8 C 122/2020-77 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem podaným u zdejšího soudu domáhala vyklizení části pozemku parc. [číslo] o výměře 82,51 m² v obci a k.ú. Postřižín, zapsaného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník na [list vlastnictví] (dále jen„ pozemek [číslo]“). Uvedla, že je výlučnou vlastnictví pozemku [číslo] jehož celková výměra dosahuje 160 m², přičemž část pozemku [číslo] o výměře 82,51 m² je bez jakéhokoliv právního titulu užívána žalovanými, kteří předmětnou část pozemku oplotili a fakticky připojili k pozemku p. č. st. [anonymizováno] v obci Postřižín, který je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných (předmětná část pozemku [číslo] o výměře 82,51 m² dále jen jako„ část pozemku [číslo]“). Na výzvu žalobkyně na vyklizení pozemku reagovala 1. žalovaná, která uvedla, že je o vyklizení pozemku ochotna jednat a že žádá o poskytnutí delší lhůty k vyklizení pozemku. Ještě předtím než žalobkyně učinila předmětnou výzvu, se na ni sami žalovaní obrátili a nabídli, že část pozemku [číslo] od žalobkyně koupí, z čehož vyplývá, že žalovaní si museli být vědomi, že část pozemku [číslo] užívají bez právního důvodu. K vyklizení pozemku přes výzvu žalobkyně a příslib 1. žalované nedošlo a tak se žalobkyně svého nároku domáhá soudní cestou. 2. Žalovaní nárok žalobkyně neuznali. Uvedli, že původním vlastníkem části pozemku [číslo] byl otec žalovaných [celé jméno žalovaného] st., který ji nabyl od [anonymizována dvě slova] družstva [anonymizováno]. Původní kupní smlouva, která představuje nabývací titul otce žalovaných k části pozemku [číslo] nebyla dohledána, přesto byl [celé jméno žalovaného] st. poctivým, řádným a pravým držitelem části pozemku [číslo] tato držba přešla dále na žalované. K oplocení části pozemku [číslo] došlo na základě povolení a kolaudace MNV v Postřižíně dle rozhodnutí ze dne 14. 3. 1991. Družstvo [anonymizováno] dne 3. 7. 1975 vyslovilo souhlas s postavením hraniční zdi na pozemku [číslo] s ohledem na to, že [celé jméno žalovaného] st. přislíbila prodej části pozemku [číslo]. O tomto stavu v roce 2000 otec žalovaných vyrozuměl likvidátora družstva [anonymizováno], ze strany družstva však věc zůstala bez odpovědi a družstvo následně zaniklo. Příslušný katastrální úřad dne 24. 7. 2018 sdělil, že ve sbírce listin byl dohledán geometrický plán na rozdělení pozemku [číslo] tento nebyl realizován, neboť tehdejšímu středisku geodézie nebyly předloženy nezbytné podklady - zejména kupní smlouva, na jejímž základě mělo dojít k prodeji části pozemku [číslo]. Žalovaní tak vycházejí z toho, že jejich otec od původního vlastníka (družstva [příjmení]) obdržel minimálně příslib prodeje části pozemku [číslo] případně byla předmětná kupní smlouva mezi stranami skutečně uzavřena, avšak nedochovala se do současné doby, resp. nebyla nalezena. Otec žalovaných tak řádně, poctivě a pravě držel část pozemku [číslo] této držby se ujali žalovaní, jakožto právní nástupci jejich otce. O kvalitě držby právního předchůdce žalovaných svědčí i to, že část pozemku [číslo] jejich otec oplotil a postavil hraniční zeď, to vše se souhlasem původního vlastníka. Otec žalovaných tak jednal v přesvědčení, že je vlastníkem části pozemku [číslo]. Držba otce žalovaných trvala minimálně od roku 1983 a bez přerušení se jí po jeho smrti ujmuli žalovaní, kteří jsou jeho právními nástupci. Jednání s žalobkyní o odkoupení části pozemku [číslo] pak představovalo pouze snahu a ochotu žalovaných jednoznačně vyřešit v té době nedoložený právní vztah a zabránit vzniku soudního sporu, který může přinést značné náklady a může probíhat po dlouhou dobu. Nadto jsou žalovaní přesvědčeni, že soudní spor může poškodit dobré jméno jejich zesnulého otce, který byl po dlouhou dobu starostou obce (žalobkyně). Jestliže žalobkyně svoje vlastnictví odvozuje od nástupnictví po družstvu [anonymizováno], nemůže tomu tak být, neboť otec žalovaných část pozemku [číslo] vydržel. 3. Žalobkyně v návaznosti na procesní obranu žalovaných zejména rozporovala, že by žalovaní drželi část pozemku [číslo] v dobré víře. To vyplývá zejména z toho, že žalovaní několikrát žalobkyni žádali o to, aby jim prodala předmětnou část pozemku. Absenci dobré víry a poctivosti žalovaných nasvědčuje i to, že otec žalovaných byl starostou obce a musel si tak být vědom okolností vylučujících z jeho strany nabytí vlastnického práva. Z provedeného dokazování bylo zjištěno: 4. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaní užívají část pozemku [číslo]. Z nesporných tvrzení bylo dále zjištěno, že žalovaní jednali s žalobkyní ohledně možností řešení situace panující na pozemku [číslo] že žalovaní žalobkyni nabídli odkup předmětné části pozemku. 5. Z kopie výpisu z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí zapsána jako výlučná vlastnice celého pozemku [číslo]. Z kopie výpisu z katastru nemovitostí - pozemek p. č. st. [anonymizováno], k. ú. Postřižín bylo zjištěno, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky daného pozemku p. č. st. [anonymizováno], který bezprostředně souvisí s pozemkem [číslo]. Z kopie výpisu z katastru nemovitostí - ortfotomapy s promítnutou katastrální mapou bylo zjištěno, že na pozemku [číslo] je patrná stavba oplocení, resp. zdi oddělující část pozemku [číslo] stejné zjištění bylo učiněno i z fotografie předložené žalovanými. 6. Z dopisu 1. žalované ze dne 22. 6. 2018 bylo zjištěno, že tato obdržela výzvu žalobkyně k vyklizení části pozemku [číslo] že žalobkyni požádala o prodloužení lhůty k vyklizení pozemku s tím, že se ve lhůtě pokusí dohledat příslušnou dokumentaci vztahující se k části pozemku a bude věc konzultovat s právníkem. 7. Z geometrického plánu ze dne 27. 5. 1971 bylo zjištěno, že tento geometrický plán zaměřuje rozdělení pozemku [číslo] pozemku p. č. st. [anonymizováno], nacházejícího se v té době poblíž pozemku [číslo]. Geometrickým plánem je vyznačeno oddělení pozemku [číslo] způsobem, kdy tento pozemek má po rozdělení mít výměru 106 m2, oproti původní výměře která původně odpovídala 210 m2. Na tomto geometrickém plánu je dále na pozemku [číslo] vyznačena čára resp. hranice předělující pozemek [číslo] v části, kde tento pozemek sousedí s pozemkem p. č. st. [anonymizováno]. Tato čára resp. toto rozdělení pozemku [číslo] není zakresleno v aktuální katastrální mapě, jejíž obsah byl zjištěn dle bodu 4. odůvodnění tohoto rozsudku. 8. Z geometrického plánu ze dne 15. 9. 1993 soud zjistil, že tímto geometrickým plánem se zaměřuje garáž na pozemku [parcelní číslo], sousedícím s pozemkem [číslo] pozemkem p. č. st. [anonymizováno]. Na tomto geometrickém plánu bylo zjištěno zakreslení stejné hranice předělující pozemek [číslo] jako v případě geometrického plánu ze dne 27. 5. 1991. 9. Z kolaudačního rozhodnutí Obecního úřadu Postřižín, [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto rozhodnutím se kolauduje stavba garáže na pozemku [číslo] jeho oplocení a stavba oddělovací zdi se zahradou na pozemku [číslo]. 10. Ze sdělení družstva [anonymizováno] ze dne 9. 3. 1971 adresovaného otci žalovaných soud zjistil, že jako příloha tohoto dopisu byla otci žalovaných zaslána k podpisu žádost na Geodézii na vypracování oddělovacího plánku. Současně družstvo tímto dopisem otci žalovaných připomnělo, že vzal na vědomí, že předanou část pozemku oddělí zdí. 11. Ze sdělení družstva [anonymizováno] ze dne 9. 3. 1971 adresovaného MNV v Postřižíně bylo zjištěno, že družstvo nemá žádných námitek s přístavbou zděné garáže na hranici pozemku družstva. 12. Svědkyně [jméno] [příjmení] v rámci jejího výslechu uvedla následující: Svědkyně ví, co je předmětem řízení, bylo jí to sdělenou 1. žalovanou, která jí požádala, aby u soudu vypovídala jako svědkyně. Svědkyně si pamatuje, že došlo k převodu části pozemku [číslo] na otce žalovaných, který část pozemku [číslo] koupil od družstva [anonymizováno]. Svědkyně přímo neviděla předmětnou kupní smlouvu, na základě které měl otec žalovaných nabýt část pozemku [anonymizováno], ale ví, že v této souvislosti došlo ke geometrickému zaměření pozemku a uvedla, že pan [celé jméno žalovaného] starší při nakládání s pozemkem nepostupoval svévolně. Svědkyně v době převodu části pozemku [číslo] působila v [anonymizováno] komisi obecního úřadu a šla se na pozemek [číslo] z titulu své funkce osobně podívat, aby zhodnotila, zda daný záměr nebude v rozporu se zájmy obce. Pozemek [parcelní číslo] rovněž koupil otec žalovaných a ze strany obce se tedy konala místní šetření na uvedených pozemcích k posouzení záměru, dle kterého měl být pozemek p. č. 346 zarovnán s původním pozemkem pana [celé jméno žalovaného] staršího. Z výslechu svědkyně byly dále zjištěny vlastnické poměry k pozemku [číslo] pozemkům sousedících za období předcházející tomu, než tyto pozemky nabylo družstvo [anonymizováno], tato zjištění však nepřinesla žádné relevantní poznatky pro projednávanou věc. Svědkyně nicméně uvedla, že jí i ostatním zaměstnancům Obecního úřadu bylo známo, že otec žalovaných má zájem koupit část pozemku [číslo]. Tento pozemek koupil od dru