti tvrdit a k těmto tvrzením označit důkazy, ohledně postupu žalobkyně jako úvěrující, před poskytnutím úvěru ze Smlouvy, o schopnosti žalovaného dluh zaplatit, popř. tvrdit a doložit skutečnosti, z čeho žalobkyně vycházela, že sjednaný úvěr je žalovanému poskytován pro jeho podnikatelské účely (doložení, čeho např. požadovala po žalovaném, atd.), a jak zjistila finanční situaci žalovaného s tím, že pokud tyto skutečnosti nedotvrdí a neoznačí k nim důkazy, tedy tyto skutečnosti neprokáže, vystavuje se nebezpečí procesního neúspěchu v této věci.6. Soud má s ohledem na shora zjištěný skutkový stav za to po právní stránce, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a žalovaným, prostředky komunikace na dálku, ve smyslu § 562 o.z., uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 an. o.z., a byť se označením jednalo o podnikatelský úvěr, je nutno na něj nahlížet jako na úvěr spotřebitelský (proto se řídí také zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), neboť ze samotné Smlouvy nevyplývá a žalobkyně ani v tomto ohledu přes danou jí možnost doplnit tyto skutečnosti, tak neučinila a žalobní tvrzení nedoplnila, že by bylo ověřeno, že bude takto poskytnutý úvěr žalovaným skutečně použit pro podnikatelské účely. V případě podnikatelských úvěrů je povětšinou úvěrujícími vyžadováno finanční situace fyzické podnikající osoby a podnikatelského záměru, ke kterému mají být tyto prostředky použity, se zpětnou vazbou na ověření jejich použití. Tak tomu v tomto případě nebylo. Naopak byl úvěr pouze jako podnikatelský označen a jeho účelové využití nebylo až na formulaci ve Smlouvě, „je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovaného, bez omezení konkrétního podnikatelského úvěru“, nijak smluvně podchyceno. Navíc žalovaný byl v tomto konkrétním projednávaném případě procesně činný, doložil listiny – důkazy, ze kterých soud zjistil, že pokud by žalobkyně jako úvěrující a podnikatelka poskytující nebankovní úvěry, či zápůjčky, jednala s odbornou péčí, zjistila by, jak soud učinil z daňového přiznání žalovaného za rok 2022, že žalovaný měl téměř nulový příjem z podnikatelské činnosti a pro jeho finanční poměry byl zásadní příjem z činnosti vyplývající z pracovního poměru, což žalovaný rovněž doložil a tvrzení prokázal. Žalobkyně tak postupovala s cílem za každou cenu poskytnout žalovanému nevýhodný „podnikatelský“ úvěr a na úkor žalovaného se takto protiprávně obohatit. Soud zdůrazňuje, že z úřední činnosti je mu známo, že žalobkyně obdobným způsobem poskytuje „podnikatelské“ úvěry v mnoha případech obdobného charakteru, kdy žalobkyně pouze zneužívá toho, že fyzické osoby, kterým takovýto úvěr poskytuje, jsou, nebo byly dříve tzv. „podnikateli“, i když jejich příjmy z této činnosti o tom zdaleka nesvědčí. Soud z těchto důvodů na základě těchto skutkových závěrů na tento konkrétní případ aplikoval § 419 o.z., § 420 odst. 1,2 o.z., § 2395 an. o.z. a dále § 2 odst. 1, § 75, 76 odst. 1, § 78 odst. 1, § 78 odst. 2 písm. b), § 78 odst. 4, § 86 odst. 1 a 2, § 87 odst. 1,2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění platném ke dni uzavření smlouvy), v souladu s judik