14 C 46/2026-81 – Okresní soud v Prostějově

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 29. 1. 2026 domáhá vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15.293,93 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále také jako „Smlouva“), kterou žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bezhotovostně celkem částku 12.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném částku 12.000 Kč coby dlužnou jistinu, částku 900 Kč coby dlužný poplatek, dále dlužný úrok z jistiny do zesplatnění ve výši 2.393,93 Kč a úroky a zákonné úroky z prodlení (částečně kapitalizované).2. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyjádřila tak, že její právní předchůdkyně vycházela ze sociálních a demografických dat a z interních databází a externích registrů. Dále zkontrolovala bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů, zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalovaného a zjistila, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 12.000 Kč. Ke svým tvrzením ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ničeho nedoložila.3. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena společně s výzvou k vyjádření dne 27. 4. 2026 (pondělí, pracovní den dle 49 odst. 4 o.s.ř. za použití § 57 odst. 2 o.s.ř.) dosud nevyjádřil.4. Dne 18. 6. 2026 se uskutečnilo jednání, ke kterému se přes řádné předvolání nedostavil žalovaný, kterému bylo předvolání na jednání doručeno obdobným způsobem dne 25. 5. 2026.5. Soud na tomto jednání provedl dokazování listinnými důkazy, ze kterých zjistil následující skutečnosti.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byl poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu spotřebitelského úvěru 12.000 Kč. Roční úroková sazba činila 60 % a RPSN činila 81,02 %. Datum splatnosti minimální měsíční platby bylo každý kalendářní měsíc 19. den. Žalobkyně doložila rovněž smluvní podmínky a standardní informace o spotřebitelském úvěru.7. Z kopie občanského průkazu žalovaného a fotografie žalovaného s občanským průkazem plyne, že tyto měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici k ověření totožnosti žalovaného.8. Z tabulky umoření (transakčního výpisu) k spotřebitelskému úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný čerpal celkem 12.000 Kč a splatil celkem 0 Kč.9. Z výzvy před zesplatněním dluhu ze dne 13. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky 2.377,87 Kč a byl upozorněn na možnost zesplatnění veškerých dlužných částek.10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2025.11. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na účet částku 12.000 Kč (skutečnost, že se jedná o účet žalovaného, byla ověřena dotazem na společnost , právnická osoba, .).12. Z výzvy ze dne 31. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání. Žalobkyně doložila podací lístek dokládající odeslání této výzvy.13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.14. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 12.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 60 % ročně. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Co do zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo žalobkyní pouze tvrzeno, jak její právní předchůdkyně posuzovala úvěruschopnost. K tvrzením žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného nebylo ničeho doloženo.15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.16. Právní vztah vzniklý mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným se řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.17. Dle § 419 o. z., spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 o. z., kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.18. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.21. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.22. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Soud je dle zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru a rovněž dle judikaturního vývoje povinen zjišťovat, zda žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, jak byl tento názor Ústavním soudem zaujat v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl ve věci C-679/18 o předběžné otázce položené Okresním soudem v Ostravě tak, že české soudy jsou povinny z úřední povinnosti (ex offo) zkoumat, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele (tedy nikoli pouze k námitce dlužníka, jak dříve uváděla právní úprava zákona č. 257/2016 Sb.).24. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a judikatury, a dospěl k tomuto právnímu posouzení věci.25. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno.26. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalo