35 C 29/2021-70 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou dne 12. 1. 2021 domáhal zaplacení částky 306 758,66 Kč, a to na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne 18. 1. 2017 včetně jejích dodatků, na základě které žalobce žalované pronajal bytovou jednotku [číslo] ve 4. patře domu [adresa] na adrese [adresa] (dále jen„ byt“) a žalovaná se zavázala hradit nájemné a poplatky spojené s nájmem vždy do 25. dne měsíce předcházejícího tomu, který byl hrazen. Výši nájmu si strany sjednaly na měsíční částku 25 000 Kč (období od 1. 2. 2019 do 31. 1. 2020) a následně 28 000 Kč. Výše záloh na služby spojené s bydlením činila 5 000 Kč měsíčně. Žalobce požadoval uhrazení nájemného a záloh za období květen 2020 – leden 2021 ve výši 33 000 Kč měsíčně a nedoplatku záloh za období od února 2019 do února 2020. Žalobce se domáhal předmětného plnění spolu se zákonným úrokem z prodlení do zaplacení. 2. Soud usnesením ze dne 4. 11. 2021, č. j. [číslo jednací], řízení částečně zastavil, co do částky 41 370,19 Kč a co do úroku z prodlení z částek 794,88 Kč, 665,20 Kč, 398,99 Kč, 396,63 Kč, 691,51 Kč, 724,91 Kč, 1 126,46 Kč, 3 960,08 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení a co do úroku z prodlení ze všech částek 5 000 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a dále připustil změnu žaloby ohledně částky 13 388,47 Kč, když tu žalobce nadále požadoval z titulu rozdílu mezi nedoplatkem za služby roku 2020 a přeplatku za služby roku 2019. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o nájmu bytu ze dne 18. 1. 2017, kterou upravovali dodatky, na základě které žalobce žalované pronajal byt a žalovaná se zavázala hradit nájemné a poplatky spojené s nájmem vždy do 25. dne měsíce předcházejícího tomu, který byl hrazen. Výši nájmu si strany sjednaly na částku 25 000 Kč (období od 1. 2. 2019 do 31. 1. 2020) a následně 28 000 Kč měsíčně. Výše záloh činila 5 000 Kč měsíčně (vše prokázáno smlouvou o nájmu včetně dodatků). Nájemní vztah skončil 30. 12. 2020 na základě výpovědi dané pronajímatelem, avšak žalovaná byt vyklidila 1. 2. 2021 (prokázáno výzvami, výpovědí pronajímatele a protokolem o předání bytu). Žalobce dne 10. 9. 2021 žalované vyúčtoval zálohy za rok 2019 a za rok 2020, přičemž žalované v roce 2019 vznikl přeplatek ve výši 19 055,29 Kč a v roce 2020 nedoplatek ve výši 32 443,76 Kč (prokázáno těmito vyúčtováními). 5. Po právní stránce soud vyhodnotil nárok žalobce tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o nájmu bytu dle § 2235 a násl. o. z. a žalovaná se zavázala žalobci hradit nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu, které měl žalobce povinnost za rok 2019 vyúčtovat do 1. 7. 2020 (viz § 7 zákona č. 209/2020 Sb.) a za rok 2020 do 30. 4. 2021 (viz § 7 zákona č. 67/2013 Sb.). 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila nájemné 28 000 Kč měsíčně řádně, přiznal soud žalobci žalované nájemné spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení. 7. Jen pro úplnost soud konstatuje, že za měsíce prosinec 2020 a leden 2021 byla žalovaná povinna hradit za tyto měsíce stejné platby jako v předcházejícím období, a to z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., a to ve výši stanovené v té době zaniklou smlouvou (viz § 2999 odst. 2 o. z.). 8. Soud dále žalobci přiznal spotřebované služby spojené s bydlením za rok 2020 ve výši odpovídající rozdílu mezi nedoplatkem roku 2020 a přeplatkem roku 2019, když žalobce žalovanou vyzval k jejich zaplacení. 9. Soud nakonec žalobci přiznal úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za nezaplacené zálohy na služby spojené s bydlením, avšak toliko do dne, kdy mělo nejpozději dojít ke splatnosti vyúčtování za služby dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015), nejvýše však do doby požadované žalobou ve znění částečného zpětvzetí. 10. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 669,13 Kč, přičemž tato částka představuje 63 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 15 338 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 306 758,66 Kč sestávající z částky 9 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 9 540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 9 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 1. 2021, z částky 4 770 Kč za odvolání proti rozhodnutí, které není rozhodnutím ve věci samé, a vyjádření k takovému odvolání dle § 11 odst. 2 písm. c) a. t. ze dne 18. 2. 2021, z částky 9 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 24. 9. 2021, z částky 4 770 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 9. 2021 s tím, že odměna byla z původní částky 9 540 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena a z částky 9 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 2. 2022 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 59 040 Kč ve výši 12 398,40 Kč.