21 C 343/2023-61 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne [datum] domáhala zaplacení částky 20.633,29 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Tvrdila, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 24.000 Kč, a žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím do [datum] Smlouva byla uzavřená v písemné formě, a to na základě žalovaným vyplněné žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a dále pak okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, ostatních finančních závazcích, výši měsíčních příjmů a výdajů. Žalovaný správnost údajů stvrdil svým podpisem. Na základě žádosti pak byla s odbornou způsobilostí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr. S ohledem na výši příjmů a výši požadovaného úvěru byl žalovaný vyhodnocen jako úvěruschopný a následně v hotovosti v místě svého bydliště obdržel částku 24.000 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou zavázal uhradit také příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 20.618 Kč, celkově tak měl žalovaný uhradit 44.618 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 3.187 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně následně převedla pohledávku na žalobkyni. Celková dlužná částka se tak skládá z neuhrazené jistiny ve výši 17.073,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15.211,99 Kč, smluvní pokuty ve výši 3.295,12 Kč za období od [datum] do [datum] a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1.354,16 Kč. Dále se žalobkyně po žalovaném domáhá úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, které se skládají z částky 48 Kč (za odchozí dopis), z částky 74 Kč (za odchozí dopis doporučeně), z částky 72 Kč (za odchozí telefonický hovor) a z částky 217 Kč (za osobní návštěvu). 2. Žalobkyně vzala žalobu dne [datum], tedy dříve, než začalo jednání, částečně zpět, když uvedla, že nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, a to v rozsahu požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 15.211,95 Kč a smluvní pokuty ve výši 3.295,12 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil a žalobkyně a její zástupce se z jednání omluvili, soud projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti postupem dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 24.000 Kč a žalovanému vznikla povinnost žalobkyni vrátit tuto částku spolu s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách po 3.187 Kč. Pro případ, že žalovaný částku nezaplatí včas, bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý den prodlení (viz smlouva o úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Částku 24.000 Kč právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti (viz smlouva o úvěru). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem částku 13.687 Kč, která odpovídá čtyřem řádně uhrazeným splátkám. Žalovaný se s dalšími úhradami jednotlivých splátek dostal do prodlení, ačkoli byl žalobkyní vyzván k úhradě dopisem ze dne [datum] a předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Dále žalobkyně dne [datum] vyslala pověřeného pracovníka do místa bydliště žalovaného (viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, výzva z [datum] a předžalobní výzva z [datum] vč. podacího archu). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě žalobkyně postoupila pohledávku z uvedené smlouvy na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a dodatek k rámcové smlouvě). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky a zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (viz oznámení o postoupení pohledávky). Celková žalovaná částka se tak skládá z neuhrazené jistiny ve výši 17.073,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15.211,99 Kč, smluvní pokuty ve výši 3.295,12 Kč za období od [datum] do [datum], postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 1.354,16 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč. 6. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 10. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne [datum]. 13. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (článek 8). Z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze (rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 19. 5. 2020 sp. zn. 22 Co 5/