7 C 131/2023-33 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 89 615,41 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 89 615,41 Kč ve výši 15 % ročně od 15. 9. 2022 do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela dne 14. 12. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dříve společnost [právnická osoba]) s žalovanou úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalovaná čerpala dne 14. 12. 2021 částku 50 000 Kč, dne 18. 2. 2022 částku 8 000 Kč a dne 17. 3. 2022 částku 8 000 Kč. Žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutou částku předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s RPSN ve výši 299,98 %, (tj. čerpala úvěr v konečné výši 89 615,41 Kč), který měla splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek odpovídajících minimální částce platby, přičemž minimální částka, která musela být zaplacena do termínu splatnosti, byla ve výši (a) 13 % z celkové splatné částky nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, která částka je vyšší. Za situace, že by celková splatná částka byla nižší než 1 000 Kč, považuje se za celkovou částku minimální měsíční splátky nesplacený úvěr spolu s úrokem. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas a proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 14. 9. 2022. Celková výše nároků činila dle žalobkyně po zohlednění případných plateb žalované 89 615,41 Kč. Dne 27. 1. 2020 pak žalobkyně a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni posléze převedla. Pro případ, že by soud neuznal její nárok na zaplacení z titulu úvěrové smlouvy, žádala žalobkyně, aby jej v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobním návrhu, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne 14. 12. 2021 pomocí prostředků komunikace na dálku s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována čtyři slova] [číslo], [země], smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 66 000 Kč a žalovaná se oproti tomu zavázala poskytnutou částku předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek odpovídajících minimální částce platby, přičemž minimální částka, která měla být zaplacena do termínu splatnosti měla být ve výši (a) 13 % z celkové splatné částky nebo (b) 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Za situace, že by celková splatná částka byla nižší než 1 000 Kč, považuje se za celkovou částku minimální měsíční splátky nesplacený úvěr spolu s úrokem (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru). Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalované [číslo] to dne 14. 12. 2021 částka ve výši 50 000 Kč a dále dne 18. 2. 2022 částka ve výši 8 000 Kč a dne 17. 3. 2022 částka ve výši 8 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalované [číslo]). Ze strany žalované byla na dluh uhrazena částka v celkové výši 31 247,86 Kč (prokázáno výpisem faktur, výběrů a plateb). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 27. 1. 2020 s žalobkyní smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek, na základě níž postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek); dopisem ze dne 15. 10. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou na žalobkyni, zároveň s tím byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku a výzvy k úhradě). <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen„ zákon o spotř. úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>7. Podle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotř. úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.</i> <i>8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotř. úvěru, posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>15. Podle § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.</i> 16. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že smlouva, kterou žalobkyně a žalovaná uzavřely, je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupovala žalovaná jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotř. úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, v tomto případě tedy žalobkyni, před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalované, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem a přesto spotře