7 C 417/2022-27 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 34 198 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovanou dne 19. 6. 2017 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě byl žalované poskytnut konsolidovaný úvěr ve výši 250 000 Kč za účelem konsolidace dlužných závazků žalované. Nedílnou součástí byly všeobecné produktové podmínky. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky formou řádných měsíčních splátek ve výši 4 000 Kč, splatných vždy k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 7. 2017. Celkově se žalovaná zavázala splatit částku ve výši 399 963,52 Kč. Strany se dohodly, že žalobkyně bude oprávněna účtovat žalované poplatky a smluvní pokuty dle platného sazebníku. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, z tohoto důvodu byl úvěr ke dni 21. 3. 2018 zesplatněn, oznámení o tom bylo žalované zasláno dne 21. 3. 2018. Dne 14. 6. 2018 uzavřela žalobkyně s žalovanou dohodu o splátkách, v rámci které žalovaná uznala svůj dluh ve výši 255 789 Kč včetně poplatků a zavázala se dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 100 Kč. Žalovaná však ani tuto dohodu nedodržela a dlužnou částku zcela nesplatila, proto ji žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné jistiny ve výši 34 198 Kč předžalobní upomínkou ze dne 31. 8. 2022. Žalovaná však ničeho neuhradila. Spolu s jistinou požadovala žalobkyně příslušenství, a to zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny od 31.8.2022 do zaplacení a také zákonný úrok z prodlení vyčíslený (kapitalizovaný) ke dni 30.8.2022 ve výši 1 047,79 Kč. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalované zejména prostřednictvím informací v interních a externích databázích, jako je bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR a další. Dále žalobkyně uvedla, že vycházela i s informací poskytnutých samotnou žalovanou, která v žádosti o konsolidaci úvěru uvedla informace o svém rodinném stavu, vzdělání, způsobu bydlení a o svém pracovním poměru včetně výše průměrného čistého příjmu za poslední tři měsíce, na základě čehož žalobkyně žalované úvěr schválila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), když žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná se k výzvě soudu, zda s takovým postupem souhlasí, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, v důsledku čehož má soud za to, že s takovým postupem souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 6. 2017 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované konsolidovaný úvěr ve výši 250 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč spolu s měsíčním pojištěním ve výši 356 Kč, splatných k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 7. 2017. Roční úroková sazba byla dohodnuta ve výši 12,20%. Účastníci se dohodli, že nedílnou součástí smlouvy jsou produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru a všeobecné podmínky. 5. Z dohody o splátkách uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 14. 6. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni dluh v celkové výši 255 789 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 100 Kč. 6. Z výpisů z úvěrového účtu [číslo] za období od července 2017 do července 2022 soud zjistil, že došlo k čerpání úvěru ve výši 250 000 Kč a dále se z výpisu úvěrového účtu podává i způsob a průběh splácení úvěru, včetně zesplatnění úvěru ke dni 21. 3. 2018. 7. Z dopisu ze dne 21. 3. 2018 soud zjistil, že žalobkyně přistoupila ke zesplatnění úvěru pro opakované porušení smluvních podmínek a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 31. 8. 2022 včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, který byl ke dni výzvy vyčíslen na 35 253,75 Kč. 9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: žalobkyně a žalovaná spolu dne 19. 6. 2017 uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 250 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet], které se žalovaná zavázala vrátit spolu s dohodnutými úroky a poplatky za bankovní služby. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela. 10. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násle. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). <i>11. Podle § 2395 se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>12. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>13. Podle ustanovení § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 17. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouvy o úvěru podle § 2395 o.z., na jejímž základě žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila řádně a včas, dluh do dne sjednané splatnosti neuhradil a dostala se tak do prodlení (§ 1968 o.z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o.z.), a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 368 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 198 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. K výpočtu nákladů řízení soud přistoupil podle § 14b advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. rozhodnutí zdejšího soudu pod sp. zn. 22 C 418/2022, 35 C 145/2022 nebo 46 C 369/2022) a tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč. 19. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o