46 C 152/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovanému ve vztahu k žalobkyni jako neprovdané matce určena vyživovací povinnost, a sice ve výši 3 000 Kč, kterou by jí byl žalovaný povinen přispívat měsíčně vždy do 15. dne v měsíci předem, počínaje měsícem lednem 2022. Žalobu odůvodnila tím, že z partnerského vztahu s žalovaným se narodila dne [datum] nezletilá dcera [jméno] a dne [datum] nezletilý syn [jméno]. Společné soužití s žalovaným ukončili v měsíci lednu 2022, kdy se žalovaný z důvodu svého zadlužení odstěhoval neznámo kam a žalobkyně byla nucena odstěhovat se společně s dětmi z posledního společného bydliště ke své mamince a babičce, které jí v současnosti finančně vypomáhají. Žalobkyně je na rodičovské dovolené a její jediný měsíční příjem představuje rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a příspěvek na obě děti v celkové výši 1 260 Kč. Od vzájemného odloučení žalovaný žalobkyni v hotovosti předal 4 500 Kč na výživu pro děti. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že se podle svých možností snaží přispívat na výživu nezletilých dětí. Sám je však v tíživé finanční situaci, je nezaměstnaný, vícenásobně trestně stíhaný pro páchání trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí. 3. Z rodných listů bylo zjištěno, že se dne [datum] narodila dcera [jméno] [příjmení] a dne [datum] syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Jako rodiče byli uvedeni žalobkyně a žalovaný. 4. Z návrhu na úpravu výchovy a výživy k nezletilé [jméno] a k nezletilému [jméno] bylo zjištěno, že žalobkyně se domáhá svěření obou nezletilých do své péče a současně se po žalovaném domáhá určení výživného k oběma nezletilým včetně dlužného výživného. Ze soudního systému [anonymizováno] bylo zjištěno, že řízení bylo u [název soudu] zahájeno dne [datum] a je vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. 5. Z oznámení Úřadu práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla k její žádosti přiznána dávka státní sociální podpory, a sice rodičovský příspěvek na nezletilého [jméno] ve výši 10 000 Kč od [datum]. 6. Z oznámení Úřadu práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované byla k její žádosti přiznána dávka státní sociální podpory, a sice příspěvek na dítě ve výši 630 Kč na nezletilého [jméno] a ve výši 630 Kč na nezletilou [jméno], na oba nezletilé pak od [datum]. 7. Z účastnického výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v současné době bydlí společně s nezletilými v rodinném domě u své maminky a babičky. S žalovaným společně žili do měsíce ledna 2022 v nájmu, který ukončili z důvodu nedostatku financí. Nicméně již v průběhu společného soužití nebyla jejich finanční situace dobrá. Před narozením syna [jméno] byla žalovaná vedena na úřadu práce a po dobu tří měsíců pobírala podporu v nezaměstnanosti, která začínala na částce 4 000 Kč a postupně se snížila na 1 000 Kč. V současnosti je její jediný příjem rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč a příspěvek na děti celkem ve výši 1 260 Kč Měsíční výdaje žalobkyně na své osobní potřeby činí nejvýše 3 000 Kč, snaží se také přispívat mamince a babičce na společné nákupy. 8. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že v současné době bydlí krátce u své matky, do té doby pobýval se svojí nynější přítelkyní. Žalovaný není zaměstnaný, jelikož z důvodu jeho trestního stíhání se zaměstnání těžko hledá, má rovněž několik exekucí. Jeho příjem je nestálý a pochází z brigád a nárazové práce, jedná se především o manuální práce nebo organizační práce ve společnosti kamaráda. Za den práce si vydělá kolem 1 200 Kč s tím, že v týdnu pracuje tak dva dny. Tento příjem spotřebuje na svoji obživu a obživu svého psa, u matky nyní bydlí zadarmo. Pokud má více brigád, snaží se dávat peníze stranou, a to pro děti [jméno] a [jméno]. Jiné vyživovací povinnosti než k [jméno] a k [jméno] nemá, v současné době však čeká narození dítěte se svojí nynější přítelkyní. Žalovaný je vyučen kuchařem, v tomto oboru se však již více než pět let nepohybuje. Pracoval rovněž jako barman nebo pokladní v kasinu, z důvodu snižování stavu byl však propuštěn. Dále pracoval jako řidič v zásilkové službě, kdy dojížděl do Německa. Trestně stíhán je z důvodu maření výkonu úředního rozhodnutí, jelikož při řízení (nikoliv však v souvislosti s prací) se na výzvu policejního orgánu odmítl podrobit kontrole na návykové látky. Pravděpodobně mu v této souvislosti hrozí vězení. 9. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně a žalovaný žili v partnerském vztahu a ve společné domácnosti do měsíce ledna 2022, z jejich vztahu se narodily dvě děti, a to dne [datum] dcera [jméno] a dne [datum] syn [jméno]. Jediný příjem žalobkyně v současnosti tvoří rodičovský příspěvek na nezletilého [jméno] ve výši 10 000 Kč a příspěvek na děti ve výši 630 Kč na každého z nezletilých. Žalobkyně bydlí v rodinném domě u své matky s babičkou a její měsíční výdaje na věci osobní potřeby činí nejvýše 3 000 Kč. Žalovaný je vyučen kuchařem, v současnosti je nezaměstnaný, má exekuce a je trestně stíhaný, jeho jediný příjem tvoří příjem z brigád a nárazové práce ve výši 1 200 Kč za jeden den práce s tím, že pracuje dva dny v týdnu. Bydlí u své matky, které na bydlení finančně nepřispívá. Žalovaný má novou přítelkyni, se kterou očekává narození dítěte. 10. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), konkrétně podle § 920 odst. 1 o.z., podle kterého není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. 11. Podle § 922 odst. 2 o.z. výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. 12. Smyslem citované právní úpravy je poskytnutí příspěvku na výživu neprovdané matce, nikoliv však z toho důvodu, že matka, která není provdána za otce dítěte, není schopna samostatně se živit (tj. z důvodu stavu odkázanosti na výživu), jak předpokládá § 911 o.z., nýbrž z toho důvodu, že v souvislosti s těhotenstvím a narozením dítěte pravidelně (ne však nutně vždy) dochází k (dočasnému nebo trvalému) snížení příjmů matky, které je žádoucí kompenzovat poskytováním výživy v přiměřeném rozsahu otcem dítěte. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný nikdy nebyli sezdáni a z jejich vztahu se dne [datum] narodil syn [jméno]. Na výživu žalobkyně po ukončení společné domácnosti a rozpadu jejich vztahu v měsíci lednu 2022 žalovaný ničeho nepřispíval. 14. Ze všeho nejdříve se tak soud zabýval otázkou včasnosti podané žaloby s ohledem na dvouletou prekluzivní lhůtu za období od porodu dítěte do dvou let od porodu, ve které může neprovdaná matka uplatnit svůj nárok na výživné u soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 6. 2021 sp. zn. III. ÚS 1133/21). S ohledem na datum narození syna [jméno] dne [datum] a datum podání žaloby dne [datum] dospěl soud k závěru o její včasnosti. 15. Z jazykového výkladu § 921 o.z. ve vztahu k výživě neprovdané matky plyne, že otec je povinen matce dítěte, která není za otce provdána, výživu poskytnout vždy. Nelze tak otce dítěte této povinnosti zprostit, a soud musí, neplní-li otec vyživovací povinnost dobrovolně, k návrhu neprovdané matky vyživovací povinnost určit. Uvážení soudu je namístě pouze stran stanovení její výše, při kterém je třeba aplikovat i obecná ustanovení o výživném (zejména § 913 a násl. o.z.) včetně přiměřené aplikace ustanovení o výživném pro nezletilé dítě. 16. Podle § 913 o.z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 17. Při stanovení výše výživného tak soud vycházel z toho, že žalobkyně je v současnosti na rodičovské dovolené a nedisponuje jiným příjmem než rodičovským příspěvkem ve výši 10 000 Kč a příspěvkem na obě děti ve výši 1 260 Kč. Její měsíční výdaje na věci osobní potřeby činí nejvýše 3 000 Kč, výdaje na bydlení v současnosti nemá. Žalovaný je vyučen v oboru kuchař, v současnosti je nezaměstnaný, má exekuce a dvě vyživovací povinnosti na nezletilou [jméno] a nezletilého [jméno], kterou plní pouze sporadicky; do budoucna mu přibyde třetí vyživovací povinnost s ohledem na nyní očekávané narození dítěte s novou přítelkyní. Jeho jediný příjem tvoří příjem z brigád, který měsíčně činí kolem 9 600 Kč s tím, že žalovaný pracu