7 C 107/2025-68 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 161 690 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 7. 11. 2023. Tvrdila, že na základě této smlouvy poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který měl být splacen ve 48 měsíčních splátkách po 5 148 Kč. Úvěr byl poskytnut s úrokovou sazbou 54,43 % ročně. Žalovaný však nesplnil svou povinnost hradit splátky řádně a včas, přičemž neuhradil žádnou splátku. V důsledku prodlení s úhradou první splátky o více než 65 dnů došlo dne 13. 2. 2024 k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění činila nová jistina úvěru, zahrnující původní nesplacenou jistinu a přirostlé úroky, částku 113 522,70 Kč. Žalobkyně dále uplatňuje nárok na smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení s jednotlivými splátkami, náhradu nákladů v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny od 15. 2. 2024 do dne podání žaloby ve výši 46 770,24 Kč, úrok ve výši 54,43 % ročně z částky 100 000 Kč od 15. 2. 2024 do 9. 3. 2024 ve výši 3 502,80 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 100 000 Kč od 10. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 15. 2. 2024 dosáhne částky 296 524 Kč. Žalovaný na výzvy žalobkyně nereagoval a ničeho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Z provedeného dokazováním soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 7. 11. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit úroky v sazbě 54,44 % ročně ve 48 měsíčních splátkách po 8 148 Kč (předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, návrh smlouvy o úvěru smlouva o úvěru s datem 7. 11. 2023, oznámení o schválení úvěru s datem 7. 11. 2023).5. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný vyplnil příslušné formuláře dne 7. 11. 2023 v 9:05 hodin, přičemž úvěr byl schválen téhož dne v 9:09 hodin (technický popis uzavření smlouvy, doklad o umístění dokumentů do klientské zóny).6. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z občanského průkazu (kopie občanského průkazu).7. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost zaprvé lustrací žalovaného v registru SOLUS, NRKI a Cribis (výpis záznamů z registru SOLUS, výpis z Nebankovního registru klientských informací, výpis z databáze Cribis).8. Dále měla žalobkyně k dispozici výpisy z účtu žalovaného za měsíce červenec až říjen 2023. Z výpisu za červenec 2023 je patrno, že žalovaný měl příjem ve výši 76 636 Kč, přičemž vynaložil částku 14 000 Kč na platby na ifortuna.cz a částku 13 938,81 Kč na splátky úvěrů (výpis z běžného účtu žalovaného červenec 2023).9. Z výpisu za srpen 2023 je patrno, že žalovaný měl příjem ve výši 72 830 Kč, přičemž vynaložil částku 13 200 Kč na platby na ifortuna.cz a částku 13 773,41 Kč na splátky úvěrů (výpis z běžného účtu žalovaného srpen 2023).10. Z výpisu za září 2023 je patrno, že žalovaný měl příjem ve výši 74 519 Kč, přičemž vynaložil částku 65 950 Kč na platby na ifortuna.cz, částku 19 500 Kč na platby na , právnická osoba, a částku 21 828,09 Kč na splátky úvěrů. Žalovanému bylo v září 2023 poskytnuto 6 úvěrů v souhrnné výši 65 000 Kč (výpis z běžného účtu žalovaného září 2023).11. Z výpisu za říjen 2023 je patrno, že žalovaný měl příjem ve výši 78 454 Kč, přičemž vynaložil částku 43 400 Kč na platby na ifortuna.cz, částku 18 035 Kč na platby na , právnická osoba, a částku 12 957,97 Kč na splátky úvěrů. Žalovanému byly v říjnu 2023 poskytnuty 3 úvěry v souhrnné výši 16 000 Kč (výpis z běžného účtu žalovaného říjen 2023).12. Žalobkyně dne 7. 11. 2023 poskytla částku 100 000 Kč bezhotovostně na účet žalovaného (doklad o vyplacení úvěru s datem 7. 11. 2023).13. Žalovaný na poskytnutý úvěr žalobkyni nezaplatil ničeho (klientská karta ze dne 1. 4. 2025).14. Žalobkyně výzvami ze dne 10. 1. 2024 a 12. 2. 2024 upozornila žalovaného na jeho prodlení se splátkami, vyzvala ho k jejich úhradě a upozornila ho na možnost zesplatnění celého úvěru (výzvy k zaplacení ze dne 10. 1. 2024 a 12. 2. 2024).15. Žalobkyně prohlásila dne 13. 2. 2024 závazky ze smlouvy za okamžitě splatné a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 114 920 Kč (oznámení ze dne 13. 2. 2024).16. Žalovaný byl dále žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 16. 1. 2025 (viz výzva k plnění ze dne 16. 1. 2025 vč. podacího archu).17. Z ostatních předložených a neprovedených důkazů soud nezjistil žádné další relevantní skutečnosti nad rámec shora uvedených.18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.22. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.25. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.26. Po právní stránce soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru, která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy posoudit schopnost úvěrovaného spotřebitele, tedy žalovaného, poskytnutý úvěr splatit. V případě, že poskytovatel spotřebitelského úvěru neprověří úvěruschopnost spotřebitele v souladu se zákonem, a přesto spotřebiteli úvěr poskytne, je smlouva o úvěru stižena neplatností.27. Judikatura Soudního dvora Evropské unie (srov. např. rozsudek z 5. 3. 2020, OPR-Finance, C-679/18 nebo ve věci C-679/18 ze dne 5. 3. 2020) pak zdůrazňuje povinnost soudů zkoumat podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti byl povinen spotřebitel vznést. Zjistí-li porušení této povinnosti, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho bez dalšího zákonem předvídané důsledky. Smyslem harmonizované unijní úpravy spotřebitelských úvěrů je podle Evropského soudního dvora zajistit, aby věřitelé přistupovali k půjčování zodpovědně a aby neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti na základě informací získaných od žadatele o úvěr a z dostupných databází. Cílem směrnice harmonizující vnitrostátní právní úpravu této oblasti je chránit spotřebitele před nadměrným zadlužením a platební neschopností, neboť spotřebitel se nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli úvěru a jeho vyjednávací pozice často vede k akceptaci předem stanovených neměnných smluvních podmínek. Účinnou ochranu pak poskytuje sankce v podobě absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy, v důsledku které věřitel ztrácí nárok na ostatní smluvní