6 C 204/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 55 898 Kč s příslušenstvím uvedeným shora ve výroku tohoto rozsudku. K tomu uvedla, že se společností [právnická osoba], uzavřel žalovaný dne 30. 9. 2011 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které bylo žalovanému poskytnuto 20 000 Kč Tyto měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 20 % z jistiny a administrativním poplatkem ve výši 600 Kč, a to ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč. Žalovaný uhradil pouze administrativní poplatek ve výši 600 Kč a dále částku 4 500 Kč. Dne 10. 11. 2011 se žalovaný dostal do prodlení se splácením svého závazku, neboť včas neuhradil druhou splátku splatnou dne 9. 11. 2011. Platbu žalovaného si žalobce započetl tak, že částku 3 400 Kč si započetl na jistinu a částku 1 100 Kč na úrok. Žalobkyně tak požaduje částku 28 000 Kč, tedy nesplacenou část jistiny s úrokem, a dále částku 27 898 Kč, kdy jde o smluvní pokutu ve výši 962 Kč za každý započatý měsíc prodlení žalovaného, počínaje měsícem listopadem. Celkem má žalobkyně nárok na uhrazení částky 123 136 Kč, vzhledem k výši již uhrazené částky však požaduje úhradu jen smluvní pokuty ve výši 27 898 Kč, tedy za posledních 29 měsíců předcházejících podání návrhu. [právnická osoba], uzavřela dne 6. 12. 2013 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba] Na základě fúze sloučením došlo k zániku společnosti [právnická osoba], nastupující společností byla společnost [právnická osoba] 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů, soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodnuto bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, má se za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) Ani jeden z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne 30. 9. 2011 uzavřeli žalovaný a společnost [právnická osoba] smlouvu [číslo] kterou poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku spolu s úrokem ve výši 13 100 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 2 500 Kč. V případě, že by žalovaný nehradil uvedené částky ve smluvené době a výši, byla [právnická osoba] [anonymizováno] oprávněna požadovat úhradu částky 962 Kč za každý započatý měsíc prodlení (zjištěno ze smlouvy [číslo] z uvedeného dne). Žalovaný částky nehradil řádně a včas, byť byl upomínán, přičemž z poskytnuté částky a úroku zbývá uhradit 28 000 Kč (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 5. 5. 2022). 6. [právnická osoba] tuto svou pohledávku převedla na společnost [právnická osoba] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2013 včetně přílohy č. 1). [právnická osoba] zanikla, jejím právním nástupcem je žalobkyně (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]). 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni 30. 9. 2011 (dále jen„ obč. zák.“), Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 9. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 11. Na základě shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne 30. 9. 2011 smlouvu o půjčce podle § 657 a § 658 obč. zák. Žalovaný tak byl povinen peněžní prostředky, které mu byly poskytnuty, vrátit i se smluveným úrokem ve výši 13 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný této své povinnosti nedostál a dosud neuhradil částku 28 000 Kč, soud žalobkyni vyhověl a částku 28 000 Kč jí přiznal. 12. Vzhledem k tomu, že je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, je žalobkyně oprávněna požadovat též úhradu úroku z prodlení ve výši stanoveném podzákonným předpisem, tedy nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (§ 517 obč. zák.). Soud tak žalobkyni přiznal též úrok z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 16 600 Kč, tedy z jistiny úvěru. V rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala též zaplacení úroku z prodlení z částky 11 400 Kč, soud žalobu zamítl, neboť v této části se žalobkyně domáhala úhrady úroků z prodlení z úroků, které samy jsou příslušenstvím pohledávky a z nichž proto úhradu úroků z prodlení požadovat nelze (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002, zveřejněné pod č. R 5/2006). 13. Žalovaný byl dále povinen hradit částku 962 Kč za každý měsíc prodlení. Tento nárok žalobkyně soud posoudil jako smluvní pokutu podle § 544 a násl. obč. zák. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil povinnost, k níž se smluvně zavázal (řádně a včas hradit splátky úvěru), tuto povinnost porušil a smluvní pokuta byla sjednána práva k zajištění této povinnosti, soud žalobkyni přiznal i tuto smluvní pokutu, a to za celé jí požadované období do dubna 2020 do srpna 2022, tedy za 29 měsíců. Celkem tak žalobkyni přiznal částku 27 898 Kč. 14. Aktivní legitimace žalobkyně je dána, neboť pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, společnost [právnická osoba] postoupila v souladu s § 524 obč. zák. na společnost [právnická osoba], která je právní předchůdkyní žalobkyně. 1. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně sice nebyla v řízení zcela úspěšná, nebyla jí však přiznána jen část příslušenství. Její neúspěch tak byl nepatrný. Při tarifní hodnotě 55 898 Kč (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále jen„ AT“) činí odměna za jeden úkon právní služby 3 340 Kč (§ 7 AT). Soud přiznal žalobkyni odměnu za celkem dva účtované úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT a návrh ve věci samé, obojí podle § 11 odst. 1 písm. d) AT). Ke každému z těchto úkonů náleží žalobkyni též náhrada hotových výdajů zástupce, a to po 300 Kč za každý z úkonů (§ 13 odst. 1, odst. 4 AT). Vzhledem k tomu, že je zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud žalobkyni též náhradu této daně ve výši 21 %. Žalobkyni dále náleží náhrada uhrazeného soudního poplatku ve výši 2 236 Kč Celkem tak soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 9 816 Kč. 15. Lhůtu k plnění určil soud v délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. [obec] plnění náhrady nákladů řízení určil soud podle § 149 o. s. ř.