22 C 367/2023 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 14 642 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Žalovaná uzavřela 4. 3. 2022 s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, kdy poskytla žalované částku 10 000 Kč, jistina, zasláno na účet č. [bankovní účet] dne 4. 3. 2022. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 2 275 Kč. Jistina a poplatek byly splatné 19. 4. 2022, žalovaná své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované poskytnuta (potvrzení o provedené platbě), přesto nebyla vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu žalovaná uhradila 1 963 Kč Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], kde žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila vlastní volbou dostupné parametry, splatnost, výši zápůjčky. Poté zde vyplnila formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala osobní údaje, část B návrhu, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce; zaškrtla řádek:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“, čímž zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, který je povinen v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti s fotografií, dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, součástí je informace o jméně a příjmení majitele účtu, na nějž má být zápůjčka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů„ K podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.“ Zde se jedná o soukromoprávní vztah, § 5 tohoto zákona se nepoužije, připouští se podpis smlouvy elektronickým podpisem jiným, než zaručeným elektronickým, uznávaným elektronickým podpisem, touto zbytkovou kategorií je tzv. elektronický podpis prostý. Podpis prostřednictvím PINu zaslaného žalobkyní na klientem uvedené telefonní číslo a následné zadání PINu klientem na webových stránkách žalobkyně je právě tento tzv. prostý elektronický podpis. Smlouva tedy byla v písemné podobě, což je v souladu se stanoviskem ČNB pro uzavírání smluv dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů na dálku, když ČNB publikovala stanovisko:„ Obecně z pohledu výkonu dohledu nad ochranou spotřebitele ČNB nepovažuje za nezbytné, aby za účelem dodržení písemné formy byla v soukromoprávních vztazích právní jednání učiněná elektronickými prostředky vždy podepsána zaručeným elektronickým podpisem ve smyslu článku 3 bod 11) nařízení eIDAS, resp. dříve § 2 písm. b) ZEP, a to proto, že požadavek písemné formy vyplývá podle důvodové zprávy k ZSÚ z nutnosti nastolení právní jistoty v těchto smluvních vztazích a z nutnosti zajištění důkazů pro případné právní spory a podle ČNB pak především ze snahy zabránit v současné době mnohdy uplatňovaným praktikám, kdy spotřebitel uzavírá závazky, aniž by se předem mohl seznámit s jejich podmínkami a veškerými důsledky. Těmto záměrům může podle ČNB často vyhovět i (prostý) elektronický podpis.“, Stanovisko ČNB K některým ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soubor otázek a odpovědí. V rámci kontraktace je třeba odlišit ověření totožnosti (žalobkyní provedeno dle § 11 odst. 7 a § 12 odst. 6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, jak je popsáno v předchozím odstavci), a podpis samotný, nesloužící k ověření totožnosti, ale stvrzení konečnosti dohody, vážnosti vůle (obdobně u vlastnoručního podpisu, totožnost také není ověřována prostřednictvím podpisu, ale průkazem totožnosti). Smlouva o zápůjčce včetně všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovanou této odeslána e-mailem na jí zadanou e-mailovou adresu, což splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k ) ZSÚ, žalobkyně splnila svou povinnost dle § 105 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy žalobkyně vyžádala informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových, jiných relevantních poměrech, tyto ověřila dokumenty vyžádanými od žalované (žalovaná je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinna poskytnout úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Byla tak splněna povinnost dle § 86 ZSÚ řádně prověřit úvěruschopnost žalované. Na základě tohoto prověření žalobkyně uzavřela, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, v návaznosti na toto byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Pro prodlení žalované vznikla povinnost uhradit i úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) celkem 2 500 Kč, čl. 2 smlouvy, písemné výzvy odeslány 26. 4. 2022, 3. 5. 2022, 10. 5. 2022, 19. 5. 2022, 3. 6. 2022. K částce za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi viz důvodová zpráva k ZSÚ, kdy za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, toto důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobkyně odeslala upomínky s odstupem několika dnů, v souladu s požadavkem dle důvodové zprávy. Zamýšlel-li zákonodárce odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo zákonem, případně vyjádřením tohoto v důvodové zprávě, což neučinil. Při přihlédnutí k praxi veřejnoprávních institucí, např. centrální depozitář cenných papírů dle vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů 290 Kč, při poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele, apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná žalobkyní 500 Kč odpovídá i tržnímu standardu (např. společnost [právnická osoba] účtuje za každou upomínku 600 Kč, [právnická osoba] 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů 350 Kč za první upomínku, 500 Kč každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se nedá u žalobkyně hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, neodpovídajících tržnímu standardu, nadto se účastníci na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě. Výše nákladů na zasílání upomínek je zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalované ke dni podání návrhu činí 14 775 Kč, jistina + poplatek 12 275 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč. V případě pochybností ohledně výplaty jistiny na bankovní účet žalované žalobkyně označuje vyjádření bankovního ústavu, který vede bankovní účet, na který byla poukázána jistina, k tomu výpis z účtu žalobce, který je přílohou návrhu. Smluvní pokuta je dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce z 4. 3. 2022 ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 10 000 Kč od 20. 4. 2022 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 27. 6. 2023, vyhotovení návrhu. Ke dni vyhotovení tohoto návrhu se tak po zaokrouhlení na celé koruny jedná o částku 4 330 Kč poníženou částečnou úhradou žalovaného na 2 367 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. 3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), věc projednal na základě účastníky předložených listinných důkazů. 4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení u