Okresní soud v Prostějově 14 C 54/2026-91 – Náklady řízení

Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne 17. 1. 2026 domáhá po žalovaném zaplacení příspěvků do garančního fondu žalobkyně a nákladů spojených s uplatněním práva na tento příspěvek, celkem ve výši 11.081 Kč za to, že žalovaný neměl v době od 5. 6. 2024 do 15. 11. 2024 (nárok 1), následně od 16. 11. 2024 do 13. 1. 2025 (nárok 2) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla k osobnímu automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, reg. zn. , SPZ, . Dlužnou částku tvoří základ příspěvku ve výši 7.708 Kč a poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč (nárok 1), dále pak základ příspěvku ve výši 2.773 Kč a poplatek za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč (nárok 2).2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že není vlastníkem vozidla, kterým je pan , jméno FO, tč. Věznice , adresa, . Žalovaný tvrdil, že asi týden po převzetí vozidla se vozidlo stalo nepojízdným a vrátil ho panu , jméno FO, , přičemž požadoval zrušení kupní smlouvy a přepsání na jeho osobu. , jméno FO, byl následně zatčen a vzat do vazby, kde je doposud, hrozí mu vysoký trest a žalovaný s ním nemá žádný kontakt. Nemůže ho donutit jít auto zpětně přepsat, kdy mu již podepsal plnou moc na přepis a dohodl se s ním, že přebírá dluh na pojištění, za který žalovaný nemůže. Žalovaný se snažil komunikovat s pojišťovnou, ale bezvýsledně. Dále žalovaný uvedl, že je invalidním důchodcem ZTP 3.stupně a pobírá invalidní důchod ve výši 12.006 Kč, proto je pravděpodobné, že dluh, který je vůči němu neprávem uplatňován, nemůže splatit, kdy mimo vážných zdravotních potíží má i existenční potíže.3. Žalobkyně k vyjádření žalovaného uvedla, že žalovaný je v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník, resp. provozovatel předmětného vozidla v období od 9. 5. 2024 doposud (ke dni 30. 3. 2026). V souladu s vyvratitelnou domněnkou ustanovenou v § 6 zákona č. 30/2024 Sb. žalobkyně primárně oslovila provozovatele registrovaného vozidla – žalovaného. Ten domněnku do zahájení soudního řízení nikterak prokazatelně nevyvrátil – nepředložil důkaz o tom, že by v době nepojištěného období nebyl provozovatelem vozidla. Z toho důvodu je nutno postupovat dle domněnky stanovené zákonem a příspěvek za nepojištěné období oprávněně požadovat právě po žalovaném. Žalovaný sjednal pojistnou smlouvu na období od 8. 4. 2024 do 4. 6. 2024, přičemž smlouva byla ukončena výpovědí, následně sjednal pojistnou smlouvu pro období od 26. 5. 2025 do 13. 9. 2025, přičemž tato byla ukončena pro neplacení pojistného. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nikterak nedokládá, že by odstoupil od kupní smlouvy, o čemž ho žalobkyně vyrozuměla již ve fázi mimosoudního vymáhání dopisem ze dne 6. 1. 2025. Opětovně byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 7. 4. 2025. Žalovaný již nikterak nereagoval a ničeho nedoložil. Žalobkyně následně uvedla, že žalovaný tvrdí, že není vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, což však ničím nedokládá. Žalovaný je dle Registru silničních vozidel vlastníkem a provozovatelem předmětného vozidla, které i pojišťuje. Nic tedy dle žalobkyně nenasvědčuje tomu, že by žalovaný vlastníkem vozidla nebyl.4. Dne 12. 5. 2026 se uskutečnilo jednání, u kterého žalovaný uvedl, že trvá na svém vyjádření, že nebyl v žalovaném období vlastníkem a provozovatelem vozidla, a proto nehodlá částku platit. Žalovaný do datové schránky přijímal jednotlivá podání, ale nemohl na ně odpovídat do datové schránky žalobkyně, protože každé podání stojí 50 Kč. Žalovaný je invalidním důchodcem III. stupně a nemá na to peníze, přičemž má v péči nezletilého syna. Psal žalobkyni e-mail. Skutečnost, že zaplatil pojistné v období, jak tvrdí žalobkyně ve svém doplnění žaloby, je pravda. Zaplacení pojistného svědčí o tom, že žalovaný měl snahu tuto věc vyřešit a zajistit přepis vozidla na skutečného vlastníka a provozovatel. Žalovaný nepopírá, že uzavřel kupní smlouvu, avšak neví, kdy ji uzavíral. Kupní smlouva byla ústní, žalovaný ji uzavřel s , jméno FO, , nezná jeho datum narození ani jeho bydliště, je mu však známo, že v současné době je Vazební věznici v , Anonymizováno, . , jméno FO, zná žalovaný již dlouho, měl velké množství automobilů a předal žalovanému příslušné listiny k přepisu vozidla. Následně žalovaný kupní smlouvu zrušil, jelikož auto vykazovalo vady, o kterých mu pan , jméno FO, neřekl – auto během jednoho měsíce po přepisu zastavilo a nejelo, proto ho vrátil. Žalovaný vozidlo jako nepojízdné odstavil, od pojišťovny Generali zajistil jeho odtah a dostal náhradní vozidlo. Teprve poté jednal o zrušení kupní smlouvy a vrácení auta původnímu majiteli jako auta, které bylo nefunkční. Pro případ, že žalovaný nebude schopen unést důkazní břemeno, uvedl, že částku není schopen zaplatit. Bydlí v obecním bytě s nezletilým synem, který mu byl svěřen do péče. Žalovaný má jediný příjem invalidní důchod ve výši 12.106 Kč a není zdravotně v pořádku. Žalovaný dále upřesnil, že pan , jméno FO, nebyl majitelem předmětného vozidla, nýbrž byl pouze zprostředkovatelem. Předmětné vozidlo vlastnil nějaký Ukrajinec, bližší údaje o vlastníkovi nejsou žalovanému známy.5. Dne 25. 6. 2026 se uskutečnilo další jednání, u kterého žalovaný zopakoval, že v žalobou uplatňovaném období nebyl vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný tvrdil, že nepojízdné vozidlo vrátil panu , jméno FO, do dílny v , adresa, , k čemuž doložil doklad týkající se odtahu předmětného vozidla. Žalovaný uvedl, že má přislíbeno, že mu pan , jméno FO, podepíše, že převzal předmětné vozidlo. S panem , jméno FO, však není v osobním kontaktu, avšak je v kontaktu s jeho synem. Dále žalovaný u jednání uvedl informace ke svému zdravotnímu stavu a osobním poměrům.6. Dne 18. 8. 2026 se uskutečnilo jednání, při kterém žalovaný setrval na svém stanovisku, že není ochoten nic zaplatit. K výzvě soudu k předložení listin, které si měl žalovaný v mezidobí vyžádat od tvrzeného vlastníka předmětného vozidla, žalovaný uvedl, že s ním pan , jméno FO, přestal komunikovat a nepřiznal, že žalovaný od kupní smlouvy odstoupil a že on se stal vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný soudu předložil pouze listinu podepsanou panem , jméno FO, , který měl pracovat jako dělník v areálu vrakoviště aut. Žalovaný dále uvedl, že předmětné vozidlo pojišťoval i po odstoupení od smlouvy, jelikož se snažil celou situaci s automobilem napravit a dohodnout se, avšak marně. Žalovaný uvedl, že je onkologickým pacientem a je příjemcem superdávky a invalidního důchodu.7. Soud provedl dokazování listinami předloženými účastníky řízení, z nichž zjistil tyto skutečnosti.8. Z údajů o vozidle, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel vozidla reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále v textu také jen jako „vozidlo“), což žalobkyně zjistila z registru silničních vozidel. Jedná se o vozidlo, kterého se týkají oba nároky dle návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Z informace na č. l. 49 spisu soud zjistil, že žalovaný je evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla od 9. 5. 2024.9. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 16. 12. 2024, z upomínek o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 11. 3. 2025 a ze dne 1. 4. 2025, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla neměl toto vozidlo pojištěno v období od 5. 6. 2024 do 15. 11. 2024 (164 dní) a byl opakovaně vyzýván k úhradě příspěvku ve výši 7.708 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč.10. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 17. 3. 2025 a z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu žalobkyně ze dne 9. 6. 2025, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla neměl toto vozidlo pojištěno v období od 16. 11. 2024 do 13. 1. 2025 (59 dní) a byl opakovaně vyzýván k úhradě příspěvku ve výši 2.773 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč.11. Z informací o pojištění vozidla, že předmětné vozidlo bylo pojištěno od 8. 4. 2024 do 4. 6. 2024, kdy pojistníkem byl žalovaný. Vozidlo bylo následně pojištěno od 26. 5. 2025 do 13. 9. 2025, kdy pojistníkem byl žalovaný.12. Z dopisu ze dne 6. 1. 2025, že žalobkyně sdělila žalovanému, že nemohla případ pro období od 5. 6. 2024 do 15. 11. 2024 ukončit s odůvodněním, že došlo-li k odstoupení od kupní smlouvy, žádá o doložení této skutečnosti formou písemného odstoupení od kupní smlouvy zaslaného druhé smluvní straně.13. Z dopisu ze dne 7. 4. 2025, že žalobkyně sdělila žalovanému, že nemohla případ pro období od 16. 11. 2024 do 13. 1. 2025 ukončit s odůvodněním, že došlo-li k odstoupení od kupní smlouvy, žádá o doložení této skutečnosti formou řádného písemného odstoupení od kupní smlouvy a potvrzení, jak bylo odstoupení od kupní smlouvy doručeno.14. Z faktury ze dne 30. 5. 2024, že na jejím základě měl žalovaný uhradit částku 14.692 Kč za asistenční zásah dne 28. 4. 2024.15. Z listiny označené jako „svědectví – dohoda“, že , jméno FO, , narozený , rodné přijmení, , datum, , uvedl, že dne , datum, pracoval brigádně v , Anonymizováno, na adrese , adresa, jako dělník v areálu vrakoviště aut a může potvrdit, že předmětné vozidlo bylo dovezeno jako nepojízdné a bylo převzato , jméno FO, k likvidaci a vyřízení všech formalit s tím spojených, a byla mu udělena plná moc od žalovaného, který přijel s odtahovou službou a osobně vozidlo předal.16. Z nájemní smlouvy, že žalovaný hradí nájemné ve výši 2.566 Kč měsíčně. Z evidenčního listu uživatele platného od 22. 9. 202517. Z vyjádření lékaře ze dne 17. 3. 2026, že žalovaný je pod dohledem specializovaného oddělení zdravotnického zařízení.18. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 11. 2025, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek za obě nepojištěná období a upozornil ho na možnost jejich soudního vymáhání.19. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k tomuto skutkovému závěru.20. Žalovaný neměl v době od 5. 6. 2024 do 15. 11. 2024 (164 dní), následně od 16. 11. 2024 do 13. 1. 2025 (59 dní) uzavřeno k předmětnému vozidlu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný byl opakovaně žalobkyní vyzýván k úhradě příspěvku ve výši 7.708 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, dále příspěvku ve výši 2.773 Kč a nákladů uplatnění ve výši 300 Kč, avšak ničeho neuhradil. Žalovaný byl v uvedených obdobích evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla a neprokázal, že by v uvedeném období, kdy nebylo za předmětné motorové vozidlu placeno zákonné pojištění, byla jeho vlastníkem jiná osoba.21. Dle § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.22. Dle § 45 odst. 2, odst. 3 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.23. Dle § 5 vyhlášky č. 69/2024 Sb., k provedení zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (ve znění účinném do 31. 12. 2025), denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí v žalobou uplatňovaných obdobích 47 Kč, jde-li o osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru přesahující 1350 cm3 a nepřesahující 1850 cm3.24. Dle § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb., výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.25. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citované právní úpravy a učinil následující právní posouzení.26. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný coby provozovatel předmětného vozidla neměl, ač to bylo dle § 6 a § 45 zákona č. 30/2024 Sb. jeho povinností, v uvedeném období od 5. 6. 2024 do 15. 11. 2024 (164 dní), následně od 16. 11. 2024 do 13. 1. 2025 (59 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla. Nebylo-li k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je povinností žalovaného uhradit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti vozidlo pojistit. Výše příspěvku činí dle vyhlášky Ministerstva financí pro tento typ vozidla 47 Kč denně. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni za celkem , hodnota, dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, částku 10.481 Kč. Žalobkyně má dále právo na úhradu nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč. Co se týče tvrzení žalovaného, že v uvedených obdobích nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla, uvádí soud, že tato tvrzení žalovaný nedoložil žádnými důkazy. Žalovaný doložil pouze to, že předmětné vozidlo bylo dne 28. 4. 2024 odtaženo. Tato skutečnost však nedokládá změnu vlastníka a provozovatele vozidla. Stejně tak tvrzení pana , jméno FO, nedokládá změnu vlastníka či provozovatele předmětného vozidla, když v listině ze dne 12. 8. 2026 bylo uvedeno pouze, že žalovaný předal vozidlo k likvidaci a vyřízení „všech formalit s tím spojených“. Žalovaný tvrdil odstoupení od kupní smlouvy, avšak neuvedl ani to, s kým byla předmětná kupní smlouva uzavřena, nejdříve tvrdil, že vlastníkem je , jméno FO, , jindy tvrdil, že , jméno FO, byl pouze zprostředkovatelem a původním vlastníkem vozidla byl „nějaký Ukrajinec“. Žalovaný v řízení nevyvrátil domněnku stanovenou v § 6 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., a soud má tedy na základě nevyvrácené právní domněnky za to, že v žalobou uplatněných obdobích byl právě žalovaný provozovatelem předmětného vozidla, a jako takový je povinen zaplatit žalobkyni částku celkem 11.081 Kč s příslušenstvím, jak bylo shora uvedeno.27. Žaloba byla podána důvodně a soud jí zcela vyhověl, žalobkyni bylo rovněž přiznáno příslušenství pohledávek, tj. úroky z prodlení, a to zcela v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (odst. I. výroku)28. Soud může dle § 160 o. s. ř. určit lhůtu plnění delší než do tří dnů od právní moci rozsudku, nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. S ohledem na majetkové poměry žalovaného umožnil soud žalovanému platit dlužnou částku ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně. S touto výší splátek ostatně souhlasila i sama žalobkyně, když v podání ze dne 25. 5. 2026 uvedla, že pro pohledávku s příslušenstvím a náklady řízení navrhuje splátky ve výši 500 Kč – 1.000 Kč měsíčně. Je nejen v zájmu žalovaného, ale i v zájmu žalobkyně dát žalovanému možnost dluh hradit ve splátkách, které je schopen splácet. Soud dále při umožnění plnění ve splátkách zvažoval, zda využití možnosti splátek nezaloží nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy sporných stran. Rovnováhu mezi zájmy obou stran může soud dle komentářové literatury nastolit i pomocí ztráty výhody splátek pro případ, že by ten, kdo je k tomu rozsudkem zavázán, některé z nich neplnil. Výhoda splátek je tedy žalovanému poskytnuta pouze pro případ, že bude celý svůj dluh stanoveným způsobem plnit. Pokud žalovaný nezaplatí, byť jednu splátku včas, ztratí výhodu splátek, celý dluh se stane splatným a žalobkyně se bude moci domáhat výkonu tohoto rozsudku pro celou zbylou nezaplacenou částku. Pro úplnost soud dodává, že stanovená výše splátky rovněž nebrání žalovanému v úhradě splátek v částkách vyšších, než je stanovená soudem, případně ve více měsíčních splátkách.29. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla úspěšná žalobkyně a přísluší jí právo na náhradu nákladů řízení. Ta spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhradě hotových výdajů ve výši 2 x 100 Kč (návrh ve věci samé, výzva k plnění) a 1 x 450 Kč (písemné podání ze dne 30. 3. 2026) dle § 1, § 2 odst. 1, odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu ve spojení s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025. Celkem tak žalobkyni náleží 1.450 Kč. Náhrada nákladů řízení spočívající v odměně zástupce žalobkyně nebyla žalobkyni přiznána, neboť ji soud nepovažuje za účelně vynaložený náklad řízení. Při soudním uplatnění nároku na zaplacení příspěvku proti vlastníkům a provozovatelům motorových vozidel lze na žalobkyni klást srovnatelné nároky jako na orgány veřejné moci, které vymáhají zákonem stanovené či garantované nároky, jak dovodil Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 30. 5. 2025, č. j. 49 Co 61/2025-12 s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12. (odst. II. výroku)30. Náklady řízení budou přitom zaplaceny podle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupkyně žalobkyně.