7 C 502/2021-71 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 27.12.2021 domáhala určení vlastnictví pozemků: parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře [výměra] a parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře [výměra], vzniklých rozdělením pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] obou zapsaných na [list vlastnictví] pro obec Klokočná, katastrální území Klokočná u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ dle geometrického plánu pro rozdělení pozemků [číslo] ze dne [datum] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení]. 2. Tvrdila, že je vlastníkem pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba ev. [číslo] pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – východ. Obě parcely včetně veškerého příslušenství nabyla žalobkyně spolu se svým dnes již zemřelým manželem, panem [jméno] [příjmení], do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne 23.4.1971. Po smrti [jméno] [příjmení] v roce 2016 přešly tyto pozemky do jejího výlučného vlastnictví na základě usnesení Okresního soudu pro [část Prahy] dne 7.6.2021, č.j. [číslo jednací]. Od doby nabytí těchto pozemků je žalobkyně užívá, stará se o ně a opravuje je, a to v takovém rozsahu a umístění terénních úprav a oplocení, v jakém je tehdy se svým manželem nabyla. Byla přesvědčena o tom, že celý rozsah plochy jejích pozemků, které užívá, patří do jejího vlastnictví. 3. Na základě geodetického zaměření, které si žalobkyně nechala zpracovat dne 22.6.2020 Ing. [jméno] [příjmení] za účelem získání stavebního povolení pro stavbu nové garáže, bylo zjištěno, že část pozemku žalované parc. [číslo] parc. [číslo] v kat.úz. [obec], fakticky tvoří spolu s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] ucelenou součást zahrady žalobkyně. V geometrickém plánu pro rozdělení pozemků [číslo] ze dne 7. 12. 2021 zpracovaném Ing. [jméno] [příjmení], jsou tyto části pozemků žalované označeny jako parc. [číslo] – ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře [výměra] a parc. [číslo] – trvalý travní porost o výměře [výměra]. Žalobkyně užívala tyto části pozemků v dobré víře, že se jedná o pozemek její, navíc na jednom z pozemků stojí garáž, se kterou žalobkyně předmětné nemovitosti kupovala. [obec] pozemků nebyly nikdy předtím nikým zpochybňovány a žalobkyně nebyla nikdy nikým upozorněna, ani jí nebyl vytčen výkon vlastnického práva, které jí nepřísluší. Pozemky držela nerušeně ode dne 28.4.1971 a lze započíst i držbu původních vlastníků. Tedy již dne 2.4.1984 nabyla sporné pozemky do svého vlastnictví vydržením podle § 135a obč. zák. ve spojení s § 507a odst. 3 obč. zák. Jelikož ničím nerušená držba žalobkyně trvá přes 50 let, nastalo současně nejpozději ke dni 1.1.2019 vydržení vlastnického práva rovněž na základě tzv. mimořádného vydržení dle § 1095 o.z. ve spojení s § 3066 o.z. 4. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dle žalobkyně dán, neboť bez tohoto určení je ohroženo její vlastnické právo a její postavení by se stalo nejistým. Je dán existencí rozporů ve vlastnických vztazích, kdy současný zápis v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému právnímu stavu, kdy z titulu vydržení vlastnického práva nabyla žalobkyně sporné pozemky žalované a tento stav není zapsán v katastru nemovitostí. 5. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a trvala na tom, že je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [obec] v rozsahu, v jakém je zapsána jako vlastník v katastru pokračování - 3 - 7 C 502/2021 nemovitostí a žalobkyně žádnou část těchto pozemků nevydržela. Podle žalované žalobkyně nikterak nedokládá, že části jejích pozemků drží nepřetržitě od roku 1971, listiny, které zmiňuje a předkládá o tom, kdy se chopila jejich držby, nevypovídají nic. Rovněž nezmiňují garáž, která je zčásti na pozemku žalované a o níž tvrdí žalobkyně, že byla takto zakoupena již v roce 1971. Není ani prokázána dobrá víra žalobkyně v to, že jí pozemky patří. Podle žalované nemohla být žalobkyně v dobré víře, že je vlastníkem časti pozemků žalované, neboť tvar celého souboru pozemků, který žalobkyně dle svého tvrzení užívá, neodpovídá tvaru pozemku žalobkyně, jak je zanesen v katastru nemovitostí, a to zejména co se týče severozápadního rohu pozemku, kde je rozdíl největší a patrný na první pohled. Také poměr zapsané výměry pozemků žalobkyně ke skutečné výměře pozemků, které údajně držela, svědčí o absenci dobré víry. Žalobkyně užívá plochu, která je o 29 % větší, než kolik činí skutečná výměra jí vlastněných pozemků. Nelze tak uvažovat o omluvitelném omylu. Žalobkyně dle žalované měla a mohla znát skutečnou výměru svých pozemků a měla a mohla rozpoznat, že ve skutečnosti užívá pozemky s výměrou o téměř třetinu větší. Konečně namítala žalovaná, že také z umístění stavby na pozemku žalobkyně ve vztahu k hranici pozemku je na první pohled patrné, že neodpovídá zákresu v katastru nemovitostí. Podle něho by k hranici pozemku žalované mělo být cca 4,5 metru, žalobkyně však užívá pozemky v rozsahu, kdy je od severní stěny jejího domu k pozemku žalované více než 12 metrů. Subjektivní přesvědčení žalobkyně o tom, že je vlastníkem částí pozemku žalované, k závěru o tom, že byla se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, nedostačuje. Objektivní okolnosti dobrou víru žalobkyně vylučují. Žalobu je proto dle žalované třeba zamítnout. 6. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně se svým manželem [jméno] [příjmení] kupní smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu sepsaného dne 28.4.1971 nabyli rekreační chatu ev. [číslo] ve [obec], se stavební parcelou [číslo] zahradu - parcelu [číslo]. Nemovitosti byly prodány s veškerým příslušenstvím a kupující prohlásili, že je jim dobře znám stav nemovitostí. Kupní smlouva byla registrována Státním notářstvím [okres] dne 28.4.1971 a tímto dnem nastaly právní účinky registrace (notářský zápis [spisová značka], NZ [číslo]). Po smrti svého manžela nabyla tyto nemovitosti do svého výlučného vlastnictví žalobkyně (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 7.6.2017, č.j. [číslo jednací], výpis z nahlížení do katastru nemovitostí [list vlastnictví], kat. úz. [obec] u [obec]). Žalovaná je vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v kat. úz. [obec] (výpis z nahlížení do katastru nemovitostí [list vlastnictví], kat. úz. [obec]). 7. Na základě geodetického zaměření, které si žalobkyně nechala zpracovat dne 22.6.2020 Ing. [jméno] [příjmení] za účelem získání stavebního povolení pro stavbu nové garáže, bylo zjištěno, že část pozemku žalované parc. [číslo] parc. [číslo] v kat.úz. [obec], fakticky tvoří spolu s pozemkem žalobkyně parc. [číslo] ucelenou součást zahrady žalobkyně. Žalobkyně si nechala zpracovat geometrický plán pro rozdělení pozemků. Z tohoto plánu je zjevné, že žalobkyně má přeplocenu část shora uvedených pozemků žalované. U parcely [číslo] se jedná o [výměra], u pozemku parc. [číslo] přiléhajícího k severní straně zahrady žalobkyně, jde o [výměra]. Rozloha zahrady žalobkyně činí [výměra]. Dle tvrzení, které nebylo sporné, spolu se zastavěnou částí pozemku žalobkyně činí jeho celková výměra [výměra]. Žalobkyně tedy užívá část pozemku žalované odpovídající 26,4 % rozlohy svého pozemku. Severní hranice části pozemku žalované parc. [číslo] je tvořena právě plotem žalobkyně. Z geometrického plánu soud zjistil také polohové a rozměrové poměry dotčených nemovitostí. Geometrický plán byl ověřen oprávněným zeměměřičským inženýrem a opatřen jeho razítkem a podpisem, bylo též odsouhlaseno Katastrálním úřadem navrhované očíslování parcel, odpovídá tak zákonným požadavkům pro rozdělení pozemku. Žalovaná pokračování - 4 - 7 C 502/2021 zprvu nesouhlasila se zaměřením plotu, jak bylo zaneseno ve výše zmíněném geometrickém plánu a předložila své zaměření skutečného stavu oplocení. Po doplňujícím vyjádření ke zpracování geometrického plánu učiněného písemně Ing. [jméno] [příjmení] dne 13.10.2022, sdělila žalovaná rovněž písemně dne 7.2.2023, že na uplatněné námitce k zaměření plotu netrvá (geometrický plán pro rozdělení pozemků [číslo] ze dne 7. 12. 2021 zpracovaný Ing. [jméno] [příjmení], zaměření stavu oplocení, vyjádření Ing. [příjmení] ze dne 13.10.2022). 8. Žalobkyně vyzvala dne 23.5.2021 žalovanou před podáním žaloby ke smírnému vyřešení sporu podepsáním souhlasného prohlášení stran, na jehož základě by došlo k zápisu vlastnického práva žalobkyně ke sporné části pozemků. Žalovaná v odpovědi sdělila, že nemůže k podpisu souhlasného prohlášení přistoupit, neboť má vzhledem k dostupným podkladům za to, že žalobkyně předmětné části pozemků nevydržela. Nabídla žalobkyni převést jí tuto část pozemků za cenu obvyklou, stanovenou znaleckým posudkem (výzva ze dne 23.5.2021 s doručenkou, vyjádření žalované ze dne 24.6.2021). 9. Z fotografií předkládaných žalobkyní byl zjištěn stav na místě samém. Zejména značné stáří dřevěné garáže na pozemku žalobkyně a stav a stáří oplocení na severní straně pozemku žalobkyně. 10. Ve věci byla slyšena také čás