16 C 438/2020-19 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se domáhal u zdejšího soudu vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný dne [datum] uzavřel se žalobcem smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které byl poskytnut kontokorentní úvěr, tj. možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán ve výši [částka]. Žalovaný byl dle smlouvy o úvěru povinen platit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 16,9 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu účtu dle platného sazebníku žalobce. Žalovaný se ve smlouvě zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu, v případě překročení byl žalovaný povinen tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nepovolený debetní zůstatek ani přes upomínky žalobce nevyrovnal. S ohledem na to, že žalovaný nesplnil svou povinnost řádně a včas, žalobce prohlásil dne [datum] úvěr za okamžitě splatný a vyzval žalovaného dne [datum] k zaplacení dlužné částky ve výši [částka]. Žalovaný na výzvu k úhradě žalobce nereagoval a na dluh ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem souhlasili a věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a, § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu) a tvrzení žalobce. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byl poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem (kontokorentem) ve výši [částka] (důkaz: smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky). Na účtu vznikl nepřetržitý debetní zůstatek, který žalovaný nevyrovnal. Žalobce z důvodu vzniku nepřetržitého debetního zůstatků na účtu prohlásil dne [datum] úvěr za okamžitě splatný a vyzval žalovaného dne [datum] k zaplacení dlužné částky ve výši [částka] (důkaz: výzva k úhradě, výpověď smlouvy). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván žalobcem k zaplacení dlužné částky (důkaz: výzva k plnění, podací arch). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy o úvěru. 6. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. 8. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a žalobcem posoudil jako smlouvu o úvěru, kterou se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný porušil svou závazkovou povinnost tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, žalobce proto v souladu se Smlouvou a Sazebníkem poplatků po marných výzvách určených žalovanému prohlásil celý úvěr za splatný. Sazbu úroku z úvěru a úroku z prodlení si účastníci smlouvy o úvěru smluvně sjednali. Soud zjistil, že nárok žalobce je oprávněný a že jej uplatnil ve správné výši odpovídající předloženým listinným důkazům. Žalovaný v řízení proti žalobcem provedenému výpočtu ničeho nenamítal. Protože se žalovaný ocitl v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci uvedenou částku spolu se smluvním úrokem z prodlení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x [částka] podle § 14b a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., (převzetí zastoupení, výzva k plnění předcházející návrhu ve věci samé a sepis žaloby), z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 3x [částka] dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tyto tři úkony právní služby a také z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).