13 C 233/2025-89 – Okresní soud v Prostějově

ECLI: ECLI:CZ:OSPV:2026:13.C.233.2025.1
Datum: 2026-06-03
Předmět: o 45 380,01 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 419 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.
smlouva pracovnínáklady řízeníbezdůvodné obohaceníneplatnost smlouvyprávnická osobasmlouva o úvěrunáhrada nákladůsmlouva nájemnípostoupení pohledávkypodnikatel
O co šlo: o 45 380,01 Kč s příslušenstvím (§ 2991 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č. 89/2012 Sb., § 419 z. č. 89/2012 Sb., § 87 z. č. 257/2016 Sb.)
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2025 po žalovaném domáhala částky 45.380,01 Kč, která se skládá z částky 18.092,84 Kč představující nesplacenou jistinu úvěru, z částky 670,02 Kč představující úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, z částky 8.430 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy, z částky 2.472,86 Kč představující poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, z částky 3.214,29 Kč představující poplatek za umožnění platit splátky v hotovosti v místě svého bydliště a z částky 12.500 Kč představující smluvní pokutu. Dále se žalobkyně domáhá kapitalizovaného úroku ve výši 1.338,81 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.541,51 Kč, dále pak úroku a zákonného úroku z prodlení. Návrh byl odůvodněn tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále také jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva o úvěru“), na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 25.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím a poplatky, celkem tedy částku 46.430 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3.320 Kč, přičemž splatnost poslední splátky (a zároveň celková splatnost závazku) připadla na den 5. 8. 2024. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas, kdy hradil pouze částečně celkem ve výši 13.600 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2025 postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Po postoupení pohledávky žalovaný neuhradil na svůj dluh ničeho.2. K výzvě soudu žalobkyně sdělila, že schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr byla ověřována právním předchůdcem žalobkyně na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a zaznamenány v žádosti o úvěr. Žalobkyně ke svým tvrzením ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného doložila žádost o úvěr, výplatní pásky za únor–duben 2023, dodatek č. , hodnota, k pracovní smlouvě a 2 strany z nájemní smlouvy.3. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný.4. Dne 20. 5. 2026 a dne 3. 6. 2026 se ve věci uskutečnila jednání, ke kterým se nedostavil žalovaný a při kterých soud učinil následující dílčí skutková zjištění:- Z žádosti o úvěr ze dne 5. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný zažádal právního předchůdce žalobkyně o úvěr ve výši 30.000 Kč, který bude platit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3.984 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je zaměstnán, jeho příjem je 30.136 Kč, jeho měsíční výdaje jsou celkem 11.977 Kč (bydlení, energie 7.722 Kč, doprava, jídlo a osobní náklady 4.255 Kč), použitelný měsíční příjem je 18.159 Kč. Dále žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný a nemá žádné vyživované dítě.- Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že částka k výplatě žalovanému byla v únoru 2023 ve výši 32.516 Kč, v březnu 2023 ve výši 29.153 Kč a v dubnu 2023 ve výši 25.510 Kč.- Z dodatku č. , hodnota, k pracovní smlouvě soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán na dobu určitou do 31. 12. 2023.- Z nájemní smlouvy, resp. z její první a (pravděpodobně) třetí strany soud zjistil, že žalovaný uzavřel jako nájemce nájemní smlouvu spolu s další nájemkyní, přičemž celková měsíční platba dle této smlouvy činila 15.444 Kč. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou od 21. 3. 2023 do 31. 3. 2024.- Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tuto právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne , datum, . Ze smlouvy o úvěru soud dále zjistil, že jejím předmětem je poskytnutí peněžních prostředků ve výši 25.000 Kč v hotovosti, kdy tato částka má být splacena společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 21.480 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3.320 Kč. Celková částka splatná dlužníkem tedy činí 46.480 Kč. Zápůjční úroková sazba činí 8 % ročně, RPSN činí 272,44 %. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že od právního předchůdce žalobkyně převzal v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Pro případ, že žalovaný nezaplatí jakoukoli splátku dle smlouvy o úvěru řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. K žalobě je doložena rovněž příloha č. , hodnota, smlouvy – předpis splátek.- Z upomínek k zaplacení ze dne 8. 1. 2024 a ze dne 12. 2. 2024 a z oznámení o předání k vymáhání ze dne 31. 5. 2024 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně žalovaného opakovaně upomínal o úhradu dlužné částky.- Z přehledu plateb žalovaného ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalovaný uhradil na svůj dluh celkem 13.600 Kč, přičemž poslední splátka byla uhrazena dne 31. 10. 2023.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 2. 4. 2025 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.- Z výzvy k plnění předcházející žalobě ze dne 17. 7. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání této výzvy.5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému v hotovosti poskytnuta částka 25.000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úrokem, částkou za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3.320 Kč. Celková dlužná částka činila 46.480 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně nehradil, kdy na dlužnou částku uhradil pouze 13.600 Kč. Pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně platně postoupena na žalobkyni.6. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.7. Závazkový vztah vzniklý dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se tento závazkový vztah řídí zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.8. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.9. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.10. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit posk

Citovaná ustanovení

§ 87 (257/2016 Sb.)§ 2395 (89/2012 Sb.)§ 2991 (89/2012 Sb.)§ 419 (89/2012 Sb.)