24 C 329/2023-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky 84 385 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen jako„ právní předchůdce žalobkyně“), smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky výši 49 000 Kč. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet s tím, že žalobkyně odkázala na vyplněnou kartu zákazníka a ověřené dokumenty. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně částky ve výši 41 624 Kč, jež se skládala ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 37 412 Kč a z částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byl sjednán úrok ve výši 22,08 % ročně. Zápůjčku včetně poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 4 316 Kč, kdy poslední splátka byla stanovena ke dni [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradil dne [datum]. Žalovaný tak dluží na jistině 47 823,82 Kč a na poplatku 36 561,18 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení smluvního úroku ve výši 22,08 % ročně z dlužné jistiny, který požadovala od [datum] (tj. ode dne marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do [datum] v kapitalizované výši 2 669,21 Kč a od [datum] do zaplacení ve výši 22,8 % ročně z dlužné jistiny. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum] (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky) do [datum] v kapitalizované výši 5 894,29 Kč a od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně z dlužné jistiny. Právní předchůdce žalobkyně postoupil výše specifikovanou pohledávku za žalovaným současné žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž žalovaný byl o této skutečnosti vyrozuměn dopisem. Výzvu před podáním žaloby žalobkyně žalovanému odeslala dne [datum]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit i s poplatkem v celkové výši 37 412 Kč v 21 pravidelných měsíčních splátkách po 4 316 Kč Celkem měl žalovaný vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku [částka]. Souhrnný poplatek za tento spotřebitelský úvěr se skládal z úroku 37 412 Kč a z částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč. Částka 49 000 Kč byla žalovanému předána v hotovosti, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a zákaznickou kartou ze dne [datum]). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, kdy na svůj dluh neuhradil ničeho, žalovaný tedy dluží na jistině 47 823,82 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne [datum] ve vztahu ke smlouvě [číslo]). Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. V rámci smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 22,08 % ročně, která je pevná po celou dobu trvání smlouvy (viz druhá strana smlouvy o spotřebitelském úvěru). Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě níž byla na žalobkyni postoupena pohledávka z předmětné smlouvy o úvěru (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, zároveň s tím byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.</i> <i>9. Podle ustanovení § 1879 o.z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o.z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.</i> <i>10. S ohledem na skutečnost, že žalovaný vystupoval v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).</i> 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalovanému řádně neposoudil jeho úvěruschopnost. Žalobkyně svoje tvrzení, že posoudila s odbornou péčí úvěruschopnosti žalovaného soudu nedoložila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnosti žalovaného a ani k tomu nedoložila potřebné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval právní předchůdce žalobkyně ze 2x výplatních pásek (které nedoložila) a z výpisu z bankovního úč