9 C 212/2023-69 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem doručeným soudu 23. 5. 2023 se žalobce domáhal zaplacení 40.827,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.715,08 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2.761,31 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17.293,16 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a úroku ve výši 15 % ročně z částky 16.059,03 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , uzavřené 25. 11 .2020 právním předchůdce žalobce , právnická osoba, . a žalovanou. Předmětem smlouvy byl hotovostní úvěr 20.000 Kč, vyplacený v den uzavření smlouvy. Převzetí částky žalovaná potvrdila podpisem na smlouvě a zavázala se splatit 20.000 Kč s pevnou výší úroku 1.925 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru 9.800 Kč, administrativními poplatky 1.859 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 3.600 Kč. Celková dlužná částka činila 37.184 Kč a měla být splacena ve 14měsíčních splátkách po 2.656 Kč, nejpozději do 25. 1. 2022. Žalovaná své závazky porušila tím, že řádně neplnila, poslední platbu na úvěr ve výši 500 Kč uhradila 30.4.2021 a ocitala se v prodlení s úhradou jistiny, včetně smlouvou sjednaných úroků a poplatků ve výši 30.327 Kč. Žalobci proto vznikl nárok na úroky z prodlení v zákonné výši 11,75 % a smluvní pokutu ve výši 11.500 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy byla původním věřitelem postoupena smlouvou ze dne 21.11.2022, s účinností od 25.11.2022 žalobci. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována a poté předžalobní výzvou vyzvána k zaplacení jistiny 16.059,03 Kč, úroku za sjednanou dobu úvěru ve výši 1.234,13 Kč, úhrady za poskytnutý úvěr 7.729,51 Kč, úhrady administrativních poplatků 1,465,90 Kč, úhrady za hotovostní platby 2.839,42 Kč, smluvní pokutu 11. 500 Kč, kapitalizovaný úrok za dobu od 26.1.2022 do 19. 10. 20222 ve výši 2.761,31 Kč, kapitalizovaný zákonný úroků z prodlení do 19.1012022 ve výši 1.715,08 Kč, úroky z úvěru ve výši 15 % p-a. z dlužné jistiny od 20.10.2022 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 17.293,16 Kč od 20.10-2022 do zaplacení. Žalovaná nezaplatila.2. Soud nařídil ve věci jednání, ke kterému byli účastníci řádně předvoláni.3. Žalovaná se přes poučení soudu bez předchozí řádné a včasné omluvy k jednání nedostavila.4. Soud postupoval podle § 101 o.s.ř. věc za přítomnosti právního zástupce žalobce projednal a provedl žalobcem navrhované důkazy, ze kterých byl zjištěn následující skutkový stav.5. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobcem a původním věřitelem žalované EC , právnická osoba, Services a.s., což bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností od , datum, a oznámením o postoupení pohledávek z , datum, , doručované na žalovanou uvedenou adresu.6. Ze smlouvy o úvěru „, Anonymizováno, “ č. , hodnota, uzavřené 25. 11. 2020 , Anonymizováno, . a žalovanou, bylo prokázáno, že , Anonymizováno, poskytl žalované, na základě její žádosti v den podpisu smlouvy v hotovosti 20.000 Kč. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit celkem 37.184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2.656 Kč, při stanoveném pevném úroku 1.925 Kč, úplatě za poskytnuté finanční prostředky 9.800 Kč, nákladech na vyhodnocení úvěrového případu 1.859 Kč a poplatku za hotovostní inkaso 3.600 Kč, celkových nákladech 17.184 Kč a výši denního úroku 4,85 Kč. Součástí smlouvy byly „ostatní ujednání“ o poplatcích, úroku, úroku z prodlení a způsob zániku závazku a v případě porušení smluvních ujednání o smluvní pokutě.7. Z interního výpisu k účtu ke smlouvě č. , hodnota, , předloženého žalobcem bylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaná poté co převzala 20.000 Kč vrátila od 26.11.2020 do 30.4.2021 částku 7.856 Kč.8. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě ze dne 28. 3. 2023 a dokladu o zaslání výzvy bylo prokázáno, že žalovaná byl vyzván k zaplacení částky 47.278,08 Kč ve lhůtě do 12. 4. 2023.9. Ve spise se nenachází žádný doklad o provedené úhradě žalované částky.10. Podle § 2390 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 1 zák. č. 145/2010 Sb., účinného ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr, nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.12. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr neplatná.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.15. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalované jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení občanského zákoníku i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou (§ 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb.), podle které byl jako věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele (žalované) splácet spotřebitelský úvěr a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele (žalované), tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jeho právní předchůdce jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalované, nejen lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaná není evidována, či náhledem do exekučního rejstříku, aniž by zkoumal osobní a majetkové poměry žalované, příjmy a výdaje její domácnosti, vyživovací povinnosti a další závazky. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalované) a smlouvu shledal v důsledku výše uvedeného neplatnou.17. Zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru byl implementován jako aktuální směrnice evropského společenství požadující zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru mimo ochrany spotřebitele postihuje také poskytovatele spotřebitelských úvěrů, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Z neplatné smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Spotřebitel je proto povinen vrátit celou poskytnutou částku.18. Soud vycházel z prokázaných tvrzení žalobce, podle kterých žalovaná čerpala 20.000 Kč a vrátila 7.856 Kč. Proto rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci částku 12.144 Kč, představující rozdíl mezi převzatou částkou a plněním žalované (20.000 – 7.856 = 12.144), které je plněním bez právního důvodu, neboť na straně žalované vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši přiznané částky (výrok I. tohoto rozsudku).19. V obecné rovině se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté částky, rozhodne-li soud o lhůtě k vrácení. V obecné rovině je možno říci, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru