34 C 300/2020-14 — Okresní soud Praha-východ

1. Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 6 200 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. 3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 700 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 295 Kč. První splátka byla splatná dne [datum], každá další splátka byla splatná vždy do sedmi dnů po datu splatnosti předchozí splátky. Poplatek ve výši 7 700 Kč byl tvořen v částce 3 500 Kč úrokem, v částce 2 000 Kč poplatkem za zpracování a doručení úvěru, v částce 2 200 Kč poplatkem za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná stvrdila podpisem na smlouvě převzetí částky 10 000 Kč v hotovosti. Splatnost celého dluhu nastala splatností poslední sjednané splátky, tj. dne [datum] (viz smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaná uhradila na svůj dluh pouze částku 11 500 Kč (viz přehled platební historie). Předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. 4. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>6. Podle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. <i>8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 9. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce, žalovaná však svou povinnost poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem vrátit nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení žalobou nárokované částky 6 200 Kč i s požadovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od prodlení žalované, tj. od data [datum], do zaplacení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve sporu plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení představují dle § 151 odst. 3 o. s. ř. částku 400 Kč za uhrazení soudního poplatku a paušální náhradu náležející účastníkovi, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem, jež je stanovena dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném a účinném znění. Soud přiznal žalobkyni paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (návrh ve věci samé, výzva k plnění) dle § 2 odst. 1 citované vyhlášky, která činí 100 Kč za každý úkon. Celkem činí náklady řízení žalobkyně částku 600 Kč. 11. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení.