7 C 475/2020-62 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 2. 11. 2020, domáhal zaplacení částky 220 345 Kč. Tvrdil, že žalovaný dne 11. 7. 2018, v době od 20:15 hod. do 20:30 hod v obci [obec], okr. [okres] po předchozí slovní rozepři fyzicky napadl poškozeného [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], pojištěnce žalobce, a to tak že kopl poškozeného do oblasti hrudníku, čímž poškozený upadl na zem, kde jej žalovaný několikrát kopl do hlavy, jednou s velkou intenzitou i do obličeje, kdy i přes odborné lékařské ošetření, hospitalizaci a urgentní operační výkon následně poškozený dne 16. 7. 2018 zemřel. Žalovaný byl uznán vinným spácháním zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 145, odst. 1 a 3 zákona č. 40/2009 Sb., a to rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2019, sp. zn. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2019, sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci téhož dne. Žalobce se v trestním řízení připojil se svým nárokem na náhradu škody vyčísleným ve výši 135 787 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce byly v nároku zahrnuty i úkony sloužící pro následný odběr orgánů zemřelého poškozeného, pana [jméno] [celé jméno žalovaného], pro transplantaci. Krajský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum] neuznal tyto úkony za léčebné náklady, z toho důvodu nebylo možné nárok žalobci přiznat. V důsledku toho pak byly náklady na léčení poškozeného revizním lékařem znovu zrevidovány a nově vyčísleny. Žalobce ve své žalobě dále uvedl, že v důsledku protiprávního jednání žalovaného, v příčinné souvislosti s poškozením zdraví pojištěnce žalobce, pana [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], uhradil žalobce náklady léčení za tohoto pojištěnce v celkové výši 220 345 Kč. Výpočet této částky doložil žalobce Vyúčtováním zdravotní péče ze dne 9. 9. 2020 a Rozpisem plateb k náhradě za léčení ze dne 9. 9. 2020. 2. Žalovaný podal v zákonné lhůtě proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu odpor, který odůvodnil tím, že nesouhlasí s žalovanou částkou a že částka, které se žalobce v tomto řízení domáhá, je chybná. V odporu žalovaný uvedl, že sám žalobce ve svém návrhu uvádí celkovou náhradu škody ve výši 135 787 Kč, ve které však jsou již zahrnuty i úkony sloužící pro následný odběr orgánů zemřelého, kdy částka vynaložená na tyto úkony by měla být dle žalovaného z celkové částky odečtena. V závěru odporu žalovaný podrobně popsal okolnosti, za jakých k potyčce s bratrem došlo. Uvedl, že bratr v minulosti několikrát napadl jeho a jejich matku, byl závislý na drogách a alkoholu a napadl také ženu a děti žalovaného. Žádal, aby k tomuto bylo přihlédnuto a aby soud zohlednil též skutečnost, že je ve výkonu trestu, není pracovně zařazen a jeho manželka je na vše sama se dvěma dětmi. Žalovaný rovněž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce k hájení jeho zájmů. Na základě usnesení ze dne 24. 11. 2021, č. j. 7 C 475/2020-42, byl proto žalovanému ustanoven zástupce k ochraně jeho zájmů pan [příjmení] [jméno] [příjmení], advokát se sídlem [adresa]. Ustanovený zástupce pak ve svém vyjádření ze dne 1. 3. 2022 uvedl, že nesouhlasí s vyčíslením škody, jejíž úhradu po žalovaném žalobce požaduje, kdy tato byla původně v trestním řízení vyčíslena na 135 787 Kč, aby pak byla její výše revidována na konečnou výši 220 345 Kč a uvedl, že žalovaná částka je požadována v rozporu s dobrými mravy, kdy zmíněný dluh vznikl jako následek jednání žalovaného v sebeobraně. Dále uvedl, že výše škody je v současnosti pro žalovaného likvidační, neboť průměrný měsíční čistý výdělek žalovaného, t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody, činí pouze 6 892 Kč, z čehož je strháváno výživné 500 Kč k oběma dětem, a kdy žalovaný mimo tento dluh bude muset po propuštění z výkonu trestu splácet i dluh ve výši 200 000 Kč svému bratrovi z důvodu vypořádání dědictví po jejich zesnulé matce. Má rovněž dluh z titulu nákladů trestního řízení ve výši 150 000 Kč. Ustanovený zástupce s ohledem na shora uvedené navrhl, aby soud žalobu využil moderačního práva k náhradě škody, přihlédl k existenčním problémům katastrofického rozsahu, které by vyhověním návrhu žalovanému vznikly, žalobu zamítl a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. 3. Na námitky žalovaného reagoval žalobce tím, že na základě stanoviska Krajského soudu v Praze v trestním řízení provedl revizi nákladů léčení poškozeného [jméno] [celé jméno žalovaného], přičemž odečetl veškeré náklady související s transplantací orgánů. Revizní lékař vyčíslil následně náklady v příčinné souvislosti s léčením poškozeného na konečnou částku 220 345 Kč. Doložil k tomu vyúčtování zdravotní péče k náhradě léčení obsahující úplný seznam poskytnuté zdravotní péče (všech úkonů a použitého materiálu), která byla poskytnuta v souvislosti se zraněním poškozeného. Každý úkon je zobrazen s číselným označením (kódem), který je přidělen v rámci úhradové vyhlášky a každému je v této vyhlášce přidělen určitý počet bodů, podle toho byla péče uhrazena. 4. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný byl shledán vinným tím, že dne 11. 7. 2018 v době od 20.15 hodin do 20.30 hodin v obci [obec], okres [okres], na zahradě rodinného domu v ulici [adresa], po předchozí slovní rozepři a přetahování o prut s navázaným provázkem a míčkem, pod vlivem silného afektu strachu a vzteku v úmyslu způsobit poškozenému [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému [datum], těžkou újmu na zdraví, jej fyzicky napadl nejprve tak, že jej kopl do oblasti hrudníku, až poškozený upadl na zem a zůstal ležet na boku, a poté jej v této poloze zepředu i zezadu několikrát kopl do hlavy, z toho jedenkrát s velkou intenzitou, a to do oblasti obličeje, křičel, že mu hlavu rozšlape, přičemž v důsledku kopu velkou intenzitou do oblasti obličeje došlo k nadměrnému rotačnímu pohybu hlavy s žilním krvácením pod tvrdou plenu mozkovou a následným úrazovým otokem mozku, v důsledku čehož i přes poskytnutí odborné lékařské pomoci, hospitalizaci a provedení urgentního operačního výkonu poškozený dne 16. 7. 2018 ve 12.35 hodin zemřel. Tedy žalovaný jinému úmyslně způsobil těžkou újmu na zdraví a způsobil takovým činem smrt, tím spáchal zločin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, 3 tr. zákoníku, a proto byl žalovaný odsouzen podle § 145 odst. 3 tr. zákoníku za použití § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, kdy tato doba byla následně rozsudkem odvolacího soudu prodloužena na osm let (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2019, č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 10. 2020, sp.zn. [spisová značka]). Poškozený [jméno] [celé jméno žalovaného] byl pojištěncem žalobce. V souvislosti s jeho léčbou a v příčinné souvislosti se zraněním způsobeným mu žalovaným byly vynaloženy náklady na hrazené služby ve výši 220 345 Kč, kteréžto náklady byly hrazeny žalobcem (vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 9. 9. 2020, rozpis plateb k náhradě za léčení). Rozdíl mezi původním vyčíslením požadované náhrady byl vysvětlen revizním lékařem MUDr. [jméno] [příjmení] tak, že jednak veškeré položky související s odběrem orgánů pro potřeby transplantace z vyúčtování vyjmul, na druhou stranu však položky, které dříve nebyly v náhradě vykázány a souvisely s péčí o pacienta (výkony provedené pro potřebu péče o tehdy žijícího pacienta), do náhrady zahrnul. Došlo tedy k určitému rozdílu, jehož hlavním důvodem je skutečnost, že v době, kdy revizní lékař zpracovával první vyúčtování, nebyla poskytovatelem péče vykázána některá nákladná péče jako ošetřovací dny na ARO, operační výkony atp. Po pečlivém zvážení případu a se vší zodpovědností si za nynějším vyúčtováním a vykázanými položkami stojí (sdělení MUDr. [jméno] [příjmení] - revizního lékaře Oddělení kontroly a revize zdravotní péče ze dne 8.2.2021). Žalovaný žalovanou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne 21. 9. 2020 doručenou dne 24.9.2020 (předžalobní upomínka, vč. dodejky). <i>5. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o veřejném zdravotním pojištění“), příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.</i> <i>6. Podle § 135 zákona č. 99/1963 Sb. (dále také jako o. s. ř.) soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal.</i> <i>7. Podle § 2953 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobn