Okresní soud v Prostějově 6 C 63/2026-55 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení žalované částky 24 625 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaná byla v dále uvedeném období vlastníkem motorového vozidla RZ , SPZ, , přičemž toto vozidlo nemělo v době od 10. 7. 2024 do 28. 11. 2024, v době od 29. 11. 2024 do 23. 3. 2025 a v době od 24. 3. 2025 do 9. 7. 2025 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalovaná je tak povinna zaplatit příspěvek do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, .2. Žalovaná se v průběhu řízení ve věci nevyjádřila.3. Za souhlasu účastníků soud podle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalované byla výzva k tomuto postupu doručována s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o. s. ř. a soud podle § 49 odst. 4, příp. § 50 o. s. ř., považoval zásilku za doručenou (zásilka pro žalovanou byla připravena k vyzvednutí dne 2. 6. 2026). Protože se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud předpokládá, že s tímto postupem souhlasí.4. Na základě provedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Žalovaná byla v rozhodné době od 10. 7. 2024 do 28. 11. 2024 evidována dle registru jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka , SPZ, . V uvedené době žalovaná neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, když naposledy bylo před rozhodným obdobím vozidlo pojištěno u ČSOB pojišťovny a.s. (žalovaná v průběhu řízení netvrdila, ani neprokázala nic jiného). Výzvou ze dne 9. 1. 2025 žalobkyně žalovanou z těchto důvodů vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 9 230 Kč ve lhůtě do 60 dnů. Dále byly vyčísleny náklady uplatnění částkou 300 Kč. Následně byla žalované odeslána upomínka ze dne 2. 4. 2025, upomínka ze dne 2. 4. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 27. 11. 2025.6. Žalovaná byla dále v době od 29. 11. 2024 do 23. 3. 2025 evidována dle registru jako vlastník/provozovatel téhož osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka , SPZ, . V uvedené době žalovaná neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Výzvou ze dne 17. 4. 2025 žalobkyně žalovanou z těchto důvodů vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 7 475 Kč ve lhůtě do 60 dnů. Dále byly vyčísleny náklady uplatnění částkou 300 Kč. Následně byla žalované odeslána upomínka ze dne 8. 7. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 27. 11. 2025.7. Nakonec byla žalovaná evidována dle registru jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu v době od 24. 3. 2025 do 9. 7. 2025. V této době žalovaná neměla podle obsahu spisu k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Výzvou ze dne 9. 1. 2025 proto žalobkyně žalovanou opět vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 7 020 Kč ve lhůtě do 60 dnů. Dále byly vyčísleny náklady uplatnění částkou 300 Kč. Následně byla žalované odeslána upomínka ze dne 21. 10. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 27. 11. 2025.8. Podle § 6 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen "registrované vozidlo"), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích (podle § 2 odst. 15 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, je provozovatelem silničního vozidla osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba).9. Podle § 45 odst. 2, 3 a 4 zákona č. 30/2024 Sb. provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.10. Podle § 46 zákona č. 30/2024 Sb. zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.11. Podle § 47 zákona č. 30/2024 Sb. povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.12. S ohledem na zjištěný skutkový stav věci a citovanou právní úpravu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná podle obsahu spisu nesplnila svou povinnost a ve výše uvedených obdobích neuzavřela jako vlastník/provozovatel vozidla smlouvu o povinném ručení (tuto skutečnost žalovaná nijak neprokázala) a jsou tak splněny zákonné předpoklady pro uložení povinnosti žalované zaplatit příspěvek nepojištěných za uvedená období. Žalobkyně žalovanou včasnými výzvami, které obsahují všechny podstatné náležitosti, vyzvala k zaplacení příspěvku. Výše příspěvku je stanovena ve vyhlášce č. 69/2024 Sb., kterou se provádí zákon č. 30/2024 Sb. (výše denního příspěvku je podle § 5 vyhlášky v daném případě stanovena částkou 65 Kč, což za dobu 142 dní představuje částku 9 230 Kč – období bez pojištění od 10. 7. 2024 do 28. 11. 2024, za další dobu 115 dní pak představuje částku 7 475 Kč – období bez pojištění od 29. 11. 2024 do 23. 3. 2025 a za dobu 108 dní pak představuje částku 7 020 Kč – období bez pojištění od 24. 3. 2025 do 9. 7. 2025). Žalobkyni pak dále náleží poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. a § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. ve výši 300 Kč vždy za jednu výzvu, tedy celkem 900 Kč (3 x po částce 300 Kč). Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil dluh zaplatit. Z důvodu prodlení žalované soud žalobkyni přiznal rovněž z žalovaných částek úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nař. vl. č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 801 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 986 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 625 Kč sestávající včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Ustanovení § 14b soud aplikoval na výpočet nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně se podobných nároků vůči dlužníkům domáhá opakovaně a na základě shodných skutkových tvrzení, přičemž se jedná o prakticky totožná podání, pouze s rozdílnými údaji o výzvách, částkách a lhůtách (a lze je tak považovat za ustálený vzor).