7 C 313/2023-36 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným zdejšímu soudu dne 16. 5. 2023 domáhala zaplacení celkové částky 48 212,68 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozhodnutí z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společnost [právnická osoba], IČO: [anonymizována čtyři slova]) dne 7. 5. 2019. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela její právní předchůdkyně s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr až do výše 33 000 Kč oproti závazku žalované poskytnutý úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 650 Kč. Úroková sazba byla 16,9 % ročně. Dodatkem ze dne 3. 12. 2019 byl následně úvěrový rámec navýšen do výše čerpání 50 000 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas a tak žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 28. 12. 2022. Po zesplatnění úvěru zůstala žalovaná žalobkyni dlužna částku 48 212,68 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 46 412,68 Kč, dále z poplatku ve výši 1 800 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 110,40 Kč za období 7. 5. 2019 do 2. 4. 2023, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 996,45 Kč za období od 7. 5. 2019 do 1. 4. 2023, úroku ve výši 16,9 % ročně z částky 46 412,68 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a konečně i zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 2. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaná do podání návrhu na dlužných částkách neuhradila ničeho, a to ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 4. 2023 postoupila pohledávku na žalobkyni. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, když řádně posoudila příjmy i výdaje žalované, ověřila příjem žalované, která uvedla, že dosahuje příjmu 42 000 Kč, přičemž žalobkyně následně akceptovala příjem ve výši 38 794 Kč, a to na základě zjištění podávajících se z výpisů z bankovního účtu žalované. Dále byla úvěruschopnost žalované ověřena prostřednictvím interních a externích databází, bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze MV ČR. Právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala i výdaje žalované, přičemž dospěla na základě dat sdělených žalovanou k částce ve výši 8 020 Kč, výdaje na splátky dalších úvěrů poskytnutých žalované dosahovaly částky cca 16 000 Kč a žalované po odečtení nového splátkového zatížení zbývalo 21 343 Kč k pokrytí jejích životních nákladů. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 7. 5. 2019, jejíž součástí jsou úvěrové podmínky, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které žalobkyně umožnila žalované čerpat úvěr s úvěrovým rámcem 33 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem s roční úrokovou sazbou ve výši 16,9 % v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 650 Kč. Dodatkem ze dne 3. 12. 2019 byl následně úvěrový rámec navýšen do výše čerpání 50 000 Kč. Žalovaná se nesplácela splátky řádně a včas a proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou o revolvingovém úvěru celý úvěr ke dni 28. 12. 2022 zesplatnila. O tomto žalovanou informovala dopisem ze dne 28. 12. 2022 (viz rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu). Výše dlužné částky byla doložena výpisem účetních operací za dobu od založení účtu do 1.4.2023. Dle bodu 7.1. a 7.2. úvěrových podmínek byla žalobkyně v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek oprávněna úvěr zesplatnit (viz smlouva o revolvingovém úvěru). Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 pohledávku za žalovanou na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 3. 2023 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek.) O tomto byla žalovaná informována dopisem ze dne 19. 4. 2023 (viz oznámení o postoupení pohledávky). Zaslání předžalobní upomínky ve smyslu ustanovení § 142a občanského soudního řádu má soud za prokázané z předžalobní výzvy k plnění ze dne 25. 4. 2023 včetně podacího archu. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným smlouvou o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 7. Podle ustanovení § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1751 odst. 1 o.z., lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 9. Podle ustanovení § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle ustanovení § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky, čímž splnila svůj závazek ze smlouvy o úvěru, žalovaná však svou povinnost poskytnutou částku spolu s dohodnutým úrokem vrátit nesplnila. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu žalobou nárokovaných částek, a to zesplatněné jistiny ve výši 46 412,68 Kč, poplatku ve výši 1 800 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 110,40 Kč za období od 7. 5. 2019 do 1. 4. 2023, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 996,45 Kč za období od 7. 5. 2019 do 1. 4. 2023, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 46 412,68 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 412,68 od 2. 4. 2023 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též úrok z prodlení z dlužné částky v rozsahu uplatněném žalobou (podle § 1970 o.z., a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 107 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 929 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 212,68 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. 15. K výpočtu nákladů řízení podle § 14b advokátního tarifu soud přistoupil, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (viz např. sp.zn. 22 C 292/2023, sp. zn. 21 C 19/2022 či sp. zn. 22 C 54/2021). Ve všech těchto řízeních se žaloby liší toliko identifikačními údaji žalovaného, daty a číselnými ú