21 C 45/2023-180 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u zdejšího soudu domáhala, aby bylo určeno, že je vlastnicí spoluvlastnického podílu (id. ½) na následujících nemovitých věcech: pozemek parc. č. st. [číslo], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] dále budovy bez čp / č. ev. (jiná stavba) stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], vše v k.ú. [obec]. Dále se domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Tvrdila, že žalované a svému synovi, MUDr. [jméno] [příjmení], darovala na základě darovací smlouvy ze dne [datum] pozemky parc. č. st. 36, parc. [číslo] parc. [číslo] budovu [adresa], nacházející se na pozemku parc. č. st., vše v k.ú. [obec], obec Mratín. Uzavření darovací smlouvy předcházelo vypracování dvou odlišných verzí smluv. V prvním návrhu darovací smlouvy mělo dojít k uzavření smlouvy pouze mezi žalobkyní a MUDr. [jméno] [příjmení]; za současného zřízení věcného břemene ve prospěch manžela žalobkyně. Následně byla darovací smlouva přepracována tak, že mělo dojít k darování nemovitostí MUDr. [jméno] [příjmení] a žalované, se zachováním zřízení věcného břemene. Z důvodu nesouhlasu„ banky“ se zřízeným věcným břemenem, byla smlouva přepracována do znění, v němž byla nakonec uzavřena. Mezi žalovanou, MUDr. [jméno] [příjmení], žalobkyní a jejím manželem, zůstala ústní dohoda, že se žalobkyně a její manžel ve stáří odstěhují do [obec], kde pro ně bude v rámci stavebních prací vybudováno zázemí na jejich dožití, tzv.„ vejminek“. Geometrickým plánem [číslo] [rok] došlo k prvnímu kroku k vybudování„ vejminku“, resp. k rozdělení pozemku parc. č. st. [anonymizováno] na pozemek parc. č. st. [číslo] a pozemek parc. č. st. [číslo]. Ohlášením změny údajů o stavbě ze dne [datum] byla do katastru nemovitostí zanesena budova bez čp/če stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], což byl také krok k vybudování,,vejminku“. Žalobkyně se svým manželem při rekonstrukci darovaného domu [adresa] zajišťovali řemeslníky ze [příjmení]. Manžel žalobkyně vyzvedával řemeslníky ve [obec], vozil je do [obec] a zpět do [obec]. Práci těchto řemeslníků pak žalobkyně a její manžel také hradili. Žalobkyně s manželem přispěli (investovali) významnou finanční částkou na vybudování„ vejminku“ (3 x [částka]). [příjmení] ve výši [částka] byla použita na zateplení části střechy a podlahy v domě [adresa]. Další částka ve výši [částka] byla použita na zateplení části stěny kůlny. Konečně částka [částka] byla použita na stavbu venkovní zdi. Poslední platba byla uhrazena v roce [rok]. Manželství žalované s MUDr. [jméno] [příjmení] se ocitlo v krizi, která jej dovedla až k rozpadu. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo manželství žalované s MUDr. [jméno] [příjmení] rozvedeno. [příjmení] předcházelo vypořádání společného jmění manželů dohodou. Dohodou o vypořádání společného jmění manželů a o úpravě práv a povinností společného bydlení ze dne [datum] se žalovaná a MUDr. [jméno] [příjmení] ve vztahu k pozemku parc. č. st. [číslo], vypořádali tak, že se každý z vás stane vlastníkem ideální 1/2 této nemovitosti. Žalovaná a MUDr. [jméno] [příjmení], jsou každý vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 k nemovitostem: pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] (rod. dům), pozemku parc. č. st. [číslo], na němž stojí stavba bez čp/če, jiná stavba, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Ve vztahu k darované budově [adresa] došlo od doby darování k významnému zhodnocení, když nemovitost byla rekonstruována a rozšířena o horní patro. Budova bez č.p./č.e. je fakticky kůlnou, která měla být předělána právě na„ vejminek“ pro žalobkyni a jejího manžela. Na kůlně je dána kvalitní střecha, což však bylo zajištěno ještě za vlastnictví žalobkyně. Po dobu vlastnictví žalovanou a MUDr. [jméno] [příjmení] nebylo na objektu nic inovováno. Žalovaná a MUDr. [jméno] [příjmení] vše shora uvedené zrealizovali, aniž by vůči žalobkyni (potažmo jejímu manželovi) jakkoliv diskutovali obsah dohody o jejich dožití v [obec], natož zohlednili finanční prostředky investované do nemovitostí. V září [rok] MUDr. [jméno] [příjmení] žalobkyni a jejího manžela informoval, že mu žalovaná odpírá přístup do nemovitostí. Žalovaná vyměnila zámky na vstupních dveřích. Do budovy bez jeho souhlasu nainstalovala kamerový systém. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána ke zjednání nápravy. Reakcí žalované byl e-mail ze dne [datum], v němž se vyjádřila negativně k porušení jakékoliv dohody. Následně se velmi obsáhle a negativně vyjadřuje k osobě MUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaná jej obviňuje z odnášení věcí z její domácnosti (kanystru s benzínem), dále pak obviňuje z nedodržování pravidel slušného chování při jeho styku s dětmi v domě [adresa], pozvání neznámých lidí do domu [adresa] bez vědomí a souhlasu žalované, zanechávání zbytků potravin, špinavého nádobí a znečistěné koupelny po jeho styku s dětmi v domě [adresa]. Dále pak žalovaná brojí proti způsobu péče o nezletilé děti, konkrétně vytýkala, že u MUDr. [anonymizováno] mají děti na spaní k dispozici rozkládací gauč, když ona trváte na dvou lůžkách a společném pracovním stolu pro přípravu do školy. Žalovaná pak avizovala, že nebude-li toto napraveno v nejbližším možném termínu, že věc bude řešit přes příslušné úřady. Od [datum] žalovaná avizuje, že potřebujete využívat polovinu všech budov, které vlastní společně s MUDr. [příjmení], tj. hospodářské budovy i zahradního domku. Žalovaná se vůči synovi žalobkyně chovala nedůvodně útočně a vyhrožovala mu kroky skrze příslušné úřady. Ve vztahu k nemovitostem je jednání žalované silně majetnické a bezohledné k oprávněným právům druhého spoluvlastníka nemovitostí. Žalobkyně je jednáním žalované silně negativně zasažena. Vypořádání SJM, v němž však není nijak zohledněna dohoda s žalobkyní a jejím manželem o dožití v [obec], představuje pro žalobkyni absolutní zneužití daru a její důvěry, tedy jednání, jímž žalovaná úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušila vůči žalobkyni dobré mravy. Jednání vůči svému synovi ze strany žalované, představuje pro žalobkyni projev nevděku i vůči ní, skrze porušení dobrých mravů vůči osobě žalobkyni blízké, tj. vůči jejímu synovi. Po zjištění chování žalované vůči synovi žalobkyně, došlo k psychickému zhroucení a od září [rok] je nucena užívat antidepresiva. Došlo tak k naplnění zákonných důvodů pro možnost odstoupení od darovací smlouvy ze dne [datum], což žalobkyně učinila dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na tuto výzvu nijak nereagovala. [adresa] ohodnotila žalobkyně v době darování částkou [částka] a žalovanou proto vyzvala k zaplacení ½ této částky, tj. [částka]. 2. Žalovaná ve vyjádření z [datum] navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Namítala, že nejsou splněny zákonné podmínky pro vrácení daru či úhradu jakéhokoliv vyrovnání. Odmítla, že by se kdy vůči žalobkyni, jejímu manželovi nebo svému bývalému manželovi zachovala jakkoliv nevděčně. Bývalý manžel žalované navázal ve svém zaměstnání mimomanželský poměr s jinou ženou, dlouhodobě žalovanou podváděl a kvůli této ženě nejen žalovanou, ale i jejich dvě nezletilé děti opustil. Učinila nesporným, že jí a jejímu bývalému manželovi byla ze strany žalobkyně každému darována ½ předmětných nemovitostí. Jedná se o rodný dům manžela žalobkyně, který žalobkyni její manžel v minulosti daroval. V době uzavírání darovací smlouvy byla žalovaná v šestinedělí, těsně po porodu druhého dítěte, a řešení těchto záležitostí ponechávala na manželovi. Žalovaná se sama podivovala nad tím, proč chtějí rodiče jejího manžela darovat polovinu domu i jí, přičemž jí to bylo ze strany žalobkyně vysvětleno tím, aby byla žalovaná i s dětmi zaopatřená v případě, že se„ něco stane“. Žalované není znám úmysl žalobkyně zřídit na nemovitostech jakékoliv věcné břemeno užívání. Toto by nebylo možné v důsledku čerpání hypotéky na rekonstrukci celého domu. Dům byl ve špatném stavu a žalovaná s manželem ještě předtím, než jim žalobkyně nemovitosti darovala, nechali zpracovat projekt rekonstrukce, částečně již dokonce svépomocí s rekonstrukcí započali. Žalované není nic známo o ústní dohodě o pozdějším zřízení výměnku. Geometrický plán od společnosti [právnická osoba] byl pořizován kvůli legalizaci do té doby černé stavby hospodářské budovy na pozemku kolem rodinného domu. Bez toho by nebylo možné zkolaudovat rekonstrukci rodinného domu a provedenou přístavbu. Aby nemusela žalovaná s manželem tuto černou stavbu bourat, společně věc řešili se stavebním úřadem a dosáhli dodatečného povolení stavby. Zedník ze [obec], o němž žalobkyně hovoří, pracoval v domě v roce [rok], tedy v době, kdy byl ještě ve vlastnictví žalobkyně. Zedníkovi pomáhal bez jakékoliv odměny bratr a otec žalované. Matka žalované všem bez náhrady vařila obědy a ve stejné době dědeček žalované a její strýc zaváděli do domu vodu, kanalizaci a elektřinu. To vše se dělo bez toho, aby žalovaná očekávala cokoliv na