7 C 221/2017-209 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se původní žalobce [název původní účastnice] (později pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]), [IČO], domáhal určení, že smlouva o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění, uzavřená mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] dne 3. 10. 2016, sepsaná formou notářského zápisu NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], je vůči němu právně neúčinná. Žalobce tvrdil, že výše uvedenou smlouvou vyvedli žalovaná a její manžel [jméno] [příjmení] do výlučného vlastnictví žalované pozemky v [obec], byt v [obec] – [část obce] a pozemek ve [obec] nad [příjmení]. 2. Žalobce uváděl, že dne 18.3.2016 uzavřel v pozici věřitele se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] v pozici dlužníka smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalobce této společnosti úvěr ve výši 17 000 000 Kč a společnost se zavázala jej vrátit do 31.12.2016. Tato lhůta byla Dodatkem [číslo] ke smlouvě o úvěru posunuta na 31.3.2017. Dne 18.3.2016 byla formou notářského zápisu sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo], sepsána dohoda o přistoupení k dluhu, kterou k dluhu [právnická osoba] [anonymizováno] vyplývajícímu z této smlouvy o úvěru přistoupil manžel žalované [jméno] [příjmení], [datum narození], a stal se tak spoludlužníkem ze smlouvy o úvěru. Písemným prohlášením ze dne 18.3.2016 vyslovila žalovaná souhlas s tím, aby její manžel přistoupil ke smlouvě o úvěru, je tak nepochybné, že věděla o závazku svého manžela, který ze smlouvy o úvěru vyplývá. 3. Žalobce dále tvrdil, že notářským zápisem ze dne 3.10.2016 sepsaným notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. NZ [anonymizováno] [rok], [spisová značka], uzavřela žalovaná se svým manželem smlouvu o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění, kterou manželé [příjmení] vyvedli do výlučného vlastnictví žalované v žalobě blíže specifikované nemovitosti: pozemky v [obec], byt v [obec] – [část obce] a pozemek ve [obec] [anonymizováno] [příjmení]. 4. Pohledávka žalobce za [právnická osoba] [anonymizováno] a za manželem žalované [jméno] [příjmení] ze smlouvy o úvěru [číslo] je vykonatelná na základě notářského zápisu sepsaného dne 25.1.2017 notářem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp.zn. [spisová značka], NZ [číslo] ve smyslu § 71b zák.č. 358/1992 Sb. (notářského řádu). V tomto notářském zápisu uznali dlužníci, [právnická osoba] [jméno] [příjmení], pohledávku ze smlouvy o úvěru ve výši 16 898 000 Kč s příslušenstvím a zavázali se ji společně a nerozdílně uhradit pod ztrátou výhody splátek, přičemž splátka jistiny ve výši 16 864 000 Kč měla být uhrazena dne 31.3.2017. V případě pozdní úhrady se dlužníci zavázali platit úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné jistiny. Tuto splátku jistiny dlužníci řádně neuhradili, všechny nároky žalobce jsou na základě notářského zápisu přímo vykonatelné a žalobce podal pro vymožení své pohledávky návrh na nařízení exekuce. K provedení exekuce pro vymožení pohledávky žalobce v celkové výši 16 806 800,48 Kč, úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 16 847 000 Kč od 1.4.2017 do 31.5.2017, úroku z prodlení ve výši 20 % ročně z částky 16 806 800,48 Kč od 1.6.2017 do zaplacení a nákladů exekuce, byl pověřen soudní exekutor [exekutorský úřad] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. pokračování - 3 - 7 C 221/2017 5. Podle žalobce uzavřením smlouvy o manželském majetkovém režimu spočívající v zúžení společného jmění manželů a režimu oddělených jmění došlo k vyvedení nemovitostí ze společného jmění manželů [příjmení] do výlučného vlastnictví žalované a tím ke znemožnění žalobci vést úspěšně exekuci a domáhat se tak svých práv. Touto smlouvou zkrátili manželé [příjmení] uspokojení vymahatelné pohledávky žalobce, smlouva byla uzavřena mezi manželi, tedy mezi osobami blízkými, a to méně než před jedním rokem. S ohledem na vyslovení souhlasu žalované s přistoupením jejího manžela k dluhu ze smlouvy o úvěru nepřichází v úvahu, že by nemohla poznat a nepoznala úmysl manžela zkrátit žalobce jako věřitele. Vzhledem k výše uvedenému se žalobce domáhal určení, že je výše uvedená smlouva o manželském majetkovém režimu vůči němu právně neúčinná. 6. V průběhu soudního řízení došlo k postoupení pohledávky původního žalobce nejprve na společnost [právnická osoba], [IČO] (její vstup do řízení na místo žalobce připustil soud usnesením ze dne 24.1.2019, č.j. [číslo jednací]) a následně na [právnická osoba], reg. [číslo] o připuštění jejího vstupu na místo žalobce rozhodl soud dne 11.7.2019, č.j. [číslo jednací]. 7. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že tato není důvodná, neboť smlouva uzavřená mezi ní a jejím manželem není úkonem, který by žalobce zkracoval na uspokojení pohledávky za [právnická osoba] a.s., potažmo za jejím manželem [jméno] [příjmení]. Namítala, že sice smlouvou nabyla uváděné nemovitosti, ovšem společné jmění manželů jí bylo děleno na dvě části, z nichž větší hodnotu má část připadající jejímu manželovi, který podle ní nabyl do výlučného vlastnictví podíly v obchodních společnostech [právnická osoba], [anonymizováno] [země], [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova]. Nezpochybňovala, že závazek žalobce vůči [právnická osoba] a.s. a jejímu manželovi je splatný a vykonatelný, podstatné však je, že tento závazek byl vůči žalobci zajištěn, a to mimojiné, movitým majetkem, jehož hodnota výrazně převyšuje výši dluhu včetně příslušenství. Konkrétně poukazovala na zástavní smlouvu uzavřenou formou notářského zápisu dne 18.3.2016 k zajištění závazku z úvěrové smlouvy [číslo] kterou bylo zřízeno pro žalobce zástavní právo k numericky řízení brusce [anonymizována čtyři slova] a k numericky řízené frézce [anonymizována čtyři slova]. Znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba] byla hodnota brusky stanovena na částku 25 300 000 Kč a hodnota frézky na částku 22 200 000 Kč. Celková hodnota movitých věcí, jimiž je závazek žalobce zajištěn, tedy činí 47 500 000 Kč. Aktuální výše exekučně vymáhaného plnění podle informace soudního exekutora činila celkem 20 350 916,98 Kč a je tak zjevné, že pohledávka žalobce je dostatečně zajištěna a lze ji uspokojit výkonem zástavního práva. Vedle toho má majetek [jméno] [příjmení] ve formě podílů v několika obchodních společnostech. Dohoda žalované s manželem ze dne 3.10.2016 nebyla činěna v úmyslu zkrátit žalobce coby věřitele, protože závazek byl dostatečně zajištěn jinými prostředky, než byl nemovitý majetek, kterého se žalované dohodou dostalo. Poukázala též na skutečnost, že u předchozí úvěrové smlouvy z roku 2015 požadoval žalobce zajištění nemovitostmi, které jsou nyní v jejím vlastnictví, při uzavření úvěrové smlouvy v roce 2016, již žalobce zajištění těmito nemovitostmi nepožadoval. A nepožadoval ani připojení se žalované k uvedenému závazku. Podle žalované se žalobce, místo toho, aby využil zástavní právo, nepochopitelně domáhá uspokojení pohledávky jinými způsoby, k čemuž najal vymahačskou firmu. Tato opakovaně provádí nájezdy do jejího bydliště, přičemž její výhružky vedly k psychickému zhroucení žalované. V dohodě s exekutorem také žalobce nesmyslně blokoval bankovní účty [právnická osoba] [anonymizováno], čímž paralyzoval její činnost. pokračování - 4 - 7 C 221/2017 8. U prvního jednání žalovaná doplnila, že po podání žaloby došlo k tomu, že žalobce uzavřel se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke dvěma strojům, které sloužily jako zajištění úvěru žalobce a stroje převzal. Je zde i pravděpodobnost, že dluh byl již splněn. V reakci na toto sdělení uvedl žalobce, že dluh splněn nebyl, určitá částka byla vymožena exekučně, nedošlo však k uspokojení celé pohledávky a ze strany exekutora bylo sdělováno, že nemá jak dále postupovat, že neshledal další majetek. Později žalobce doplnil, že dle jeho názoru je smlouva o zajišťovacím převodu práva ke strojům neplatná z důvodu nedodržení generálního inhibitoria ohledně majetku [právnická osoba] [anonymizováno] a také nedošlo k předání strojů žalobci. 9. K námitkám žalované žalobce doplnil, že otázka ohledně majetku [jméno] [příjmení] je sporná, žalobce nemá přístup k informacím o jeho hodnotě a je na žalované, aby prokázala, že majetek k uspokojení dluhu, který stále narůstá, je postačující. Obecným předpokladem pro uplatnění věřitelova práva dle § 589 odst. 1 o.z. na určení neúčinnosti právního jednání dlužníka je, že stačí, bylo-li věřiteli jednání na škodu a lze se nadíti, že úspěšným provedením odpůrčího nároku bude umožněno úplné nebo částečné uspokojení věřitele a že nelze od vedení exekuce proti dlužníkovi očekávat úspěch. S poukazem na § 591 o.z. uvedl také, že úmysl dlužníka zkrátit věřitele se při bezúplatném jednání nevyžaduje. Je také na žalobci, pokud je mu zavázáno více dlužníků společně a nerozdílně, aby si vybral, na kom bude plnění požadovat. Podle § 1872 o.z. může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo n