35 C 336/2020-45 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobci se v tomto řízení domáhají po žalovaném zaplacení částky 38 710 Kč s příslušenstvím. První nárok žalobců ve výši 27 710 Kč představuje poměrnou část zaplaceného školného za nezletilého syna. Tvrdili, že s žalovaným uzavřeli Smlouvu u poskytování služeb výuky, na jejímž základě mělo být poskytováno jejich mladšímu synovi základní a doplňkové vzdělávání (dále také jako„ Smlouva“). Pro školní rok 2018 2019 byli žalobci povinni zaplatit školné ve výši 159 000 Kč, v roce 2019 2020 pak 163 000 Kč. Žalobci při úhradě školného využili smluvně zakotvenou sourozeneckou slevu ve výši 15% a uhradili dne 26. 6. 2019 školné ve výši 138 550 Kč. S úrovní výuky nebyli žalobci od počátku spokojeni, když tato nerozvíjela potenciál žáka, který se při hodinách nudil a do školy se netěšil. Vyučování připomínalo spíše mateřkou školu a neodpovídalo výši poskytovaného školného. Zároveň měli výhrady vůči způsobu, jakým škola (ne) řešila konflikty mezi žáky, které vykazovaly prvky šikany. I přes opakované stížnosti se situace nezlepšila, proto žalobci s účinností od 1. 11. 2019 zajistili přestup syna do jiné základní školy. Dne 29. 11. 2019 pak vypověděli Smlouvu, která skončila uplynutím pětiměsíční výpovědní doby. Žalobci tvrdí, že jim dosud nebyla vrácena poměrná část již zaplaceného školného za měsíce květen a červen 2020, tj. měsíce přesahující den skončení Smlouvy, a tuto požadují. 2. Žalobci dále uplatňují svůj nárok na zaplacení částky 11 000 Kč. K tomu tvrdili, že se žalovaným uzavřeli smlouvu ze dne 13. 3. 2017, jejímž předmětem bylo poskytování výuky jejich starší dceři (dále také jako„ Smlouva 2“). Také s poskytováním této výuky nebyli žalobci spokojeni a rozhodli se, že dcera nebude ve studiu u žalovaného dále pokračovat, což mu oznámili dne 29. 4. 2020. Ještě za doby studia se dcera měla zúčastnit akce studentské výměny. V říjnu 2019 žalobci poskytli ubytování, stravu a zázemí nizozemské studentce, na což měl v termínu od 29. 3. 2020 do 3. 4. 2020 navazovat pobyt českých žáků v nizozemské hostitelské rodině. Dne 30. 12. 2019 žalobci uhradili žalovanému cenu zájezdu ve výši 11 000 Kč. Jelikož nebyl výlet z důvodu protiepidemických omezení uskutečněn, a dcera žalobců ukončila studium u žalovaného, vymáhají žalobci již uhrazenou cenu zájezdu ve výši 11 000 Kč. Tu jim žalovaný odmítá zaplatit s odůvodněním, že cena zájezdu měla zahrnovat letenku a náklady na pobyt žáků nizozemské školy v České republice O skutečnosti, že by se měli podílet na nákladech pobytu nizozemských žáků v České republice, však žalobci dopředu nevěděli. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. S odkazem na ustanovení Smlouvy především tvrdí, že přeplatek školného si byl oprávněn ponechat, neboť každý školní rok potřebuje mít zajištěn dostatek prostředků pro fungování a při sestavování rozpočtu vychází zpravidla z počtu přijatých žáků, od čehož se také odvíjí celková výše státních dotací. Přestup žáka tak pro školu představuje zásah do příjmové stránky rozpočtu. Žalovaný k tomu tvrdí, že na jeho straně nebyl žádný objektivní důvod bránící žákovi pokračovat ve vzdělání. Uvedl, že jako škola zapsaná ve školském rejstříku poskytuje v rámci vnitrostátního vzdělávacího systému veřejnou službu a její provoz je částečně dotován z veřejných prostředků, a proto nemůže být považován za podnikatele. Žalovaný dále odmítá i nárok žalobců na vrácení ceny zájezdu. Tvrdí, že žalobci byli seznámeni s podmínkami účasti na výměnném pobytu na informační schůzce proběhlé na začátku září 2019. Jak plyne i z povahy akce, měli žalobci nést náklady na pobyt hosta v České republice, včetně nákladů spojených s připraveným programem. Náklady na pobyt zahraničních žáků v České republice nakonec za žalobce uhradil sám žalovaný. Zbylá část z úhrady 11 000 Kč byla použita na nákup letenek, které však nakonec nemohly být využity. Refundaci žalovaný řeší, avšak prozatím bez výsledku, přičemž žalobcům nabízel i možnost, aby se nezletilá zúčastnila náhradního termínu, i když již není žákyní, nebo že za ni pojede náhradník. Žalovaný má za to, že svůj závazek splnil, když zajistil program a pobyt zahraničních studentů a letenky do Holandska. 4. Za svá skutková zjištění soud přejal následující skutečnosti, které jsou mezi účastníky řízení nesporné: Žalovaný je soukromá základní škola poskytující základní vzdělávání dětí a je financována z části z veřejných rozpočtů. Žalobci se žalovaným uzavřeli dvě smlouvy, na základě kterých žalovaný poskytoval dvěma dětem žalobců základní vzdělávání a žalobci hradili školné za rok 2018 2019 a za rok 2019 2020, v tomto roce v částce 138 550 Kč za každé dítě. Dne 29. 11. 2019 žalobci vypověděli Smlouvu ohledně syna a tato nejpozději dne 30. 4. 2020 pozbyla platnosti. Dále mezi účastníky není spor o tom, že žalobci přihlásili svou nezletilou dceru na výměnný pobyt v Holandsku, za což zaplatili 11 000 Kč. Výměnný pobyt proběhl pouze v části návštěvy dítěte z holandské rodiny, avšak nezletilá v důsledku pandemické situace neodcestovala do Holandska v původním termínu. V odloženém termínu již nebyla žákyní žalovaného. 5. Po provedeném dokazování má pak soud dále za prokázané následující skutečnosti uvedené v odstavcích 6. až 9. tohoto odůvodnění. 6. Žalovaný je jako základní škola zapsán v rejstříku škol a školských zřízení vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (prokázáno výpisem z rejstříku na č.l. 36). 7. V obou smlouvách uzavřených mezi účastníky se žalovaný zavázal poskytovat dítěti žalobců výuku základního vzdělávání a doplňkového vzdělávání. Výuka byla ve smlouvách definována jako denní výuka s aktivní účastí žáka ve vyučovacím procesu, která se bude konat ve školním roce, přičemž součástí výuky mohou být ze strany žalovaného také kurzy, studijní pobyty, exkurze a výlety. Dle čl. 3 Smlouvy se výuka skládá ze základního vyučování představujícího základní vzdělávání ve smyslu školského zákona a doplňkového vzdělávání, tj. jazykového klubu (tento trvá od 13:00 hodin do 14:40 hodin). Dle čl. 5 Smlouvy se účastníci dohodli, že účast žáka na vyučování je podmíněna úhradou školného, přičemž povinnost platit školné vyplývá ze soukromého charakteru školy. Školné dle č.l. 5 Smlouvy zahrnuje pobyt žáka ve škole, tj. v rozsahu základního vzdělávání a doplňkového jazykového klubu. Žalovaný je dle čl. 6 Smlouvy oprávněn vyloučit žáka z doplňkové výuky v případě neuhrazení školného, vysokého počtu neomluvených absencí, špatné komunikace zákonných zástupců a v případě opakovaného porušení školního řádu ze strany žáka. Článek 7.3. Smlouvy pak zakotvuje oprávnění zákonných zástupců vypovědět Smlouvu v průběhu školního roku s pětiměsíční výpovědní dobou. Pro tento případ byla v následujícím článku 7.4. Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši již zaplaceného školného přesahujícího den skončení smlouvy. Již zaplacené školné si je škola oprávněna ponechat na úhradu smluvní pokuty (vše prokázáno Smlouvou). Dle čl. 5 se mají doplňkové aktivity školy hradit zvlášť na základě konkrétní kalkulace školy, přičemž s cenou těchto aktivit budou rodiče obeznámeni nejpozději týden před konáním takové aktivity (prokázáno Smlouvou 2). Žalobci měli výhrady vůči způsobu výuky poskytované žalovaným, která mnohdy připomínala výuku v mateřské škole a nerozvíjela potenciál dětí. K tomu v emailové formě upozorňovali na příklad volné zábavy nahrazující hodinu tělesné výchovy a českého jazyka na začátku září 2019, přičemž sdělili, že vzhledem k výši školného lze spravedlivě požadovat, aby měla výuka nadstandardní úroveň (prokázáno emailem žalobců ze dne 4. 9. 2019). 8. Soud má dále za prokázané, že dcera žalobců se měla v termínu 29. 3. 2020 až 3. 4. 2020 účastnit výměnného pobytu organizovaného žalovaným. Žalobci byli v prezentaci školy upozorněni, že hostitelské rodiny zajistí snídaně, svačiny a večeře hostů a možnost přespání. Dále byli s příslibem upřesnění v emailové formě informováni, že po celý týden budou probíhat společné aktivity žáků. Pokud jde o výjezd českých studentů, byli rodiče na slidu„ Informace k 29.3 – 3.4.2020 (My v Nizozemku)“ informováni, že přibližná cena zájezdu činí 5 000 Kč + 7 000 Kč za letenky (prokázáno prezentací na č.l. 30 – 34 spisu). Program výměnného pobytu byl následně upřesněn tak, že zahrnoval mimo jiné návštěvu Terezína, Návštěvu židovského hřbitova a synagogy, Sportovní den v Hop Areně Čestlice a bowling ve Vojkově, kde děti hradí jídlo na místě pro sebe i hosta (prokázáno emailem ze dne 1. 10. 2019). V prosinci 2019 byli žalobci vyzváni k vyplnění závazné přihlášky a byla jim oznámena cena zájezdu ve výši 11 000 Kč, kteroužto měli uhradit do konce roku (prokázáno emailovou výzvou ze dne 3. 12. 2019). V navazující přihlášce měli zákonní zástupci dětí možnost zaškrtnout, zda závazně přihlašují žáka na studentskou výměnu a dále museli zaškrtnutím pole ANO /NE potvrdit, zda berou na vědomí, že cenu zájezdu musí uhradit do 31. 12. 2019 (prokázáno Závaznou přihláškou ve formátu Google formuláře). Žalobci uhradili na účet žalované částku 11 000 Kč dne 31. 12. 2019