15 C 67/2022-46 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 43 144 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu bytu [číslo] uzavřené s žalovaným dne 20. 12. 2018, jejímž předmětem bylo užívání bytu [číslo] v domě [adresa], stojícího na pozemku parc. č. st. 895 v [katastrální uzemí] (dále jen„ nájemní smlouva“). Nájemné bylo sjednáno ve výši 9 354 Kč měsíčně a bylo splatné vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce. Výše nájemného byla v souladu se smluvním ujednáním valorizována a od 1. 1. 2021 činila částku 10 131 Kč a od 1. 1. 2022 částku 10 516 Kč Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, následně došlo k automatické prolongaci nájemního vztahu až do 30. 6. 2022. Žalovaný se dosud z pronajatého bytu nevystěhoval, přičemž u zdejšího soudu je pod sp. zn. [spisová značka] projednávána žaloba na vyklizení pronajatého bytu. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení nájemného za období od dubna 2022 do července 2022 v celkové výši 42 064 Kč a náklady na služby spojené s užíváním bytu (odvoz komunálního odpadu) ve výši 1 080 Kč, k jejichž úhradě byl žalovaný vyzván fakturou [číslo]. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu žalobkyně ze dne 10. 8. 2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z Nájemní smlouvy soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem bylo užívání bytu [číslo] v ulici [ulice] v domě [adresa], stojícího na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí]. Nájem byl uzavřen na dobu určitou od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019. Nájemné bylo sjednáno ve výši 9 354 Kč měsíčně se splatností vždy k poslednímu dni příslušného měsíce. Smluvní strany si ujednali automatickou valorizaci nájemného vždy k 1. 1. běžného roku podle skutečně dosažené míry inflace. 5. Z daňového dokladu a faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně dne 18. 5. 2022 vystavila žalovanému fakturu na uhrazení poplatku za svoz a likvidaci komunálního odpadu ve výši 1 080 Kč se splatností dne 8. 6. 2022. Požadovaná částka zcela odpovídá výši poplatku, který byl žalobkyni vyúčtován za svoz a likvidaci komunálního odpadu obcí [obec] se splatností dne 30. 4. 2022. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že žalobkyně částku ve výši 1 080 Kč dne 29. 4. 2022 uhradila. 6. Z Obecně závazné vyhlášky [územní celek] [číslo] [rok], o místním poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci soud zjistil, že poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, přičemž plátcem poplatku je vlastník nemovité věci. Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka. 7. Z upomínky ze dne 13. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k zaplacení částky 1 080 Kč vyúčtované fakturou [číslo]. 8. Z výzvy k opuštění a vyklizení bytu a uhrazení dlužné částky ve výši 74 915 Kč – předžalobní výzva včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně dopisem ze dne 30. 6. 2022 vyzvala žalovaného k vyklizení pronajatého bytu. 9. Z výzvy k zaplacení dlužné částky – předžalobní výzva včetně doručenky soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. 10. Z informace o pozemku přístupné na katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti, ve které se nachází pronajatý byt je Česká republika a žalobkyně je oprávněna s tuto nemovitostí hospodařit. 11. Z výtisku z mapové aplikace www.mapy.cz – panorama soud zjistil, že budova [adresa] (uvedeno v Nájemní smlouvě) je totožná s budovou [adresa], ve které má žalovaný nahlášeno trvalé bydliště. Dle tvrzení žalobkyně se má jednat o historický nesoulad vzniklý po výstavbě, kdy došlo k umístění tabulek s čísly popisnými na dvojdomky v celé ulici [ulice] zrcadlově obráceně. 12. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Účastnící uzavřeli nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem bytu, ve kterém má žalovaný dosud hlášeno trvalé bydliště. Nájemní vztah skončil ke dni 30. 6. 2022 a žalovaný pronajatý byt ani přes upomínky žalobkyně nevyklidil a rovněž ani neplatí sjednané nájemné a poplatky za svoz a likvidaci komunálního odpadu. Žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky opakovaně upomínala. 13. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), jelikož veškeré rozhodné skutečnosti nastaly za jeho účinnosti. <i>14. Podle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>15. Podle § 2248 o. z. si strany mohou ujednat každoroční zvyšování nájemného.</i> <i>16. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.</i> <i>17. Podle § 2295 o. z. má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>18. Podle § 10n odst. 1 písm. b) zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o místních poplatcích“), je plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci vlastník nemovité věci. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je plátce poplatku povinen vybrat poplatek od poplatníka. Podle § 10i písm. a) zákona o místních poplatcích je poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště.</i> 19. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala přenechat žalovanému k dočasnému užívání byt a žalovaný se za to zavázal platit žalobkyni sjednané nájemné. Nájemní vztah skončil dnem 30. 6. 2022. Jelikož žalovaný dosud žalobkyni pronajatý byt neodevzdal, má žalobkyně právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného (§ 2295 o. z.). Žalovaný v předmětném bytě stále bydlí a má zde trvalé bydliště, je tedy poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Žalobkyně jakožto plátce poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci tento poplatek zaplatila a má tak povinnost vybrat jej od žalovaného jakožto poplatníka (§ 10n odst. 2 zákona o místních poplatcích). Vzhledem k tomu, že žalovaný náhradu ve výši ujednaného nájemného ani poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci ve lhůtě splatnosti neuhradil, dostal se tím s plněním svého závazku do prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu (výrok I). 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 758 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 158 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 21. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení či stanovení splátek (výrok II).