24 C 310/2022-30 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela, po posouzení úvěruschopnosti žalované splácet úvěr, s žalovanou dne 17. 8. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které čerpala žalovaná úvěr v konečné výši 33 420,25 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději do 16. 2. 2022. Žalovaná však porušila smlouvu, když se dostala do prodlení s úhradou splátek. Žalovaná zůstala dlužna na jistině částku 33 420,25 Kč. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny dle § 45 odst. 2 o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků na dálku úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr až do výše 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem, kdy výpůjční úroková sazba činila 0,3452 % za den, tj. 126 % ročně z nesplaceného úvěru. Peněžní prostředky se žalovaná zavázala vrátit v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 11 % z nesplaceného úvěru spolu s úrokem z úvěru a poplatkem za výběr nebo ve výši 1 000 Kč podle toho, která z částek je vyšší (prokázáno úvěrovou smlouvou a standartními informacemi o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně dne 17. 8. 2021 zaslala na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 8 000 Kč, dne 18. 8. 2021 částku 15 000 Kč, dne 30. 8. 2021 částku 23 238 Kč, dne 16. 9. 2021 částku 1 400 Kč a dne 25. 10. 2021 částku 430 Kč, celkem tedy žalovaná čerpala částku 48 068 Kč (prokázáno tabulkou historie plateb a jednotlivými potvrzeními o těchto provedených platbách). Žalovaná celkem uhradila částku 29 695,62 Kč. Žalovaná má dle žalobkyně dlužit celkem částku 33 420,25 Kč, skládající se z jistiny 22 999,47 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů 750 Kč a úroku 9 670,78 Kč (prokázáno tabulkou ohledně historie plateb). Dne 27. 1. 2020 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 16. 3. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2022 včetně podacího lístku ze dne 16. 3. 2022). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. <i>6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 10. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). <i>11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu ze dne 22. 12. 2022, č.j. 24 C 310/2022-14), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované a ani k tomu nedoložila nezbytné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a že odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. V případě, že měla žalovaná pochybnosti o svých možnostech zápůjčku splatit, byla povinna kontaktovat právního předchůdce žalobkyně, aby společně posoudili její schopnost zápůjčku splatit. Žalobkyně dále uvedla, že na základě této lustrace a prohlášení žalované právní předchůdce žalobkyně nepojal důvodné podezření o neschopnosti žalované zápůjčku splatit. Poté ještě žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, kdy žalované byla ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku (viz práva ze dne 26. 1. 2023). Tyto doložené příjmy ani výdaje žalované však žalobkyně na výzvu soudu nijak nedoložila. 13. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází, z prohlášení žalované a z doložených příjmů a výdajů od žalované (což však žalobkyně nijak nedoložila, že toto skutečně právní předchůdce žalobkyně obdržel od žalované a ani dále více nespecifikovala, jaké příjmy a výdaje měly být od žalované obdrženy), však další informace o žalované nezjišťoval ani neověřo