14 C 84/2024-44 — Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 27. 2. 2024 domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení s tvrzením, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru (dále též Smlouva), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve formě úvěru ve výši 27.000Kč, se splatností dne 22. 11. 2023. Součástí Smlouvy byla ujednání o jednorázových sankcích – smluvní pokutě a nároku na zaplacení poplatku ve výši 18.900Kč. Předmětem tohoto řízení je proto poplatek ve výši 18.900Kč, smluvní pokuta 2.500Kč a nesplacená jistina 27.000Kč.2. Okresní soud v Prostějově ve věci vydal elektronický platební rozkaz dne , datum, , pod č.j. , Anonymizováno, , proti němuž podala žalovaná včas odpor, ve kterém potvrdila uzavření Smlouvy i to, že na Smlouvu ničeho neplnila, i když obdržela na svůj účet částku 27.000Kč. Žalovaná se bránila tím, že se jedná už o třetí závazek uzavřený v období měsíců květen–září 2023. Předcházející dva závazky beze zbytku žalovanému vrátila a dokonce přeplatila. Jednalo se rovněž o smlouvy o podnikatelských úvěrech, uzavřené dne , datum, a , datum, na částku 3.000 Kč a 26.000 Kč. Na první úvěr zaplatila 3.827,99 Kč, na druhý 35.580Kč. Žalovaná měla za to, že na Smlouvu je nutno pohlížet jako na smlouvu spotřebitelskou, neboť sice byla podnikatelkou ve smyslu toho, že byla zapsána v živnostenském rejstříku, ale i tyto osoby mají oprávnění požadovat i poskytnutí peněžní částky ve formě spotřebitelského úvěru, a to se stalo v tomto případě. Žalovaná tvrdila, že v době požadavku na uzavření Smlouvy jejím jediným příjmem byl rodičovský příspěvek a příjem z brigády. Neměla žádný příjem z podnikání a ani žádné prostředky na podnikání nepotřebovala. Žalovaná poukázala rovněž na výši RPSN, což je 1353 násobek obvyklého průměrného RPSN požadovaného poskytovateli úvěru v době uzavření obdobné smlouvy. Z tohoto důvodu tvrdila, že jednáním žalobkyně byl porušen princip dobrých mravů, kdy tento se může uplatnit i ve vztazích mezi podnikateli. Žalovaná setrvala na svém stanovisku, že se jedná o spotřebitelský úvěr, a proto žalobkyně pochybila, když neposuzovala její úvěruschopnost před poskytnutím úvěru a vyšla pouze z ničím neověřených údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr.3. K nařízenému soudnímu jednání dne 18. 7. 2024 se dostavila pouze žalovaná, která setrvala na svých procesních stanoviscích. Žalobkyně i její zástupce se z jednání neomluvili (omluva č.l. 37-39), nepožádali o odročení tohoto jednání a neuvedli ani relevantní právní důvod, pro který by tak soud měl učinit, proto soud rozhodl bez přítomnosti žalobkyně (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).4. Soud s ohledem na výše uvedené provedl dokazování pouze listinami předloženými žalobkyní spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu a to konkrétně:Souhlasem se zpracováním, uchováním a postupováním osobních údajů, smlouvou o podnikatelském úvěru, ze dne , datum, (Smlouva), fotokopií rubu a líce občanského průkazu žalované, potvrzením o provedené platbě ze dne 4. 9. 2023, screenem obrazovky provedených plateb, výzvou k úhradě a podacím lístkem, obojí z 13. 2. 2024, z nichž soud zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.Z listiny „Souhlas se zpracováním, uchováním a postupováním údajů“ soud nečinil žádná, pro toto řízení významná skutková zjištění.Ze Smlouvy označené jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “, že tato byla mezi žalobkyní a žalovanou sjednána dne , datum, a to prostředky komunikace na dálku (internetové stránky www.nazivnost.cz), ani to žalovaná nepopřela, jejímž předmětem mělo dle textu Smlouvy být poskytnutí částky 27.000Kč bezhotovostně, převodem na účet žalované č. , č. účtu, , se splatností 70 dnů ode dne čerpání úvěru, maximálně 12. 11. 2023, za poplatek 1% denně za každý den čerpání úvěru. Identifikace žalované byla zjištěna podpisovým SMS kódem, který byl zaslán na tel. číslo žalované a to +, tel. číslo, (žalovaná se označila mimo jiné identifikačním číslem fyzické osoby podnikající, IČO , IČO, ). Ve Smlouvě je uvedeno, že úvěr je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta bez vymezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru.Žalobkyně doložila potvrzení o provedené platbě, vystavené dne 4. 9. 2023 a to ve výši 27.000Kč, na bankovní účet č. , č. účtu, (stejně tak potvrzení o přijaté platbě, kdy žalovaná odeslala 1 Kč na bankovní účet žalobkyně). S ohledem na vyjádření žalované soud nepovažoval za sporné, že žalované se uvedené finanční prostředky poskytnuté ve formě úvěru ve výši 27.000Kč dostaly do dispozice žalované.Žalobkyně doložila předžalobní výzvu k úhradě ze dne 13. 2. 2024, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost jejího soudního vymáhání a současně s tím byl doložen podací lístek z téhož data o jejím odeslání žalované. Žalovaná ani tuto skutečnost nepopřela.5. Podle § 562 odst. 1,2 o.z., písemná forma je zachována při právním jednání učiněném elektronickými, nebo jinými technickými prostředky, umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana ke svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 87 odst. , právnická osoba, zák. č. 257/2016 Sb., ve znění ke dni uzavření Smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran, s přihlédnutím k příjmům spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé se smluvních stran sjednanou dobu, nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Soud na základě citované právní úpravy a v souladu s judikaturou (Nález Ústavního soudu ČR, sp.zn. III ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 2178/2018, rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18 a rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021), učinil tento právní závěr.10. Soud má za prokázané, že mezi žalobkyní (úvěrující) a žalovanou (úvěrovanou) byl dne , datum, a to prostřednictvím komunikace na dálku, ve smyslu § 562 o.z., sjednán úvěr dle § 2395 an. o.z. a to, byť se označením jednalo o podnikatelský úvěr. Každé právní jednání je nutno posoudit nejenom podle formy, ale hlavně obsahu a skutečností souvisejících přímo s uzavíráním každé konkrétní smlouvy zvlášť. Z tohoto důvodu soud na Smlouvu pohlížel a má za to, že na poskytnutý úvěr žalované je nutno pohlížet jako na úvěr spotřebitelský, který se řídí kromě o.z. též zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze Smlouvy neplyne a žalobkyně tím, že se nezúčastnila soudního jednání a nemohla být v tomto směru poučena podle ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř., o doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, že by žalobkyně ověřila před poskytnutím úvěru, že bude poskytnutý úvěr žalovanou skutečně použit pro podnikatelské účely. V případě podnikatelských úvěrů je pravidelně úvěrujícími vyžadováno doložení finanční situace fyzické podnikající osoby a podnikatelského záměru, ke kterému mají být tyto prostředky použity, se zpětnou vazbou na ověření jejich použití. Tak tomu v tomto případě nebylo. Úvěr byl jako „podnikatelský“ pouze označen a jeho účelové využití nebylo až na formulaci ve smlouvě „je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb žalovanou, bez omezení konkrétního podnikatelského účelu úvěru“, nějak smluvně podchyceno. Navíc ze souvi