8 C 424/2020-15 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] [příjmení], p. l. c., a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalovanému zapůjčeny finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se je zavázal uhradit do [datum]. Žalovaný však splátku v termínu neuhradil a dostal se tak dne [datum] do prodlení. Dlužná částka proto činí [částka]. Na žalobce přešla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Na dlužnou částku žalovaný ani přes upomínky ničeho neuhradil. 2. Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: právní předchůdce žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené prostředky do [datum]. Pohledávka byla na žalobce postoupena na základě smlouvy ze dne [datum], o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný byl žalobcem upomínán k zaplacení dlužné částky dne [datum]. 6. V daném případě má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný na základě této smlouvy obdržel od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši [částka]. Žalobce v průběhu řízení prokázal oprávněnost svého nároku, s tím, že jeho právní předchůdce plnil podmínky uzavřené smlouvy na rozdíl od žalovaného, který svým povinnostem nedostál a dostal se do prodlení. Žalobce prokázal také svou aktivní legitimaci doložením smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. V řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh čehokoliv zaplatil s tím, že ani samotný žalovaný nárok žalobce nijak nezpochybnil. Soud tak vyšel z tvrzení žalobce a dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení uvedené částky je důvodný. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení, přičemž jeho výše byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil 3 denní v souladu s § 160 odst. 1 věta první o. s. ř.. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití §142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem, kdy žalobci náleží odměna stanovená podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý úkon právní služby vykonané advokátem a paušální náhrada výdajů stanovená dle odst. 5 stejného ustanovení v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzvu k plnění). Dále pak daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).