34 C 81/2022-37 — Okresní soud Praha-východ

1. Podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], po posouzení způsobilosti žalované splácet úvěr uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši [částka]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná sjednanou částku nevrátila řádně a včas, a vznikla jí tak povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně také smluvní pokutu ve výši [částka] (0,1 % z dlužné jistiny denně ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. [datum], do [datum]) a paušální náhradu nákladů za upomínání ve výši [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Jelikož zpětvzetí žaloby bylo učiněno před zahájením jednání ve věci samé, soud postupoval podle § 96 odst. 2 o. s. ř. a výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl o částečném zastavení řízení. 4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutkový závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná se pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum] dohodli, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytne finanční prostředky v celkové výši [částka] a žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku 28 450 do dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy měly být obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], obchodními podmínkami předchůdkyně žalobkyně). Pro případ, že žalovaná částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku [částka] (viz odst. 4. na str. 3 smlouvy o úvěru). [příjmení] ve výši [částka] byla čerpána bezhotovostně převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] v jedné částce dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně s účinností ke dni [datum] postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (vyplynulo ze smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky a částí seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (viz oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu). Před podáním žaloby byla žalovaná opět vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího archu). 5. V posuzovaném případě žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřovala žalované jako žadatele o úvěr nahlížením do registrů, ale nenabídla k tomu žádný důkaz. Z nařízeného ústního jednání omluvila s tím, že souhlasí s projednáním věci v její nepřítomnosti. Tím se žalobkyně vzdala možnosti být soudem poučena (byla na nutnost poučení dle § 118a o. s. ř. upozorněna i v předvolání) a vystavila se tím nebezpečí neúspěchu ve věci, byť částečného. Z dostupných důkazů pak nebylo možno spolehlivě skutkově uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované před poskytnutím finančních prostředků. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákon o spotř. úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, v účinném znění (dále jen„ směrnice“), zajistí členské státy, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená 13. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná zamýšleli uzavřít smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotř. úvěru. 14. Zákon o spotř. úvěru zakotvuje povinnost poskytovatele úvěru, posoudit před uzavřením smlouvy nebo změnou smlouvy, spočívající v navýšení závazku, úvěruschopnost spotřebitele, tedy schopnost spotřebitele splácet úvěr s ohledem na jeho majetkové poměry, a to na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací získaných od spotřebitele. Poskytovatel úvěru je s ohledem na splátky úvěru povinen porovnat příjmy a výdaje spotřebitele včetně plnění předchozích závazků. Úvěr pak může poskytnout pouze tehdy, pokud nemá důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Sankcí za nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je pak neplatnost uzavřené smlouvy. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z [datum], OPR-Finance, C [číslo] nebo ve věci C [číslo] ze dne [datum]) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní finanční plnění, vyjma poskytnuté částky a zákonných nároků (úrok z prodlení). 15. Aktivní věcná legitimace žalobce k podání žaloby je dána na základě postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že její právní předchůdkyně dostatečně zk