6 C 127/2019 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc.č. st. [anonymizováno] o výměře 77 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.e. [číslo], stavba pro rodinou rekreaci, a k pozemku parc. [číslo] o výměře 446 m2, zahrada, vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha - východ, na listu vlastnictví [číslo] pro obec Kamenice a katastrální území Těptín (dále jen„ předmětná nemovitost“ nebo„ chata“). 2. Tvrdil, že spoluvlastnický vztah mezi účastníky byl založen kupní smlouvou ze dne [datum], přičemž oba účastníci nabyli podíl ve výši id. ½. Kupní cena za pořízení předmětné nemovitosti činila 525 840 Kč s tím, že žalobce uhradil ze svých výlučných prostředků 250 000 Kč, částka 140 000 Kč byla uhrazena ze společně naspořených prostředků účastníků a zbylá částka ve výši 130 000 Kč byla uhrazena z výlučných prostředků žalované. V roce 2006 investoval žalobce do předmětné nemovitosti další částku ve výši 500 000 Kč, ze které byla provedena přístavba. Tyto prostředky získal žalobce od svého bratra z titulu vypořádání společného majetku, resp. z titulu přenechání užívání bytu bratrovi. Od okamžiku rozvodu manželství vedlo společné užívání předmětné nemovitosti k velkým neshodám mezi účastníky, kdy zejména ze strany žalované docházelo k různým„ naschválům“, např. odnášení jeho věcí do garáže, chování jakoby jí nemovitost patřila celá, čímž žalobce znemožňovala užívání společného majetku, dokonce docházelo z její strany k fyzickému napadání žalobce, kdy např. při posledním incidentu v listopadu 2018 udeřila žalovaná žalobce do obličeje vysavačem, čímž mu způsobila několika týdenní pracovní neschopnost a újmu na zdraví. Žalobce navrhoval žalované řešení, že by předmětná nemovitost připadla do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 800 000 Kč, když obvyklá cena nemovitosti činila v té době cca 1 600 000 Kč, jak vyplynulo ze znaleckého posudku, který si nechal žalobce vyhotovit. Součástí návrhu bylo i odpuštění navrácení části jeho výlučných prostředků vložených do nemovitosti. V průběhu jednání s žalovanou byl dokonce žalobce ochoten navýšit částku na vypořádání na 1 000 000 Kč. Žalovaná ovšem všechny návrhy žalobce odmítla a nebyla ochotna přistoupit na žádné řešení nastalé situace. O zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se z důvodu nespolupráce ze strany žalované nemohou účastníci dohodnout. Reálné rozdělení nemovitosti není možné. Žalovaná má navíc zajištěno bydlení na adrese [adresa žalobce a žalované]. Žalovaná nedisponuje finančními prostředky k vyplacení žalobce pro případ, že by předmětnou nemovitost vlastnila ona. O nabytí společného majetku se více zasloužil žalobce, který se také o nemovitost po celou dobu více staral. Žalobce tak navrhl, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti a přikázal nemovitost do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že žalobce vyplatí žalované vypořádací podíl. 3. V průběhu řízení žalobce doplnil, že žalovaná k předmětné nemovitosti původně žádný vztah neměla, kdy koupi nemovitosti inicioval žalobce, který měl k dané oblasti citový vztah, neboť tam trávil dětství u své babičky. Žalovaná začala na chatu jezdit až v okamžiku, kdy její dcera z prvého manželství chtěla užívat byt, který má žalovaná v nájmu u Městské části [obec a číslo]. V tomto okamžiku se žalovaná na chatu za žalobcem přestěhovala, přičemž žalobce zde bydlel již dříve. K disponibilitě finančních prostředků uvedl, že žalobce zdědil po svém otci spoluvlastnický podíl k bytové jednotce v k. ú. [část obce] o velikosti 5/6, kdy obdržel v rámci svého spoluvlastnického podílu kupní cenu ve výši 4 166 667 Kč. Z této částky žalobce uhradil kupní cenu ve výši 2 250 000 Kč, za kterou si pořídil jiný rekreační objekt v obci [obec], nicméně tato nemovitost je nevhodná k celoročnímu užívání. Žalobce tak i s ohledem na chování žalované byl nucen si obstarat bydlení ve formě pronájmu, a to na základě nájemní smlouvy ze dne [datum]. Konečně žalobce doplnil, že se žalovaná řádným způsobem nepodílí na úhradě nákladů ohledně provozu chaty. 4. Žalovaná se zrušením podílového vlastnictví souhlasila, nesouhlasila však se způsobem vypořádání navrženým žalobcem, neboť i ona má zájem stát se výlučným vlastníkem předmětné nemovitosti. Zpochybnila skutečnosti tvrzené žalobcem, kdy má naopak za to, že tu existují okolnosti prospěšné pro žalovanou. Uvedla, že po dobu trvání spoluvlastnického vztahu byla průběžně spotřebovávána výplata žalované, v důsledku čehož mohl spořit žalobce. O předmětnou nemovitost se starala lépe než žalobce a zcela popřela, že by žalobce investoval do nemovitosti ze svých prostředků částku 500 000 Kč, neboť má za to, že se jednalo o jejich společné úspory. Stejně tak zpochybnila i výši předmětné investice (následně žalovaná k dotazu žalobce učinila nesporným, že částku 500 000 Kč obdržel žalobce v průběhu manželství od svého bratra a že tuto částku skutečně investoval do chaty). Ohledně spornosti námitky týkající se úhrady nákladů souvisejících s užíváním a údržbou chaty se nebyla schopna vyjádřit. K okolnostem svědčících ve prospěch žalované taktéž uvedla citový vztah, kdy žalovaná užívala jinou nemovitost v této lokalitě s tím, že následně se domluvili s žalobcem, že koupí předmětnou chatu. I žalovaná investovala do předmětné nemovitosti a uhradila v této souvislosti část kupní ceny ve výši 250 000 Kč, kdy tato se skládá pouze z jejich výlučných prostředků, konkrétně částky 150 000 Kč představující výplatu penzijního připojištění v r. 2000 2001, a částky 100 000 Kč představující úspory žalované vzniklé z jejího příjmu. Nadto předmětnou nemovitost užívala ve větším rozsahu než žalobce, kdy v předmětné době se žalobce živil jako řidič kamionu a na předmětnou chatu dojížděl maximálně o víkendech, kdežto žalovaná ji užívala i ve všední dny. Každodenně dojížděla do [obec], nejprve z pronajaté chaty, a poté i z předmětné nemovitosti. Stejně tak se žalovaná ve větším rozsahu starala o údržbu a nezbytné opravy týkající se chaty, kdy konkrétně za poslední tři roky sekala trávu, čistila okapy, kácela uschlé stromy, dělala zimní svod z okapu, sekala dříví apod. Žalobce naposledy sekal trávu v r. 2016. Ke své solventnosti z pohledu disponibility prostředků k výplatě žalobce uvedla, že bude disponovat částkou 800 000 Kč k vyplacení žalobce, kterou obdrží na základě smlouvy o půjčce s třetí osobou. K fyzickému napadení uvedla, že to bylo oboustranné. 5. Žalobce k tvrzení žalované ohledně rozsahu užívání a jejího vztahu k předmětné chatě doplnil, že on na rozdíl od žalované v chatě bydlel již od počátku a dokonce bydlel nepřetržitě i předtím v pronajaté chatě, která byla pouze přes ulici, přičemž si našel práci v [obec]. V zásadě platí, že žalobce předmětnou chatu obýval od roku 2001 až do doby, kdy mu žalovaná užívání chaty měla znemožnit, což je zhruba od jara 2019. Žalovaná v rozhodném období chodila do práce, pobývala na chatě převážně o víkendech, a to až do doby, kdy šla do důchodu, pak se přistěhovala za žalobcem. Ohledně udržovacích prací doplnil, že to bylo zhruba tak, že žalobce dělal chlapské práce, zejména ty venkovní práce, žalovaná se starala o uklízecí práce vevnitř. Není pravdou, tvrzení žalované o tom, že by se žalobce nepodílel na udržovacích pracích od roku 2016 či dokonce dříve. 6. Žalovaná dále v průběhu řízení sdělila, že disponibilní prostředky na bankovním účtu představují zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč, odmítla však (k dotazu žalobce) sdělit, jakým způsobem byla řešena splatnost a nastavení případných splátek, či zda poskytla nějaké ručení na předmětnou částku. Dále uvedla, že na rozdíl od žalobce nemá zajištěno náhradní bydlení. Za další okolnost svědčící ve prospěch přikázání předmětné nemovitosti do jejího vlastnictví považuje budoucí péči o svou sestru, která trpí závažnými zdravotními problémy. K okolnostem, za kterých došlo ke koupi předmětné nemovitosti, doplnila, že v roce 1997 společně s žalobcem navštívili [územní celek], a protože se oběma na místě samém zalíbilo, dohodli se na pronájmu jiné chaty v obci, kdy se fakticky jedná o objekt situovaný nedaleko předmětné nemovitosti. Následně v roce 2002 využili příležitosti a zakoupili předmětnou nemovitost. Žalovaná tedy v obci [část obce] bydlí od roku 1997 dosud, přičemž tuto dobu vnímá za natolik dlouhou, že si k místu vytvořila osobní citový vztah, přičemž v obci má přátele a známé. Žalobce předmětnou nemovitost opustil a v současné době žije mimo [územní celek] s novou manželkou. Jako další důležitou okolnost doplnila, že žalobce vlastní jinou obdobnou nemovitost v k. ú. [část obce], která je srovnatelná s předmětnou nemovitostí. 7. Podáním došlým soudu dne [datum] ve spojení s podáním došlým dne [datum]„ rozšířil“ žalobce předmět řízení o částku 500 000 Kč, kterou nově požadoval zaplatit z titulu bezdůvodného obohacení. Usnesením ze dne 19. 5. 2020 č. j. 6 C 127/2019-93 soud změnu žaloby připustil. K dalším skutečnos