35 C 34/2023-21 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že dne 25. 9. 2021 účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému částku 18 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, poplatkem„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 110 Kč, poplatkem„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč a poplatkem za informační SMS servis 29 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh nesplnil, požadoval žalobce uvedené částky spolu s úrokem z prodlení a náklady uplatnění pohledávky 1 575 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 25. 9. 2021 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 18 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 500 Kč, poplatkem„ [anonymizována dvě slova]“ ve výši 110 Kč, poplatkem„ [anonymizováno]“ ve výši 165 Kč a poplatkem za informační SMS servis 29 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru, sazebníkem a kopií dokladu totožnosti). Žalovaný přes výzvu ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní výzvou včetně dodejky). Jiné výzvy, kterých se žalobce domáhal, nebyly v řízení prokázány. 4. Žalobce navrhl k prokázání poskytnutí prostředků v celkové výši 18 000 Kč dokument označený jako„ Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli“. Tento přehled si vyhotovil sám a vyplývá z něj, že zaslal žalovanému částku 18 000 Kč. 5. Soud však konstatuje, že takto předložený důkaz nepovažuje za dostatečně věrohodný k prokázání proběhlé transakce. Jedná se ve své podstatě pouze o potvrzení svého tvrzení sebou samým. Žalobce ničeho dalšího nenavrhl, k jednání se nedostavil, takže v tomto směru nemohl být poučen dle § 118a o. s. ř. 6. Soud tak uzavírá, že žalobce žalovanému žádné prostředky neposkytl. 7. Po právní stránce soud uzavřel, že strany uzavřely smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v limitech daných zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). Soud se ve smyslu § 84 - 89 zákona zabýval tím, zda věřitel zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek neplatnost takové smlouvy, a to neplatnost absolutní, když takovýto postup věřitele je v rozporu se zákonem a zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dle § 588 o. z. (vizte rozsudek ESD ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK, rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 30 Cdo 201/2018). 8. Žalobce dle svého tvrzení zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit na základě údajů žalovaným sdělených a dále kontrolou žalovaného v jednotlivých registrech. K tomu k důkazu předložil své vlastní potvrzení, že ověřil příjmy žalovaného dostatečným způsobem (prokázáno dokumentem„ Identifikované příjmy“), přičemž žalovaný měl dle dokumentu„ Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]“ identifikované příjmy ve výši 33 595 Kč a výdaje žalovaného stanovil žalobce na 4 členy domácnosti v celkové výši 18 000 Kč (z toho pouze výdaje na jiné půjčky činily 11 000 Kč). K otázce kontroly žalovaného v registrech (jako je např. SOLUS) pak žalobce nepředložil jediného relevantního důkazu. 9. Soud konstatuje, že potvrzení vyhotovené toliko žalobcem nepovažuje za dostatečně relevantní důkaz k prokázání provedení ověření příjmů žalovaného. Žalobce ani nepředložil důkazy ke svému tvrzení, že zkoumal schopnost žalovaného dluh splnit nahlédnutím do příslušných registrů, když s ohledem na výši splátek předchozích úvěrů byl tento postup zcela nezbytný. Žalobce se k jednání nedostavil, a proto nemohl být poučen dle § 118a o. s. ř. Soud za této situace uzavřel, že žalobce nikterak nezkoumal příjmy žalovaného a ani jeho majetkovou situaci. Nedostál tak povinnostem daným § 84 – 89 zákona, čímž způsobil neplatnost smlouvy. 10. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané, že by žalobce poskytl žalovanému jakékoliv prostředky, soud nepřistoupil k vyhovění žalobě ani dle § 2991 a násl. o. z., neboť se žalovaný nikterak neobohatil. 11. Soud za této situace zamítl všechny neplatně sjednané nároky a dále zamítl i nárok na vrácení jistiny, když ta nebyla ani poskytnuta. 12. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.