24 C 13/2024-16 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené žalované částky s příslušenstvím uvedeným ve výrokové části tohoto rozsudku. Tvrdila, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela, po posouzení úvěruschopnosti žalované splácet úvěr, s žalovanou dne 24.2.2022 úvěrovou smlouvu, na základě které čerpala žalovaná úvěr ve výši 7 500 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit nejpozději do 6.5.2022 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 047,08 Kč. Žalovaná však porušila smlouvu, když se dostala do prodlení s uhrazením úvěru, když na úhradu dluhu nezaplatilaa do dnešního dne ničeho. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.8.2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 19.8.2023, zároveň byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotné žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny dle § 45 odst. 2 o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.4. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků na dálku úvěrovou smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované ve výši 7 500 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 047,08 Kč do 6.5.2022. Úvěr ve výši 7 500 Kč byl žalované převeden na bankovní účet [anonymizováno] [bankovní účet] dne 24.2.2022 (prokázáno potvrzením [právnická osoba]). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2.8.2023 postoupena na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.8.2023 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (prokázáno smlouvami o postoupení pohledávek). Před podáním žaloby byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 19.8.2023, zároveň byla informována o postoupení pohledávky na žalobkyni (prokázáno dopisem a potvrzením o předání zásilky k poštovní přepravě).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2991 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle věty prvé § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.9. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. S ohledem na skutečnost, že žalovaná vystupovala v předmětném vztahu jako spotřebitel, posoudil soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V posuzovaném případě je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím finančních prostředků žalované řádně neposoudil její úvěruschopnost, byť to žalobkyně tvrdila. Žalobkyně ani přes výzvu soudu nedoložila (viz usnesení zdejšího soudu [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno]: [číslo jednací])), jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované a ani k tomu nedoložila nezbytné podklady dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně pouze obecně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval právní předchůdce žalobkyně zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI a že odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaná prohlásila, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdila, že je schopna zápůjčku splatit a že řádně zvážila své možnosti. Dále žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Žalobkyně však nijak netvrdila ani nedoložila ani příjmy žalované, ani její výdaje a neuvedla, zda a jakým způsobem [anonymizováno] z toho ověřila.13. Z výše uvedeného vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně si stačil pouze z lustrací ve veřejně dostupných databází, z prohlášení žalované a z doložených příjmů a výdajů od žalované (což však žalobkyně nijak nedoložila, že toto skutečně právní předchůdce žalobkyně obdržel od žalované a ani dále více nespecifikovala, jaké příjmy a výdaje měly být od žalované obdrženy a zda a jakým způsobem byla pravdivost údajů od žalované ověřena), avšak další informace o žalované nezjišťoval ani neověřoval, např. vyžádáním výpisu z účtu, na který byl úvěr poskytnut, potvrzením o výši příjmů apod. Žalobkyně současně ani netvrdila ani nedoložila, že by právní předchůdce žalobkyně měl doloženo od žalované, kde žalovaná pracuje a kde žije a s jakými měsíčními náklady. K tomuto soud konstatuje, že právní předchůdce žalobkyně nemusel mít doloženy veškeré výdaje žalované, a to i s ohledem na výši půjčky, ale předpokladem řádného posouzení úvěruschopnosti je mít doloženy alespoň podstatné příjmy a výdaje žalované, a toto soudu doložit. Na základě těchto informací dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nemohl disponovat dostatkem informací o žalované, aby mohl řádně vyhodnotit její majetkové poměry pro účely její schopnosti splácet úvěr, přičemž o nedostatečném posouzení schopnosti žalované splác